Sněhulák

A když už tu máme leden a za okny sněží jak o život, rozhodl jsem se tu zveřejnit i jednu mojí starší zimní báseň s příznačným názvěm Sněhulák.

 

Sněhulák
========
V šeru lampy tiše stáli
ruku v ruce, obě hřály
za stromem se tajně krčil
velkej bílej sněhulák.

Nechoď ještě, zmrznem spolu,
nebo se pojď schovat dolů,
najdou nás až ráno,
prokřehlý a šťastně ztuhlý,
s hrnkem čaje pod dekou.

Svět se mění,
co bylo včera zítra není,
i ten večer možná je jen klam,
že dneska není nikdo sám.
Já, ty. Jenom sněhulák.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *