Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Globální oteplování

Problémy jsou osobní, mezilidské, společenské a globální.
Dnešní krutý, často povrchní svět je plný problémů o nichž by se dalo říci, že jsou globální. Na to, že nás jednoho dne smete ze světa jediný výbuch atomové bomby a vše co jsme vybudovali se v jednu jedinou vteřinu změní v prach minulosti, jsme si už nějak zvykli. Denodenně se belháme ve stejném stereotypu a ani nás nenapadne na tom něco změnit, protože jen těžko se člověku podaří utéct konvencím. Jenže jestli něco nezměníme, tak se jednoho dne probudíme se zjištěním, že konec světa je už tady a my už s tím asi nic neuděláme.
Za jeden z velkých problémů považuji globální oteplování a s ním spojené tání ledovců. V březnu minulého roku se od Antarktidy utrhl největší kus ledu za posledních třicet let a na pouť mořem se vydala další mrazivá hora. Ledová masa je dlouhá sedmdesát šest kilometrů a sedm a půl kilometru široká. To, že se ledový útes od Antarktidy oddělil, je podle amerických vědců varováním, že růst globální teploty bude v budoucnu způsobovat další potíže.
Ekologické organizace považují uvolňování ledovců za důkaz, že emise skleníkových plynů způsobují růst globální teploty a následně i tání polárních ledových příkrovů.
Například ekologové z British Antarctic Survey již v devadesátých letech předpověděla, že v důsledku rychlého oteplování v této oblasti se brzy začnou uvolňovat velké kusy ledu.
Antarktický poloostrov zaznamenal za posledních padesát let vzestup teploty v průměru o 2,5 stupňů Celsia. To je více než v jakékoli jiné oblasti na jižní polokouli.
S globálním oteplováním bývají spojovány emise uhlíku z elektráren a továren.
Největším producentem takzvaných skleníkových plynů jsou Spojené státy. Jev by mohl podle expertů vést k rozsáhlým záplavám a zvyšování hladiny oceánů.
Klimatické změny povedou v tomto století k častějším záplavám, ale zároveň k nedostatku vody, sníží výnosy v zemědělství a zhorší sanitární situaci. Uvádí se to ve zveřejněné zprávě Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), který tvoří skupina vědců pověřená OSN studovat oteplování Země.
Vědci z IPCC se opírají o zprávu, podle níž se má v 21. století teplota zvýšit o 1,4 až 5,8 stupně Celsia a úroveň hladiny moří o devět až 88 centimetrů. Mnohem kategoričtěji než v předchozí zprávě z roku 1995 vědci soudí, že zvyšování teploty ve 20. století “již v četných částech světa zasáhlo různé fyzikální a biologické systémy”.
Jako příklady uvádějí tání ledovců, změny v chování živočichů a časnější rozkvétání některých stromů. Oteplování klimatu by též mohlo například silně omezit pobřežní ledy u Grónska a západní Antarktidy, přičemž v prvním případě by se západní Evropa změnila v polární pásmo a ve druhém případě by vzrostla úroveň moří během tisíce let až o tři metry.
Podle zprávy budou stále častěji registrovány extrémní události, přičemž poroste jejich intenzita. S velkou pravděpodobností se budou také mnohem více vyskytovat intenzivní srážky, a to i ve vyspělých zemích, takže budou stále častější záplavy, sesuvy půdy a laviny.
Vlny veder se budou velmi pravděpodobně projevovat všude a zvyšovat tak úmrtnost a škody na sklizních. Sucha, která zřejmě budou stále častějším jevem v zemích ležících v mírném klimatickém pásmu, povedou ke snížení průtoku řek, postihnou zdroje a kvalitu vody.
Zvýšení úrovně moří ohrozí zvláště ústí řek a malé ostrovní státy. Mohly by tak být ohroženy desetimiliony obyvatel. V bohatých zemích způsobí zvýšení teplot o několik stupňů ztráty, výraznější zvýšení však bude mít negativní ekonomické dopady.
V případě trvalého zvyšování teplot bude situace v Evropě diferenciovaná. “Všechno nasvědčuje tomu, že by v severní Evropě měla růst zemědělská výroba, v jižní Evropě klesat,” konstatoval Watson. Ve většině tropických a subtropických regionů dojde ke všeobecnému snížení výnosů v zemědělství…
Prostě a jednoduše čekají nás ještě zajímavé problémy.