Archiv pro rubriku: Já, já, já

Šílenost, aneb nekonečný sen

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku.  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

 

Tady je:

 

Šílenost, aneb nekonečný sen
Kůň si koupil housku za 2 kopyta, jenže byla kyselá, protože byla z cukru, který někde mlynář zasel do zeleného oleje, ve kterém létala spící žirafa. Protože si zapnula svůj počítač, ve kterém dávali Eso, které uváděla populární dívčí skupina BACK STREET GIRLS (úspěšná svým velešitem “Ty si můj teta”. Pak ale letadlo spadlo a tak ho ti kojoti v čelem s Erlem Synkem Háchou sežrali za studena, což se ovšem nelíbilo krokodýlu Paegasovy a tak vyhlásil válku společnosti Kalhotky a jiné nástroje pro Kutily (majitelem je známý Gill Bates), Jenomže se Honza naštval a zabil zlou princeznu Panelu Anderzolovou a vzal si krásného draka, kterého si princezna chtěla dát k obědu. Problém byl v tom, že drak měl velké poprsí a tak věčně padal ze skály a asi proto mu vytekl mozek do potoka ze kterého se napil Duke Nukem, což mělo za následek, že se zamiloval do slečny Lary “Škáry” Croftové, z té lásky splanula hra Tomb Raider, kterou Vám přináší čas od času počítačové firmy CORE a EIDOS. Ten sýr byl však úplně dobrý a zdravý a tak se princ udusil slzným plynem. Další den ho ovšem živého nalezl Jazz Rozkrajovač a tak ho snědl a s otravou ho pak převezli do fakultní nemocnice v Pražském výstavišti, kde se konala matějská pouť, na které byl také Original Cirkus Envisible Studio, který však časem zkrachoval, protože po zemi se toulal jiný cirkus, který byl asi tak 100x lepší, ten cirkus se jmenoval Original Cirkus Dragons Studio Polná a jeho hlavní atrakcí byl diskmag Sektor. Ale vraťme se zpět. Kůň si pak ještě koupil cigarety belnald a pivo malbolo, jenomže to hned snědl a tak to zapil Warcraftem ?
Omyl.. Chci říci Starcraftem. Pak se jim ale v cestě objevil jakýsi magazín WOMAN AND LIFE. A tak si ho celý přečetli. Shakespearovy se to ale nelíbilo a tak se dal do psaní nové hry – Quake 3 Area. He ? Ta disketa se do tak malé jednotky nevešla a tak žalovala CDROM za poškozování osobní svobody. CDROM dostal dvě hodiny nepodmíněně a tak se tam objevil virus ILOVE YOU (mailuju tě – ). Blbec. Řekl jsem si a nakopl ho do zadku a on prolítl skleněnou výplní na zahradu, odkud se dal úprchem pryč. Doběhl až k řece, jenomže u té řeky stál Mr. President a zpíval písničku I GIVE YOU ME HEART. Pak přišel soudruh Ramstein a řekl DU HAST MICH mistře presdiente. Mr. President se lekl a skočil do řeky, odkud plaval až do malebné vesničky na Vysočině – do Polné. Tam z vody vylezl a vydal se do redakce diskmagu Sektor. Přišel k redakci a zazvonil. Otevřel jim keinmen a řekl jim FUCK YOU ich habe gern PRODIGY. Mr. President sklopil hlavu a šel plavat dál a tak plaval, plaval až doplaval do čističky, kde je vytáhli a poslali je transportem do nově zbudovaných kolonií na marzu. Mimozemšťani si na ně už dělali zálusk. Pak přišel bájný Magic a zachráníl Mr. President ze spáru čtyřprsťáků (a nevšiml si, že omylem zachránil FUN FACTORY) a tak se musel pro Mr. President vrátit. Když se vrátili, udělali společně koncert v Polenské sportovní hale, jenomže tam přišlo pouhých 800000 diváků. Polenšti flórbalisté uspořádali protest na počest nově postavené školní prádelny, která se nyní nachází v prostorách nové školní jídelny. Ale co ? Řekl jsem si a upaloval jsem k lesu, kde stál černokněžník a volal stůj nebo zastřelím kačera donalda, řekl jsem že mi to nevadí a tak vytáhl Britney Spearsovou, to už mi vadit začalo, vzal jsem jí a donesl jsem jí domů, kde sem s ní později udělal dlouhé rozsáhlé interview, jenomže jak víte Sektor už pak nikdy nevyšel a tak mám interview pouze na svém NOTEBOOKU. Poté jsem Britney Spearsovou vzal a dovedl jí ke Casanovovy, který z ní byl přímo nadšen, proto mi asi také dal těch pět kubánských doutníků a balíček Pepsi kol. Zdálo se to až šílené a tak jsem šel za svojí holkou a nevšiml si, že je doma s jiným klukem, nasral jsem se, vzal jsem teleport a teleportoval je oba do minulosti. Trochu se mi po mé holce stejskalo, ale co ? Byla to štětka..
Pak jsem si ale koupil centrifugu a udělal jsem s ní turné po spojených státech a kanadě. Ve Znojmě se mi však centrifuga překlopila a vypadlo z ní tolik lidí, že by se nevešli ani na Václavák. Pak sem potkal toho koně a on mi řekl, že si koupil housku za 2 kopyta, jenže byla kyselá, protože byla z cukru, který někde mlynář zasel do zeleného oleje, ve kterém létala spící žirafa. Ten kůn byl však nějakej divnej a tak brzy dodělal a ambulance ho odvezla do krchovské nemocnice nemocnice. Lara Croft a Duke Nukem mi jednoho dne napsali, že mě zvou na oslavu 325 dní jejich lásky. Trochu sem jim záviděl. Protože láska, je láska když chodí holky s klukama a Lara s dukama. Nakonec jsem tam ale přijel. Lara se tam zamiloval do mě, Duka poslala ke dnu společně s Titanikem a my jsme si to léto docela užili.

