Jak na nucený

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Jak na nucený
Večery, kdy kouřím jak na nucený,
porážce svých plic znám.
Já říkám si, že s tím někdy skončím
a hned potom si zas dám.
když sbírka vajglů z dobrejch nocí
se mnou usíná,
popíjím tiše whisky s ledem,
a smutně vzpomínám.

Proč všechno mizí,
a krásný holky stárnou dál,
A proč všechno cizí, zdá se,
co už jsem znal.
Proč dlouhý vlasy šedivej,
a dobrý časy nám někdo vzal
a lidi se tomu nedivěj,
jen hrabou pro sebe dál.