Je dobré, když žena umí všude dobře promluvit, ale nejlepší je to tam, kde to je nezbytné. Manžel Rinaldo v tomto příběhu přistihne svoji choť Fillipu s milencem, nezabije je jen proto, že má strach o sebe a volá ji místo toho tedy následujícího dne před soud. V onom kraji tenkrát byla žena pro nevěru upálena, podobný osud čekal i ženy prodávající svá těla na ulici. A tak Fillipa neměla moc šancí k přežití. Všichni příbuzní a známí Fillipu zrazovali od toho, aby se k soudu dostavila a místo toho jí doporučovali, aby uprchla. Avšak ona, ještě zamilovaná, se rozhodla raději svou lásku vylíčit před soudem a statečně zemřít, než-li v hanbě uprchnout.
A tak se Fillipa k soudu dostaví, soudci se zalíbí, nejen proto, že je velmi pěkná, ale také proto, že je odvážná a že chce vylíčit svůj příběh. Proto ji dobře poradí, ať se nepřiznává a on, že ji nebude muset odsoudit. Ona však spustila své a správně a obratně volila svá slova, pravila že onen zákon je dobrý pouze pro muže a že nebohé ženy jím trpí. Pravila, že jediná žena k němu nedala souhlas a že ani jediná nebyla u toho, když byl tento zákon dělán. Je tedy špatný a nesprávný. Řekla, ať se zeptá jejího muže, zda mu pokaždé když on chtěl poskytla své rozkoše. Pak se zeptala slovy: “A co jsem měla dělat s tím, co zbylo, když o něm ode mě vše co chtěl?
Není lepší to věnovat dalšímu člověku, který mě má rád, než to vyhodit a nechat v nezmar.
Lidé v síni se shodli na tom, že paní má pravdu a křičeli onu věc takřka jediným hlasem.
A tak se Fillipa svou chytrou, ba přímo geniální odpovědí osvobodila a způsobila změnu zákona, tak aby z něho měla prospěch a nebyla potrestána. a onen zákon byl změněn tak, že postihoval pouze ty ženy, které se zpronevěřily svým mužům za peníze. Rinaldo odešel domů zahanben a Fillipa odešla slavně domů, jako by byla vzkříšena z ohně.