Pěkně ten blog poslední roky flákám

Včera, když sem nemohl usnout, tak jsem přemýšlel taky o tomhle svém blogu. A napadlo mě, co všechno bych zde napsal, co bych ze sebe vypotil a tak. Je mi vlastně jedno, jestli to někdo čte či ne. Asi sem si stejně poslední roky na blogu řešil hlavně své grafomanské sklony, které ale z jakýchsi podivných důvodů značně ubývají.

Psaní jsem si asi užil dost, psal jsem různý povídky, recenze a tak dál už od dvanácti, pod svým jménem i různými pseudonymy později přispíval do různých papírových i internetových magazínů o hrách i muzice, posléze si založil i svůj hudební web a asi to všechno dohromady mě dost vypsalo. A pak ta motivace… psát? Proč? Nikdo to nečte… psát za prachy? Momentálně na to nemám kloudnej kšeft a lováky si vydělám snáze jinak.

Zažil sem dobu, kdy jsem psal třeba celý týden v kuse různé články pro internetové ziny o hrách a řeknu vám na rovinu, že druhej den odpoledne jsem už vždy měl pocit, že už jsem všechno napsal, že se opakuju. Vlastně už sem to pak nenáviděl. Nejde psát pořád, psát člověk musí asi pro radost a ve chvíli, kdy má pocit, že chce něco světu říct,… psaní za prachy na povel, to bylo peklo.

Každopádně mi to teď ale občas chybí, sednout si a vykopat se ze sebe pocity v podobě nějakýho textu, takže možná, i když to teď na blogu docela flákám, bych chtěl semka letos občas sednout a něco napsat… Neberte to, pokud to čtete, jako nějaký závazek. Spíš jakési moje zbožné přání, dokopat se častěji k tomu otevřit svůj wp admin blogu a přispět sem několika dalšími řádky.

HOWGH

Skoro rok sem sem nic nepřidal

Čas běží jako splašená svině a já koukám, že za dva měsíce to bude skoro rok bez příspěvku zde na můj blog. Fakt je, že teda se mi za prvý moc nechtělo psát nic nového a za druhé pořád makám, takže psát na blog, který zatím nikdo nečte (až na občasnou návštěvu robotů) se mi nejevilo jako efektivní využití zbytku času, přesto jsem se rozhodl zde oslavně zapíchnout v roce 2020 tento příspěvek.

Protože až jednou bude nějaká civilizace, co přijde po nás a vyvine se třeba ze zdivočelých automatických praček nebo mimozemšťanů zkoumat zbytky internetu, tak si třeba na WebArchive.org nebo jak se jmenuje ten portál najde tenhle příspěvek a zjistí, že jsem v roce 2020 v únoru žil a ještě jsem blogoval, … tudíž zdravím všechny generace a civilizace, co nás nahradí (y) a moc se tu na světě neroztahujte. Na nás lidech vidíte, že to je všechno jenom dočasné… a nikdo neroste do nebe.

