Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Sebepoznání

Sebepoznání – David Havlíček, Podzim 2000

Rozhodování v deváté třídě – volba povolání.

Kdo jsem? Člověk, který chce něčeho dosáhnout, ale má strach z toho, že se mu to nepovede. Člověk, který se rozhoduje o své budoucnosti a má v tom trochu zmatek. Ale to jen kvůli tomu, že se nechce rozhodnout špatně. Chtěl bych pracovat s počítači, ale čas od času dělat i něco jiného. Baví mě psát povídky a úvahy. Bavilo-by mě třeba i hrát v divadle. Prostě přemýšlím o tom, jak se rozhodnout správně a co pro to udělat. Hodně mě baví tvořit software pro lidi, protože i to je jedna z možností, jak se dnes lze stát slavným, ale jen pokud jste dobří a umíte svůj softwarový produkt nabídnout a dobře prodat. Lépe řečeno dát ho do správné distribuční sítě, v lepším případě sítí. Jinak řečeno, jsem mladý člověk, který se těší na budoucnost, i když očekává, že nemusí být příznivá. Jsem otevřený, rád se s lidmi dělím o své názory a rád si s někým o jeho názorech pohovořím (pokecám, vyměním názory, promluvím). Rád vymýšlím nové věci, něco realizuji. Jsem takový, jaký jsem a takového mě musíte brát. To je můj názor na mě.