Název:
Hra je nejspíš první (a přitom poslední) textová hra z herní řady FUCKSTORY 2001 a odehrává se jednoho zimního pátečního dne. Odtud název FUCKSTORY: PÁTEK

Herní příběh:
S velikou radostí se dostavíte do své oblíbené školy, zde strávíte celý vyučovací den, aniž by jste něco zažili. Poté přijdete domů a napíšete úkoly. Zbyde Vám trochu času, vždyť je teprve osm a tak se ještě budete učit matematiku, francouzštinu a biologii.. Tato hra je ovšem o něčem úplně jiném, příběh je totiž opakem výše uvedeného.
Dějová linie, které se příběh celou dobu drží je následující: Ráno se probudíte do strašné zimy, ale protože musíte do své neoblíbené školy, tak si vyčistíte zuby pilníkem a vyrazíte na autobusovou zastávku s aktovkou připomínající parní kotel. Autobus neletí a neletí a tak jdete do školy pěšky, cestou potkáváte různé pohádkové bytosti (Pamela Anderson, Karel Gott, Vašek z Luneticu), ale ty vás nezajímají, musíte prostě do školy i když se vám tam vůbec nechce. Samozřejmě přijdete pozdě a tak nezabráníte nepříjemnému rozhovoru s vaší neoblíbenou paní učitelkou. Naštěstí hodina netrvá dlouho a učitelka odlétá oknem na svém koštěti ze třídy, sláva, vymlátila se, srazila se s létajícím talířem, který již několik týdnů krouží nad desetitisícovou metropolí v níž chodíte do školy. Ve škole vydržíte ještě zhruba dvě vyučovací hodiny a přitom se seznámíte s dívkou, která nedávno přišla do vaší třídy. Její křivky obdivuje celá škola, ale jak se zdá ona má oči jenom pro vás, což je důvod k tomu pozvat jí dnes odpoledne na rande. Souhlasí.. super. Pak ale nastává čas ze školy vypadnout, blíží se totiž hodina s diktátem v čele. Předstíráte infarkt a tak jste odvezeni do nedaleké nemocnice. Jelikož na vás však jeden z doktorů chce otestovat eutanázii, musíte utéct. Cestou z nemocnice na autobus potkáváte různé lidi, včetně své sestřenice Karla, ale na autobus se dostatnete včas. Přijedete domů, chvilku se tam nudíte a pak konečně nastane čas jet zpět do velkoměsta a využít zamluvené rande. Vyzvednete krásku Nikol s níž jste si ono rande domluvili a společně valíte do místního music-clubu. V music-clubu je mnoho možností co dělat a tak je samozřejmě skoro všechny využijete. Pak nastane čas vypadnout… blíží se konec hry. Který je opět vcelku dost ujetý, ale naruší celou původní herní strukturu a linii, které se hra drží. Závěr hry není totiž tentokrát nadsazený, je ze života.

Prostředí:
Skoro celá hra běží v základní barvě textového módu MS-Dos, obsahuje veselý a ironický děj, a k tomu všemu také velké množství pravopisných chyb, jenž jsou ve hře v podstatě schválně, aby dotvářeli atmosféru anti-školního prostředí. Navíc se prý chyby autorovi nechtěli opravovat, tak je tam prostě nechal jako herní BONUS. Herní menu je od hry samotné velmi odlišné, hýří všemi 16-ti barvami, které starý MS-Dos poskytuje. Všechno tam bliká, svítí, mění se, hýbe se, nic v menu není stálé. Prostě herní menu ALÁ PŘIJEL CIRKUS.