A všem ostatním přeji všechno nejkrásnější v roce koronaviru 2020 a ať vám vychází vše, jak si budete přát…

Moje články z Rockmag.cz

Můj hudební portál Rockmag.cz je sice v hybernaci. Částečně kvůli tomu, že jsem na něj neměl čas a web se stal v posledních letech nevýdělečný a částečně proto, že jsem neměl  čas na něj aplikovat GDPR. Je však možné, že v roce letošním v nějaké okleštěné verzi opět vstane z popela (pokud začnu fungovat já, protože mě trápí zdraví a čas na práci) a začnem vydávat nějaké články. Druhou variantou je, že na adrese rockmag.cz vybuduju nějaký eshop pro metloše, v podstatě by mi stačilo narvat tam šperky, co mám na Darkontu a přidávat hadry a nejaký merch.. no uvidíme… plánů je dost, ale sil zatím nic moc. Ale pracuju na tom, možná se o tom rozmelu zítra:) abych přidal nějaký blog příspěvek.

Každopádně jsem nahrál na net všechny moje články, který jsem pro rockmag.cz stvořil a tak, kdyby měl nekdo zájem, může si je přečíst, teda vlástně stáhnout právě teď a tady v jednom pěkném balíčku… takže download link zde:

https://havlicek-david-blog.xrs.cz/wp-content/uploads/2019/01/rmagclanky.rar

 

jo bacha, má to asi 900 MB …

 

taky jsem na tom dělal v letech 2005 až 2018

 

Happy new year

Ahoj, tak jsem chtěl všem, kdo sem občas zabloudí popřát vše nejlepší v tomto novém roce…

Buďte šťastní a ať vám funguje zdraví…

 

Já tento prostor využiji ještě k něčemu dalšímu. Nový rok je jistě pro řadu lidí důvodem k tomu něco zkusit změnit, v očekávání toho nového, co přichází. Samozřejmě, že všichni ho chtěji změnit k lepšímu.

I já se asi touto cestou vydám. Nedávám si sice předsevzetí,  ale… v létě se mi udělalo dost nedobře a výsledkem bylo, že jsem vydržel dva měsíce bez alkoholu a s minimem cigaret. A vězte po čase se mi opravdu začali dít změny, kdy jsem se sice cítil občas izolován a sám, protože jsem nikam moc nechodil, ale zdravotně to mělo na mě pozitivní vliv, v listopadu jsem se pak vrátil do zajetých kolejí a začal opět pít. A tudíž mám srovnání. Zjistil jsem, že alkohol mi sice krátkodobě dělá večer radost a umožňuje být večer ve společnosti lidí, jeho pravidelná konzumace mi však naopak hodně ubírá, ať už na síle, čase i energii. O penězích nemluvě, ale člověk by je v opačném případě dal za jiné kratochvíle. Cítil jsem se veselejší a energičtější když sem nepil…

A tak ano, všechno souvisí se vším. Méně alkoholu > lepší vstávání > více chuti do života > více času > více času hledat nové možnosti vyžití bez alkoholu > nové zážitky > noví lidé > pocit plného života…

 

asi to zkusím…  suchý leden, nechť započne 🙂

Diskmag Sektor slaví 20 let

Přenesme se nyní o 20let nazpět, cca do roku 1998. Tehdy byly stolní počítače obrovské bedny s disketovými mechanikami, sem tam dokonce s CD mechanikou a z dnešního pohledu nebyly až tak zajímavé, pokud nejste počítačový nadšenec nebo jejich sběratel. Výstupním zařízením pak byl v té době nějaký CRT monitor a co jste si nedonesly domů na disketě či CD, to jste v počítači neměli. USB a internet byly rozšířeny jen velmi vzácně nebo vůbec.

A tak v té době existovaly místo internetových magazínů, takzvané diskmagy – čili diskové magazíny. O co šlo? Diskmag byl časopis v elektronické podobě šířený na disketách či CD. Některé diskmagy pak měly to privilegium a vycházely na CD přílohách papírových časopisů. A v té době jsme si s kamarády řekli, že to taky zkusíme. A tak se stalo.

