Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku.  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším

Básničky

Žába
—-
Sedí žaba na leknínu,
sedí, kouká, žere čínu.
Je z ní celá zelená,
třesou se jí kolena.
Rybník, už je plný zvratků,
namleli tam kamarádku.

Salám Alajkum
————-
Vždycky takhle po ránu,
čtu si v knize Koránu.
Nevím proč mě napadlo,
pořídit si letadlo.
Amíků je přece spousty,
nadělám z nich dobré tousty.

O vláčku a pejskovi
——————-
Pes se točí dokola,
zvedá už se závora,
vlak tu houká zdáli,
o psa jsme se báli,
pes se ho však nelek,
ani jednou neštěk.
Jen tak skočil pod vlak,
už je z něho protlak.

Spravedlivá
———–
Včera jsem byl po škole,
řek sem úče: “Ty vole.”
Už jí tykat nebudu,
příště jí dám přes hubu.

Ze sněmovny
———–
V poslanecké sněmovně,
bavili se o hovně.
Mluvil o tom Sládek,
byl tam hroznej smrádek.

Proč si nerozumíme
——————
Je to už dlouho,
co říkali jsme si všechno,
já teď poslouchám rock,
a ty techno.

Ve věži (poetická)
——————
Seš jak zavřená ve věži,
avšak nikdo tě nestřeží,
si jak vyhaslá sopka,
a frigidní jak hrobka.
Jak hajzl bába zakletá,
co putiky nám ometá.

A když ti klepu na dveře,
obluda mi otevře.
Srdce sis schovala do truhly
a vlídnou tvář pod uhry.

Takže na mě zapomeň
a skoč rychle z okna ven.

Lžíce
—–
Protože jsem spolkla lžíci,
ležela jsem v porodnici,
nakonec mě v tý nemocnici,
vyoperovali pravou plíci.

Cestovatelská
—————-
Pojedeme na výlet,
navštívíme celý svět,
už se těším zase domů,
do hospody “U tří koňů”.

Návštěva
———
Za dveřmi jsou ufoni,
snad i na mě zazvoní,
Nebo to jsou Jehovisti?
Nikdo už si není jistý.

Ryba
—-
Včera večer v rybníku,
kouslo mě něco do pytlíku,
Myslel jsem že to byla ryba,
myslet si to byla chyba.
Byl to místní teplý hoch,
kdo jiný by se na to zmoh?

Zamilovaná
———-
Sleduju tě už přes tejden,
neodvažím se ti to však říct,
že tě chci tajně svlíct,
že si jen můj krásnej sen.

Mikrofon
——–
Před nosem mám mikrofon,
píchá mě do ucha.
Vydává to jeden tón,
možná je to porucha.

Nechutná
——–
Učitelka za katedrou
pěstuje si knír,
Usadil se na tom kníru,
plísňový sýr.

Máme úchylné vedení
——————-
Včera večer v tělocvičně
školník šoustal ředitele,
tvářili se nerozlučně,
jako kdyby spadli z višně.

Nezbeda
——-
Vzal jsem si krásnou dívku,
nosí pivo, jako v chlívku.
Vošoustá i souseda,
je to ale nezbeda.

Jenže on má péro dlouhý,
splní všechny její touhy.
A já se svou maličkostí,
už mám toho hajzla dosti.
Zkrátím mu jeho dělo,
tak aby se už nechvělo.

A pak svojí hebkou dlaní,
šahat budu jenom na ní,
na tu svojí nezbedu,
co nosí pivo k obědu 🙂

CéDé
—-
V CéDéčku je dírka malá,
vejde se tam všechno,
Je však na něm vypálené,
nelegálně techno.