Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Invex 2002

Můj osobní názor:
Letošní INVEX zdál se mi poněkud cizí. Už dávno to není výstava jen pro zasvěcené osoby. Nyní je to především hnusná, špatně organizovaná a špinavá komerce. Je to jen další výstava firem, které mají dostatečný kapitál na to, prezentovat se na veřejnosti a tím propagovat své statky, služby a informace. Všude tolik flojdů, že by je mohli dávat ke vstupence, jako bonus. Chtěli jsme přelézt plot, aby jsme nemuseli stát tu neskutečnou frontu na lístky, ale jeden z policistů se rozhodl, že půjde kolem plotu s námi a tak jsme šli asi 200 metrů spolu, on na jedné straně, my na druhé. A tak jsme si nakonec ty lístky museli stejně koupit.
Nákup lístků bych přirovnal k peklu a to jsme byli u zadní brány. Než jsme se dostali k pokladně, uběhlo zhruba 30 minut. Neměli tam zrovna dobrou organizaci, jedna z pokladen byla uzavřená, u druhé došly lístky. Lidi se na sebe tlačily, každej už chtěl mít lístky v kapse. Prostě a jednoduše. bylo to strašný. Břicho mě z té tlačenice bolelo ještě půl dne, svačina v mém batohu byla rozdrcená a tak jsem si hned potom musel zapálit, abych se z toho šoku dostal. Nepomohlo to.
Jenže, co mě čekalo, byl jen další šok. Všude samé fronty, na záchody, na bramborák, na pivo. Lavičky a místa k sezení, vše bylo obsazeno. V jedné velké restauraci v nějakém pavilónu byl volný pouze jeden jedinný stůl. Šly jsme se k němu podívat a na něm byl položený nápis REZERVÉ. No prostě horor. Myslím, že by se na letošním INVEXu v klidu uživil až trojnásobný počet stánků s občerstvením, než jaký tam byl.
Z Invexu jsem si odvezl pouze CD ZDARMA od RedBoxu, na větší nákupy jsem neměl náladu a nadával jsem, že už příští rok na Invex nepojedu.
Snad jediným zajímavým zážitkem pro mě letos bylo setkání s jednou krásnou holkou, s kterou jsme si však psaly tak dlouhé dopisy, že už jsme si pak neměli co říct 🙁 ale i tak na toto setkání nezapomenu.