Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Demokracie
Sedím u svého počítače a přede mnou je dlouhý podzimní večer. Můžu tedy v klidu zodpovědět otázky – co je to demokracie, kde se tu vzala, k čemu je a jak funguje? Tak se do toho hned pustím, ať to mám za sebou..
Základ slova demokracie pochází od řeckých slov démos = lid a kritós = vláda. Demokracie tedy v překladu znamená “vláda lidu”.
Demokracie je jakýsi systém nebo forma vlády, v němž mají nejvyšší moc občané. V praxi to funguje tak, že lidé mají plnou svobodu, mohou si v uvozovkách dělat vše co chtějí, ale nesmí tím omezovat ostatní občany – musí dodržovat ústavu a platné zákony. Občané si mohou volit představitele státu (kteří jim vyhovují) podle platných pravidel a tito představitelé jsou pak placeni z jejich daní => což poukazuje na to, že politici a představitelé jsou tu pro lidi a ne naopak 🙂
Demokratické státy by měli uznávat lidská práva. Což prakticky znamená, že všichni mají stejná práva a povinosti a že nikdo nemůže být pokořován na úkor druhých. Navíc se každý občan může podílet na politice a na řízení státu.
První demokratické státy vznikly již ve starověku, v antice a díky svým kvalitám přetrvala tato forma vlády, narozdíl od některých jejích kolegyň, až dodnes.
Na závěr bych podotkl, že kdysi dávno, když v nějaké zemi přecházela monarchie v republiku s demokratickým zřízením, lidé si budoucnost představovali jako chaos. Svým způsobem to chaos je. Ale i přesto, že někomu vyhovují totalitní formy vlády, zůstává demokracie oázou v poušti typů vlád. Ve státě s demokratickým zřízením se mi žije krásně a nedovedu si představit, že bych žil například za “komančů” a to myslím zcela upřímně, nejde mi o opisování konvenční fráze.