Spouštím web o cirkusech – Cirkusoviny.CZ

Kromě mnoha téměř běžných zálib, jakými je hudba nebo počítače, mám i jednu výjimečnou. Odmalička přitahován prostředím manéžové pisty a nablýskaných flitrů jsem začal sbírat všemožné artefakty kolem tohoto romantického umění – plakáty, propagační materiály, vstupenky, články, publikace…

null

A nejen to, rád navštěvuji představení všech možných zábavných podniků tohoto druhu. Rád sleduji ty rytíře, kteří za cenu minimální gáže denodenně riskují život a podávají téměř stoprocentní výkon. Rád sleduji ta krásná těla akrobatek, které pod kopulí stanu postaveného na dva dny v periférii města, před zraky diváků předvádí pád střemhlav bez jakékoliv jištění. Líbí se mi, když někdo dokáže podávat neustále stoprocentní výkon jen pro radost z potlesku. Každý den jinde, bez jistých zítřků. Nedívat se zpátky, jen jít vpřed a žít přítomností, odehrát představení, za pět hodin sbalit stan, přes noc přejet na další štaci, postavit šapitó, vylepit reklamu, nakrmit zvířata, dopoledne cvičit, pak chvilku spát a nanovo. V listopadu najet do zimoviště, opravit a natřít rozbité a otlučené pakováky, přeprogramovat světla, svařit spáry na galeriích a začátkem března zase do světa.

Nejsem v tom sám, pár lidí s touto zálibou znám. Jenže problém je v tom, že tady u nás bylo komunistickým režimem cpáno lidem do hlavy, že toto není umění a že je něco podřadného jezdit bohémsky světem pod šapitó, když můžu žít proletářsky jako spořádaný člověk v paneláku 1+K.K. a chodit do fabriky. A tak tady tyto názory přežily, zatímco jinde je návštěva cirkusu záležitostí srovnatelnou s návštěvou velkého divadla, u nás cirkusy zejí prázdnotou a v galeriích za stoosmdesát korun českých sedí pár rodičů s dětmi, těch kteří nepřestali věřit v sny.

null

Je to škoda, protože naše překrásná malinká zemička má bohatou cirkusovou historii, rozebírat zde složitosti cirkusových rodů, které se mezi sebou křížily podobně jako rody šlechtické, je zbytečné. Doporučuji dohledat v archívech nebo v příslušných publikacích (ne že by knih bylo mnoho, ale existují). Slavný český cirkus KLUDSKY patřil ve své době (tedy začátkem minulého století) k největším cirkusům ve střední v Evropě a v porovnání s dnešním největším cirkusem světa by samozřejmě několikanásobně vyhrál. Jeho chloubou bylo na sto koní, dvacet čtyři slonů, stan pro deset tisíc lidí, v němž představení probíhalo zároveň ve třech manéžích, pracovalo v něm více než tři sta lidí a byla to téměř továrna na zábavu a umění, které lze jinde jen těžko spatřit.

V současné době křižuje naší republiku přes třicet cirkusových stanů – jmenujme jen některé z nich – Marcel, Praga Kopecký, Carini, Alex, Jo-Joo, Berosini, Pavlíny, Bernes, Varieté Cramer, Bob Navarro King, Humberto, Astra, Jung, Original Berousek, Andres, Berousek Sultán, Kellner, Prince, Moravan, Pacific, …

null

Kdysi jsem k tomuto tématu tvořil jednoduché webové stránky, které ale již nějaký čas nefungují a já od té doby spřádal plány na vytvoření nového cirkusového portálu. Až do loňského podzimu, kdy jsem se rozhodl tuto věc rozseknout a začal tvořit nový cirkusový portál na adrese www.cirkusoviny.cz – jeho obsahem by mělo být vše, co se týká cirkusů – tedy odkazy na publikace i webové stránky, vlastní články – případně i rozhovory s lidmi z oboru a samozřejmě i fotogalerie. A navíc k tomu existuje i facebookový profil na adrese https://www.facebook.com/cirkusoviny/?fref=ts

A proto prosím, přijměte pozvání a navštivte Cirkusoviny.cz, web sice není ještě úplně dodělán, ale rozhodl jsem se jej tvořit za chodu, jinak by taky hrozilo, že nebude spuštěn nikdy. Teď už se na něm pracovat musí, protože jede…

Cirkusoviny - cirkusový portál

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *