Archiv pro měsíc: Leden 2017

U nás na vsi

Chcípli tu lidi, kočka i pes
je tady mrtvo v létě i dnes,
všude nikdo, večer i míň,
ve škarpě leží avie- skříň.

Tak jsem tady a mám stavy
co mi lezou z jiný hlavy
čekám tady a jsem úkaz
občanský průzkaz je můj důkaz.

Venku sračky, hnusná zima…
u sousedů skládaj uhlí
a kde je ten konec světa?
Když mám srdce z léta ztuhlý…

Zimo táhni už do píče!

Tenhle rok nezačal úplně šťastně. V hospodách večer nikdo, až na výjimky, není. Na ulicích přes den je také polozprázdno. Byl jsem minulý týden na obědě v jedné místní restauraci a neseděl tam nikdo, přičemž jindy tam sedí vždy alespoň pár dělníků. Lidi necestují a ven z baráku prostě nechodí – až na pár šílenců, co milují zimní sporty a prohání se na běžkách.

Už je skoro 24. ledna a já se nemůžu nějak nahodit do toho nového roku a jak to tak vypadá, asi ani nikdo jiný, protože kšefty se nehýbou (jako ostatně každý rok touto dobou) a podle slov mých kamarádů a známých podnikajících , mají to většinou podobně.

Tma je brzo. Venku kvanta zmrzlých sraček, takže jak jsem se tu před časem radoval ze sněhu a zakládal facebookovou skupinu na sdílení sněhuláků – nezbývá mi než tu radost vzít zpět a zvolat: “Zimo, táhni už do píče!”

 

David Havlíček: Srdce z hoven – tisková zpráva

Tisková zpráva o mé sbírce poezie…

Počátkem listopadu loňského roku vyšla sbírka poezie „Poleňáka“ Davida Havlíčka, která nese název „Srdce z hoven“. Tu bychom vám zde rádi představili v následující tiskově zprávě.

Ale nejdřív pár slov o autorovi:
David Havlíček žije na Vysočině, v současné době v Polné u Jihlavy. Vytváří pro klienty webové stránky a eshopy. Jelikož je mu práce také koníčkem, provozuje v rámci své činnosti i několik magazínů – například o hudbě či cirkusovém umění, kde občasně i sám píše.

David Havlíček začal psát už na základní škole, na střední škole následně přispíval svými články do řady (převážně internetových) magazínů – hlavně o počítačových hrách a hudbě. Psával i povídky a poezii, kterou občasně někde publikoval. V té době vytvořil také tři úspěšné elektronické gamebooky (textové hry) s názvem Fuckstory, které jsou dodnes na internetu ke stažení. Stejně tak jako gamebook s názvem Nostalgia.

Koncem roku 2016 pak vychází jeho první tištěná prvotina – básnická sbírka s názvem Srdce z hoven.

Tato sbírka představuje průřez jeho básnickou tvorbou od roku 2004. Básně Davida Havlíčka jsou všechno, jen ne konformní. Objevují se v nich veselé i smutné prvky. Rýmy jsou často dekadentní, nadsazené, … někdy snadno předvítelné, ale účelně tak, aby v konečném kontextu celé básně pobavili či donutili k zamyšlení nad věcmi, o kterých se v životě v daném kontextu příliš nemluví. Aktuálně autor pracuje na další sbírce a řadě dalších projektů…

Několik ukázek ze sbírky:

SVATEBNÍ
Maškar průvod svatební
táhne prázdnou ulicí
cena lásky trojdenní
už je v pátém měsíci.

Nálada je pohřební
manžel k ní se hodící
uloven byl narychlo
dostálo se tradici.

V rohu tiše sedící
sleduji vše z povzdálí
dívko bledá na líci
jak vás pěkně oddali.

LHOSTEJNOST
Na co pak lásku,
dejte mi pokoj,
nepoznám trápení,
nebudu sám,
nemám rád loučení,
nechci mít masku,
s níž pak lhostejnost
k tobě dál předstírám.

UŽ JE TO TADY
Zemřel mi strýc, zvolejte: „Sláva!“
a pak že prý neklapou nebeský mlýny.
Utopen v žumpě, jo – to se stává,
rodině věnuju dvě tuny hlíny.

Na pohřeb koupím si lístek do první řady,
balónek s héliem a tureckej med.
Zašeptám tetě: „Už je to tady!
Radši ho zasypte rychle a hned!“

ASI
Asi se vyhýbám zdejšímu bytí,
k tomu mi pomáhá přemíra pití.

POCHOPILA
K našemu rozchodu
napsal jsem ti báseň
teď nemůžu do schodů
a bolí mě dáseň.