Tehdy se zrodil Sektor. Bylo nám tenkrát kolem 10 až 12 let a z prvotních pokusů vydávat jednoduché papírové ziny o počítačích jako Leveler, přes elektronické magazíny v textovém souboru jako Games nebo Megamaxi, jsme si v roce 1998 řekli, že zkusíme vytvořit opravdový samospustitelný diskový magazín a začali tvořit v QBasicu diskmag s názvem Sektor. Toto nulté číslo nikdy nevyšlo, ale o rok později se nám povedlo ve Visual Basicu stvořit první funkční číslo a propašovat ho na CD přílohu časopisu Level. A další čísla vycházela až do roku 2000 (nejen na CD příloze Levelu, ale i dalších tehdejších počítačových časopisů). Později byl původní program nahrazen jiným enginem od programátora Petra Provazníka (AMC), který již využíval technologie HTML, přesto běžel ve vlastním interface…

Když se na diskmag Sektor podívám zpětně, musím říci, že jsme byly celkem šikovní. Na to, že jsme byli vlastně ještě děti v počínajícím věku puberty… Sektor byl kontroverzní záležitost, ale stal se pro mnohé kultem a hlavně pro nás je to obrovská srdcová záležitost plná nostalgie!

Vyšlo dohromady pouhých deset čísel. Koketovali jsme i s online verzí na www.sektor.cz — no každopádně, je to dnes už asi jen kus zapomenuté počítačové historie, ale pro nás, co jsme na Sektoru dělali je dobré si toto výročí připomenout. A proto tu Sektor veřejně oslavuji. Pokud budete mít zájem. Můžete se mrknout, jak jsme si před dvaceti rokama “hráli”….

Stahujte zde:
Sektor číslo 1
Sektor číslo 2
Sektor číslo 3
Sektor číslo 4
Sektor číslo 5
Sektor číslo 6
Sektor číslo 7
Sektor číslo 8
Sektor číslo 9
Sektor číslo 10

 

  

Jinak stránky Sektoru z roku 2005 jsou zde:
http://sektor.wz.cz/index.htm

A Sektor je dokonce i na Facebooku:
https://www.facebook.com/Sektor-144907869048228/

Jaro, ty vole!

Dneska dopoledne mi volal kamarád, že přispěl v diskusi komentářem na mém blogu, což mě potěšilo, protože jsem měl tento vámi zde právě čtený blog tak nějak za mrtvý projekt, na který už nikdo nechodí. Ona to asi zřejmě bude pravda a onen kamarád, bude spíš náhodná výjimka – stejně jako vy. Není se však, co divit, že web stagnuje. Měl jsem a ještě stále mám hodně práce a tak se k přispívání na blog téměř nedostávám, přestože nápadů a námětů mám stále mnoho a mnoho, ale vzhledem k nízké zpětné vazbě zde, se raději věnuji projektům, kde se mi dostává většího počtu reakcí a nebo samozřejmě a primárně těm, které mi přináší peníze.

Ať tak či onak, jsem se ale nerozhodl blog svůj zdejší úplně odstavit od mého života a proto, alespoň občasně, dle chuti zde přispěji nějakým svým článkem. Pokud čtete tyto řádky, je to důkazem toho, že jsem svá slova proměnil ve skutečnost.

Co je tedy u mě nového a jak žiju?
No, co vám budu povídat. I k nám do Polné na Vysočinu pomalu přichází jaro a tak alespoň za oknem a odpoledne i venku, má člověk pocit, že na světě je fakt krásně. Ne, že by jindy nebylo, ale nejsem přítelem zimy – což zde na blogu je z mých předešlých příspěvků dost znát. A tak, když se začne zvedat venkovní teplota, pookřeji a je mi prostě tak nějak líp, chce se mi víc pracovat, víc se bavit, víc být venku, víc balit holky, víc pařit, víc cestovat – prostě víc všechno. VÍC ŽÍT.

Ale ruku na srdce, kdo to tak nemá?

