Ublognout si

Čas letí a já vlastně pořád tak nějak nepíšu na blog pravidelně. Slibovat si, že to budu dělat, to už nejspíše ani nemá cenu. Buď se časem zase najde “čas” a dostanu chuť být více sdílný a nebo to budou jen takovéto občasné zápisky.

Vlastně ten dnešní zde jsem si dal úkolem. Nestíhám totiž a práce mám až nad hlavu a počítám tam i práci na svých koníčcích a svém životě – třeba udělat nějaký ten klik po ránu, vynést koš či zalít zahradu. A abych se v tom všem vyznal a nezapomněl, co chci udělat – vedu si pečlivé seznamy úkolů, které jsem si ještě tématicky rozdělil. No a když nějaký splním, žlutou barvou si jej zvýrazním. A čím více mám na seznamu žluté, tím mám ze sebe lepší pocit, protože jsem něco udělal. A to mě pak žene k tomu dělat další a další úkoly.

Úkoly na seznamu si dělím i podle priorit a mám u nich uvedeno, i kdy je chci udělat. Samozřejmě, že většinu toho vždy nestihnu, ale nezlobím se na sebe. Protože vlastně pořád pracuji, víc toho už nezvládám. I když rezervy tu sou. Nikam nechodit, omezit čas s přáteli a tak dále…

Mám v plánu maximalizovat nyní své pracovní úsilí omezením času stráveného s přáteli, dokud se nehnu z místa s těmi zakázkami, kterém jsem nasliboval atd. Část večerů, které trávím v hospodě, věnuji čtení, hraní her a sledováním filmů… protože kromě omezení časových výdajů, chci omezit i výdajovou stránku finanční – nejvíc utrácím za hospody, pařby a zábavu s tím spojenou. A sem na sebe naštvanej, že jsem ještě ani nedohrál toho Poldu 6, co sem si před 2 roky koupil. Teď už se k němu snad někdy dostanu. A třeba bude i čas si ublognout…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *