Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Ožralá

Dneska jsem byl na žábě
a pil, a pil, a pil.
Na smutek i zapomnění,
na to co bylo a už není.
Na tvé krásné obočí.
Na tvou vůni, na lesk očí
hebkost kůže na tvůj vlas.
Tak se skrývaj střepy krás,
vrať se zas, lásko má,
jedinná, nevinná, slzy
skanou do klína, když okolí
usíná a já stojím sám,
vlastně sedím, vzpomínám
a říkám si, že to bylo
krásný v onen čas, když ty ony
střepy krás, stály tam,
kde tvůj jas měl jistotu,
že mě vždycky můžeš mít,
a já s tebou můžu jít,
kdykoliv se mi bude chtít.
Jenže to dnes možné není
a tak sedím v sedle, piju,
přemýšlím zda vůbec žiju,
a v hodinách vidím chyby,
jako by čas nebyl přesný,
pouze krutý, připadá mi,
proč nelze vrátit čas,
sakra, sakra, sakra.
Písně duní odpolednem,
pod stropem zkrouceným,
mám před sebou celý den,
jak mám však naložit s námi,
když k tobě nemůžu jít,
nebo můžu, jenže bez výsledků,
efekt bude vraždící, nepohledný,
neúsměvný.
Jen tvůj úsměv od dveří,
co mi nikdo nevěři,
bude se mnou dál,
ve vzpomínkách žít,
a já budu muset dál jít.
Hledat lásky jiné, krásné,
jenže je to správné??
Není, není. Kdo mi pomůže
i rock´n´roll hraje pomalu,
mlatím prsty do stolu,
nikdo mě neslyší,
jako bych byl vzduch.
Jak nicotný si připadám,
ve dvou se to lépe táhne,
kde jsi, ach jo, sám, to ne.
Pěna s nikotinem mě nebaví,
parta je dobrá,
jenže já chci být jen s tebou,
s tebou, áááááááááááááááá..
Sakra, psát v tomhle stavu,
nemá patu ani hlavu,
zato mi nic nebrání,
složit hlavu do dlaní,
hlasitě se smát i brečet,
všude kolem klidně ječet,
ať mě zmlátí skinheadi,
stejně o nás nevědí,
aspoň láska bude nějakej efekt mít,
potím krev,
dělám všechno jen pro tebe,
chci jen s tebou nocí bdít,
šahat spolu s tebou do klína,
když kolem všechno usíná,
líbat se a objímat,
milovat se, usínat a
žít, tak jak se má,
ať to cenu má.
Jenže to je zbytečné,
stejně jsi daleko,
i když vím kde bydlíš.