No a jak to tedy se mnou dnes ke dni 27. března je? No, hezky popořádku, dal jsem si tzv. suchej únor -> pro ty, co nevědí, o co se jedná, vysvětlím. Jde o mezinárodní akci, při níž ti, kteří se rozhodnou držet suchej únor, nepijí nebo omezí alkohol. Já jsem si například povolil dvě výjimky a vězte, že mě to celkem bavilo, hledat krásy světa bez alkoholického opojení.. Jsem totiž člověk, který se rád napije a když už se napije, tak ho to začne tak bavit, že je z toho vždycky pořádnej mejdan. No a samozřejmě, když to udělá víckrát za sebou, blbě se z toho dostává a párty nekončí. A když skončí, člověk pak nemá tolik energie, síly, nálady a tak jít vpřed, něco tvořit. A to mě štve, páč jsem byl vždycky člověk, kterého vnitřní neklid nutil realizovat spousty věcí a nápadů, které má v hlavě. No a protože se mi ten suchej únor zalíbil, od alkoholu se se snažím od té doby držet dál a celkem se mi to i daří až na pár drobných a méně častých výjimek (které si ale nehodlám zakázat). No a protože s alkoholem se mi pojí i cigarety, omezuji v poslední době i je (ani zde netvrdím, že chci přestat – nejhorší je si něco definitivně zakázat a trápit se tím, že něco vůbec nemůžu). Vím, že takových pokusů jsem měl již spousty a ti, co mě znají, nad tím mávnou rukou. Na druhou stranu, není lepší se stále pokoušet o něco, co vím, že chci, nedokážu-li se s tím v klidu smířit? Není cesta vpřed v tom nevzdat své cíle? Mám ze sebe radost, že žiju celkem obstojně a delší čas i bez těchto podpůrných berliček. Snad jen mi radost z toho všeho kazí mé pozimní chatrné zdraví. Všichni moji přátelé dost výrazně marodili (o čemž svědčí u ních opakující se antibiotika). Asi jsem něco chytil a nemůžu se toho zbavit. Přestože jsem neulehl na rozdíl od nich zatím do postele a snažím se fungovat, každé ráno se budím a neskáču zrovna radostí do vzduchu s překypující energií. Uvidím, jestli mě nahodí začínající sezóna, vím že mi vždy z marodění pomůže, když se rozhýbu a nesedím u PC.

Jenže -> a v tom je možná ten zakopaný pes, na kterého si ale stěžovat asi nemůžu, je fakt, že mám aktuálně celkem dost zakázek na tvorbu internetových stránek a eshopů, takže nesedět u PC není tak snadné. No ale pomalu začínám ubírat v nabírání zakázek, aby mi z toho nehráblo. Vždyť skoro denně vyvrhnu nějaký nový web. A k tomu pohybu -> už sem začal dělat zase “sedy, lehy” a občas se proběhnu lesem.

Jinak plánů je dost. Povedlo se mi dokonce zprovoznit konečně už mockrát zde proklamovaný portál Cirkusoviny.cz – hlavně tedy tu fotogalerii, co mi pořád nechtěla běžet. Jo a na Rockmag.cz to taky teď jede, skoro samovolně mi chodí články od redaktorů v takovém množství, že je skoro nestačím vydávat, ba co víc, na facebooku Rockmagu z nějakých podivných důvodů začali přibývat fans. Z podobně záhadných důvodů mi občas píší holky, jestli někam nezajdem… Asi jaro 🙂

No a jelikož sem z výše pochopitelných důvodů přestal po večerech bydlet u nás v Tipsportu a Nonstopu, tak se někdy dostanu i k tomu zapařit na XBOX, WII nebo na PSkách. A nebo si zajít na šipky. Nebo na kultúru – jako tuhle  na Arakainy či Donutila. A nebo jako teď třikrát po sobě do nějakého cirkusu.

Ano, na světě je krásně.

Jsem rumová víla

Nejlepší party začínaj tak, že tam vlastně nejdřív vůbec nechcete být. Jako já včera. Jel sem z Brna a protože sem přes noc moc nenaspal, klížily se mi oči už cestou domů. Každopádně sem se ještě asi 4 hodiny po návratu donutil pracovat, s tím že pak bych ještě třeba čuměl do PC nebo koukl na film, celou dobu mé pracovní činnosti se mi ale chtělo strašně spát.

A tak když už sem došel k PC, zjistil sem, že bych vlastně radši šel mezi lid, abych neusínal. Došel sem do místního klubu, kde sem si dal čaj, protože mě zlobí zrovna průdušky a studený pití této zdravotní indispozici nepomáhá a odebral se zpět. Cca v 11 sem dorazil domů, ale představa toho, že bych si lehl se mi opět nezamlouvala a tak sem vyrazil na OLDIES PARTY u nás v kulturním sále na zámku, potkal tam hromadu známých a jelikož nemůžu studený (viz výše zmíněná poznámka o průduškách), nahradil sem pivo rumem a party se rozjela. Dokonce sem šel i tancovat, což se mi občas nestává.

