Včera, když sem nemohl usnout, tak jsem přemýšlel taky o tomhle svém blogu. A napadlo mě, co všechno bych zde napsal, co bych ze sebe vypotil a tak. Je mi vlastně jedno, jestli to někdo čte či ne. Asi sem si stejně poslední roky na blogu řešil hlavně své grafomanské sklony, které ale z jakýchsi podivných důvodů značně ubývají.

Psaní jsem si asi užil dost, psal jsem různý povídky, recenze a tak dál už od dvanácti, pod svým jménem i různými pseudonymy později přispíval do různých papírových i internetových magazínů o hrách i muzice, posléze si založil i svůj hudební web a asi to všechno dohromady mě dost vypsalo. A pak ta motivace… psát? Proč? Nikdo to nečte… psát za prachy? Momentálně na to nemám kloudnej kšeft a lováky si vydělám snáze jinak.

Zažil sem dobu, kdy jsem psal třeba celý týden v kuse různé články pro internetové ziny o hrách a řeknu vám na rovinu, že druhej den odpoledne jsem už vždy měl pocit, že už jsem všechno napsal, že se opakuju. Vlastně už sem to pak nenáviděl. Nejde psát pořád, psát člověk musí asi pro radost a ve chvíli, kdy má pocit, že chce něco světu říct,… psaní za prachy na povel, to bylo peklo.

Každopádně mi to teď ale občas chybí, sednout si a vykopat se ze sebe pocity v podobě nějakýho textu, takže možná, i když to teď na blogu docela flákám, bych chtěl semka letos občas sednout a něco napsat… Neberte to, pokud to čtete, jako nějaký závazek. Spíš jakési moje zbožné přání, dokopat se častěji k tomu otevřit svůj wp admin blogu a přispět sem několika dalšími řádky.

HOWGH