Epika (Ohlas písní ruských)
- Výslechy
Šibeniční vrch byl vždy a všude místem, kterému se lidé zdaleka vyhýbali a které bylo ověnčeno strašidelnými historkami. Bylo to místo smutné a tragické. Ovšem děj tohoto příběhu je veselý, protože vypráví o tom, jak se jedna taková šibeniční poprava nekonala.
Ve hradu v Kremli vyslýchal car jednoho nešťastného dne mladíka obviněného z lesních loupeží. Ten mladík se jmenoval Nikita Ivanovič a vyprávěl carovi o nešťastném dětství i o tom, jak byl vychovávaný pouze svojí tetou.
Čím byl Nikita starší, tím měl větší sílu. Dokázal ohýbat stromy k zemi i roztrhnout pouta z tvrdé oceli. Jediné, co nedokázal přelomit, byla bída. A tak začal Nikita loupit v lesích.
Po výslechu onoho příběhu car dlouho přemýšlel, jaký trest mu má udělit, a nakonec mu dal milost.
Uznal totiž, že kdyby vyrůstal v Nikitových podmínkách, loupil by také. - Veliký ptačí trh
Tento epický příběh začíná vyprávěním o malé sýkorce, která proletěla celé carské Rusko, navštívila Tibet, Kytaje a Sibirsk, poté se dostala přes devět moří a podívala se i do Německa a Polska.
Všude, kudy letěla, zvala všechny své kolegy z ptačí branže na veliký trh. Zvěstovala také, že tam bude k dostání vše, na co si lze vzpomenout.
Jednoho dne se pak sletěli všichni ptáci kupeckého stavu a postavili své krámky, stánky a boudy, aby nabídli zákazníkům, na co si jen vzpomenou.
A když potom přišli kupující ptačí davy, objevila se mezi nimi i bohatá sova – vdova s velikým doprovodem příbuzných a služebných. Ona sova kupovala všechno možné i nemožné, utratila 5000 rublů a kupci se mohli radovat z velikého výdělku.
Po skončení trhu se všichni kupci odebrali zpět domů. Čápa však při zpáteční cestě zastihla bouře, zničila mu koráb a nechala mu pouze jeho život.
Od těch dob čáp smutně chodí po břehu, chytá všelijakou havěť a hledá ztracené peníze.
- Vězeň
Tento vcelku kratičký příběh pojednává o rozmluvě vězně s měsícem. Onen vězeň je opuštěný a jediný, kdo s ním přebývá v cele, jsou jeho smrtelné rány. Pomalu se smiřuje s osudem a s nikým se nechce bavit, když v tom ho začne otravovat měsíc. Vězeň mu vysvětlí svoji situaci. Měsíc se nakonec slituje a zbaví ho trápení i bolesti, kterou mu působí smrtelné rány – nechá ho zemřít.
Lyrika (Ohlas písní českých)
- Jarní
Obsah této písně by se dal jednoduše vyjádřit zvoláním: “Tak, a je tu jaro!” Nevím proč, ale ona kratičká básnička navozuje pozitivní, optimistickou náladu. Možná proto, že jaro je veselé a všichni ho mají rádi.
Snad i proto, že jaro střídá utrpení zimy a srdci poskytuje naději na lepší zítřky. Všechno kvete, voní, ptactvo prozpěvuje a na světe je najednou i více krásy ke koukání. - Zimní
V této básni je vyjádřen zimní chlad. Je smutně pesimistická jako zima na vysočině. Vyjadřuje prázdnotu, kterou však naštěstí vyplňuje naděje lásky. Snad jen toto jediné v onen čas hřeje u srdce a umožňuje bez větší újmy přežít dlouhé měsíce s krátkými dny a nekonečnými večery. Bolest a smutek z nešťastné zimní lásky je zde ztělesněn v podobě ptáčka hledajícího zrníčko ve sněhu. - Starý zahradník
Báseň vypráví o zahradníkově dceři, která je nejkrásnější růží z jeho zahrady. Vypravěč o ní vybíravými slovy rozjímá, jako kdyby si přál, aby byla jeho milou.
Kromě toho vypravěč žertovně polemizuje o tom, že by bylo dobré, aby matky na jaře svěřovaly své dcery do zahradníkovi péče – třeba by také vypadaly jako jeho dcera.