Tento rok pro mě začal docela nešťastně. Půl měsíce jsem proležel a prožil s nějakou virózou či chřipkou. A ani teď z toho ještě nejsem úplně venku. Jen díky tomu, že kolektivní problémy se lépe snáší, se můžu utěšovat tím, že v tom nejsem sám. Nedávno v televizi hlásili, že „to řádí“ a že čekárny u doktorů praskají v pomyslných švech a jsou plné lidí s podobnými obtížemi, jaké mám já. I spousta mých přátel má aktuálně podobné příznaky, jaké dle médií toto počasí a roční období přináší. No nic, snad už se z toho nyní pomalu dostávám…
A jelikož jsem strávil hodně času odpočíváním, měl jsem možnost, jak už jsem v některém z předchozích svých blogových zápisků uvedl, užívat si věcí, na které nemám jinak tolik času. Hodně jsem si četl, hrál hry na mobilu i na handheldu od Overmaxu, který jsem si dal pod stromeček (a o němž se ještě chystám na svém blogu napsat). Ale to není to hlavní.
Při polehávání jsem měl možnost hodně přemýšlet. O sobě, o životě a samozřejmě i o zdraví. Člověk, je-li zdráv, pořádně nedoceňuje výhody onoho stavu. Bere zdraví jako samozřejmost. Je-li ovšem nemocný, co by dal za ten stav, kdy mu je OK. Je to i můj případ. Mám určitě dodělanou imunitu neustálými pařbami i svým životním stylem a pak snáze podlehnu kdejakému bacilovi, co jde kolem. A tak jsem se rozhodl, že se od nynějška budu snažit žít zdravěji, budovat si vnitřní obrany schopnost těla a nebudu si ho huntovat toxiny. Cílem je, že až příště půjde nějaký ten bacil kolem, zdaleka se mi vyhne…
Aktuálně jsem tedy na detoxu. Minimálně piji alkohol, nepožívám drogy a již sedmnáctý den nekouřím. I když není zrovna nejlepší počasí, dělám si i několika kilometrové procházky. A do svého jídelníčku jsem si narval ovoce a zeleninu. Není to nic velkého, ale aspoň se hýbu vpřed. O tom to ale není, podstatné je vydržet. Tak mi držte palce, ať na této cestě vydržím:)