JSEM TU
Mlátím sebou o tvý dveře,
proč mi nikdo neotevře?
Říkala si přesně v půl,
připadám si jako vůl,
neřekla si který den,
stavím se zas za týden.

SERU NA TEBE
Už týden sedím tu na hajzlu
ve svíravém tušení,
že když z něj odlezu,
nic se tím nezmění,
lásko má ztrácená,
teď zhmotněná otlakem na řiti,
jeden tě prožívá,
druhý tě necítí,…
Ten kdo tě prožívá,
vždy to pak odskáče,
tak radši vyrábím do mísy koláče.

Počet míst, kde lze sehnat veselou, lehce dekadentní a stále aktuální sbírku poezie Davida Havlíček se stále rozrůstá. Pro všechny případné zájemce je za příznivých 40 CZK k dostání:

1)  v Infocentrum Polná
2)  knihkupectví a čajovna Kuba a Pařízek Polná
3)  městská knihovna v Polné
4)  papírnictví Linda Polná

kdo ji ještě nemáte, neváhejte si ji pořídit, jejich počet je aktuálně omezen a dotisk sice bude, ale může to podle slov autora ještě nějaký čas trvat.

Další místa, kde bude k dostání, budou nejen v Polné přibývat

jinak si ji lze samozřejmě objednat i na internetu:
http://darkont.cz/produkt/sbirka-poezie-davida-havlicka/

sbírka má i svůj facebookový profil:
https://www.facebook.com/srdcezhoven/?fref=ts

 

Srdce z hoven – prodejní místa

Počet míst, kde lze sehnat veselou, lehce dekadentní a stále aktuální sbírku mojí poezie s názvem “Srdce z hoven” se v Polné opět rozrostl. Pro všechny případné zájemce je za příznivých 40 CZK k dostání:
1) v Infocentrum Polná
2) knihkupectví a čajovna Kuba a Pařízek
3) městská knihovna v Polné
4) klub Zámecká Rychta

kdo ji ještě nemáte, neváhejte si ji pořídit, jejich počet je aktuálně omezen a dotisk sice bude, ale může to ještě nějaký čas trvat…

další místa, kde bude k dostání, budou nejen v Polné přibývat

jinak si ji lze samozřejmě objednat i na internetu:
http://darkont.cz/produkt/sbirka-poezie-davida-havlicka/

img_20161109_120016

 

Já a Ubuntu

Po stopadesáti letech sem zprovoznil počítač s Linuxem, kde mám nainstalovaný operační systém a chystám se mu letos trošku věnovat. Už jenom kvůli tomu, že potřebuju hodně dělat webové stránky a tak nějak mi k tomu přijde logičtější na některé věci používat Linux.

+ samozřejmě chci prubnout některé z řady her pro Linux… a těším se. Jdu zkusit Frozen-Bubble

 

www.ubuntu.cz/

Máme rádi sněhuláky

Abych pořád jenom nepracoval, založil sem před časem (tuším že loňskou zimu) facebookovou skupinu s názvem Máme rádi sněhuláky, kterou bych rád trošku nakopl.

Už kdysi na našem webu Pitevna.cz jsem chtěl udělat subweb, kde by si lidé mohli vyměňovat fotky svých sněhuláků a jiných výtvorů ze sněhu. Žel nikdy jsem se k tomu nedostal a tak jsem alespoň nyní založil skupinu na facebooku s možností sdílet fotky nejen svých snehuláků, domů ze sněhu, zvířátek ze sněhu a podobně.

A vlastně to nemusí být jen fotky, ale i obrázky, kreslené vtipy a vše, co se sněhuláků týká…

Pokud by jste se ke skupině chtěli přidat, neváhejte a navštivte skupinu Máme rádi sněhuláky, která je k nalezení zde:

https://www.facebook.com/groups/1501150166861615/?fref=ts

Sněhulák

A když už tu máme leden a za okny sněží jak o život, rozhodl jsem se tu zveřejnit i jednu mojí starší zimní báseň s příznačným názvěm Sněhulák.

 

Sněhulák
========
V šeru lampy tiše stáli
ruku v ruce, obě hřály
za stromem se tajně krčil
velkej bílej sněhulák.

Nechoď ještě, zmrznem spolu,
nebo se pojď schovat dolů,
najdou nás až ráno,
prokřehlý a šťastně ztuhlý,
s hrnkem čaje pod dekou.

Svět se mění,
co bylo včera zítra není,
i ten večer možná je jen klam,
že dneska není nikdo sám.
Já, ty. Jenom sněhulák.