Věřte mi, že rumu bylo nemálo. Ale party to byla a byla hard 🙂 to mi věřte, domů sem došel snad někdy v pět. Budu teď asi zase chvíli hodnej 🙂 hodně hodnej.

Objednal jsem si od O2 nový modem a internet mi jede, ještě dříve než jsem ho zapojil

Tak mi nešel řadu dní internet od O2. O tom, co se stalo se lze dočíst třeba zde …

Tak jsme si s O2 dost psali, volali, messengerovali… napříkad moje posledni komunikace s O2 přes FB:

“Takze nekonecny horor “Super sluby O2” pokracuje… ted mi volal vas technik (prevkapive najata externi firma), mimochodem internet mi naskocil (coz je fajn, kdyz zrovna musim odjet), dozvedel sem se, ze resenim meho problemu je vratit nastaveni na puvodni profil, coz bylo nejakych 20 Mb/s… coz sice on pro me udela, ale nevydrzi to a pada to zpet na 50Mb/s … a to je vec, kterou resime uz 14 dni, uz sem asi 20 lidem od vas, zopakoval ze kdyz mi puvodni profil nastavite, tak to pobezi … a proste se to porad sere a sere, co s tim sakra muzu tady udelat? nic… dopisuju si a mluvim s lidma, ktery to zadaj do systemu a opakovane cyklicky porad resi to samy, dojdou vzdy ke stejnemu vysledku … tzn. ze mi to zase vypadne, zas vam budu volat, zas me nechate vsechno odpojit a zapojit, zas sem poslete technika a nechate me den bez internetu, technik to zase nastavi na 20Mb/s, vy to zase vratite zpatky na 50Mb/s, takze mi to zase spadne, ja vam budu zase psat… a takhle to budeme tocit rok?” –> uz ztracim nadeji, ze to jsou schopny vyresit, pricemz reseni vratit to na 20Mb/s jim rikam uz asi deset dni…”

A najednou sem se na call centru O2 dovolal někomu, kdo mi tu rychlost byl ochotný opravdu snížit. Jenže ono to zase vypadlo. Jakoby tam někde měli poznámku, nechce si koupit nový modem, který jsme mu nabídli, nechce rychlejší internet, takže nám nepodepíše smlouvu atd… Tak mu tam ten internet blokujte.

Tak sem jim kývl na ten nový rychlejší modem, aby mi jej poslali. Aniž bych ho zapojil -> používám stále původní modem. Den na to sem tam zavolal, že ať mi restartují port, což už párkrát dělali (a pomohlo mi to jen na pár hodin, než to zase vypadlo) a řekl jsem jim, že jsem si od nich objednal nový modem bla, bla a že bych chtěl jenom do tý doby, než mi přijde fungovat s tím modemem, co mám. Že mi ten restart portu, vždycky na pár hodin pomohl.

A světe div se, najednou to už skoro týden bez problémů jede (se starým modemem, který 14 dní podle nich mohl být také příčinou toho, proč mi nejde internet). Tak a teď mi povězte, je to proto, že jsem si od nich objednal nový modem (a tudíž mají vyhlídku, že jim podepíši z jara novou smlouvu)? Nebo se starý modem lekl, že bude nahrazen? A nebo je to náhoda? 🙂 A nebo, což je podle mě pravděpodobné, to prostě byl nátlak na mě jako na klienta, abych si pořídil rychlejší modem, který bude zvládat rychlejší internet a abych pak podepsal případnou další smlouvu na onen rychlejší internet… (y)  po kterém sem ovšem nijak netoužil.

 

 

Podzim s nádechem Nostalgie…

Když už je ten podzim, tak připomínám mojí dnes už zapomenutou, ve své době ale celkem úspěšnou, podzimní textovou hru NOSTALGIA vydanou někdy před 15ti rokama – některé její recenze a možnost stažení zde

http://www.hernisvet.cz/free-hra-0000000214-Nostalgia-texto…

http://www.freegame.cz/hry-ke…/…/textove-hry/nostalgia/11230