Svatební košile

Tato balada vypráví o dívce, které zemřela celá její rodina. A tak alespoň doufá v návrat svého milého ze světa, z krvavých cest plných nářků nedobrovolně padlých.

Dívka se modlí, a náhle se tak začínají dít nevídané podivnosti. Pohne se obraz, zhasne svíčka a za oknem čeká její milý – muž, o něhož prosila. Láska zde však nemá šanci, její milý je mrtvý, jeho duše je v rukách ďábla a srdce má on tvrdé jako led.

Noční svatba se mění ve zlý sen, když onen ženich dotáhne svoji milou na hřbitov, do svého sadu křížů.

Dívka se schová do márnice, tam však leží umrlec – spojenec jejího milého. Začíná hra proseb. On prosí umrlce o odstrčení závory do márnice, ona zas o to, aby umrlec zůstal ležet.

Vše vyřeší nakonec kohoutí kokrhání. Oživlé mrtvoly se ráno musí vrátit zpět do světa mrtvých.

Vodník

Příběh vypráví o Vodníkovi, jenž se chystá ke svatbě s krásnou pannou z blízkého stavení. A když se jednoho dne konečně dívka ukáže u Vodníkova jezera, prolomí se lávka a kráska se ztrácí pod uzavřenou hladinou.

Dívka však nachází ve Vodníkovi zalíbení, oba se mají rádi a z oné veliké lásky se jim narodí dítě. Avšak city k Vodníkovi a láska z dívčiny strany vytrácí. Ona chce totiž opět vidět suchý svět a promluvit si se svou matkou.

Vodník své ženě dovolí opět navštívit “normální svět”, jako záruku jejího navrácení si však u sebe ponechává malého Vodníčka.

A tak dívka opět navštěvuje svoji matku. Když si pro dívku přijde vodník, aby ji odvedl zpět, matka ji nechce nechat odejít – je to prostě klasická tchýně- Vodník naříká a pak mizí v bouři. Zanechává za sebou však hrůznou vzpomínku nešťastné lásky – dětskou hlavu bez tělíčka a tělíčko bez hlavy. Drsný konec, že?

Zlatý kolovrat

Jednoho dne se král zamiluje do krásné neznámé dívky. Když požádá její nevlastní matku o dívčinu ruku, podstrčí mu ona matka svou vlastní dceru, která je té nevlastní velmi podobná. Pro jistotu však nevlastní dceru zabijí, odřežou jí údy a zbaví ji očí.

Zlo by zůstalo nepotrestáno, nebýt stařečka a jeho pacholátka. Král odjel do boje, jeho manželka zůstala s matkou na hradě. Pachole přišlo k nim s lákavou nabídkou – zlatý kolovrat vymění za nohy, ruce za zlatou přeslici a za zlatý kuželík chce pouze oči oné zavražděné dívky. Králova současná žena souhlasí. Stařeček pak údy a oči v lese stmeluje s dívčiným tělem a ona krásná mladice opět ožívá.

Král se vrátil z bojů a požádal ženu o upředení zlaté nitě. Zlatý kolovrátek vyměněný za části těla zabité dívčiny však začal vyprávět pravdivě celý příběh. Král nečekal a vydal se pro dívku do lesa. Shledali se a byla veliká svatba. Vlastní dcera se svou matkou však bloudí dodnes v podobě degenerovaných vlků s ženskými těly.

Úvaha – Vina a trest
aneb
Je-li trest zasloužený?

U Zlatého kolovratu trest jistě zasloužený je, protože dobro zvítězilo nad lží a nenávistí, láska má zelenou.

U  Vodníka je to jiné, zde bych řekl, že nebýt Vodníkovy tchýně, vše by bylo O.K., dítě by zůstalo vcelku a Vodník by žil spokojeně se svou kráskou v hlubinách jezera pod topoly.

No a u Svatební košile vina a trest nehraje roli, je to prostě šílený příběh, který jakoby předstihl svoji dobu -> klidně by totiž mohl být kvalitním námětem pro americký hororový snímek.

Kytice si jako celku vážím (narozdíl od Ohlasů písní českých a ruských) – je to skvost české poezie.