Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Na hodině informatiky, která se málem změnila v sexuální orgie
Soudruh učitel (dnes tento člověk má mnoho jiných názvů a titulů jako třeba učitel, kantor, kretén blbej atd) vešel do třídy a … Počkat dnes se vlastně neříká soudruh.
Takže od začátku paní učitelka Jan Prokeška vešel do třídy plné počítačů byli to samé staré XTčéka vylepšené na dvaosmšestky. Děcka byli nervózní jelikož chtěli už jít domů, protože se těšili na večerní fotbalový zápas, který se ten den ve městě konal. Pan učitel byl starý, jeho třídním učitelem byl Jan Amos Komenský a jelikož byl učitel ve třídě na supl a vůbec nevěděl k čemu počítače slouží, tak se zeptal jednoho z žáků co se s tím má dělat a on mu řekl že se ten stroj má pustit, učitel tedy vzal XTéčko a pustil ho na zem a řekl pustil jsem počítač. Žáci pomalu nastartovali počítače a až na několik vyjímek se počítače dostali do operačního systému MS DOS 1.1 v Čínsko-Egyptské verzi. Poté si učitel došel pro paní ředitelku, jelikož nevěděl co
má učit a mladá paní ředitelka – bylo jí asi 21 a byla i nadměrně hezká šla do učebny, kde jsme tou dobou pobývali (chudák ženská ta naše ředitelka, asi se v 18ti zbláznila a pak se přihlásila na pedagogickou školu. Já osobně si myslím že by víc vydělala v nočním klubu). Když přišla do učebny, učitelko/ka Jan Prokeška i přes své stáří zasvítil jak atomovka při výbuchu a posilněn viagrou skočil na ředitelku, která však dokázala odolat jeho vráskám a učitele vyhodila ze školy.
He. Dobře mu tak – chci říci, bylo to tak pro něj lepší. Sexuální harašení v 470 letech není dobré na srdce a stejně by z toho asi moc přes svůj šedej zákal neměl. Ale vraťme se zpět. Paní slečna ředitelka řekla, nechme tyhle starý křápy, ať si tady reznou mi si vezmeme sexuálně-biologickou výchovu. Měli jsme radost, jelikož ty Xtéčka byli stejně tak pomalý, že s kalkulačkou v ruce jsme vypočítali jakýkoliv příklad rychleji než oni, ale ta radost nebyla jen kvůli takovéhle blbosti, ale hlavně pro to, že nás bude učit takováhle sexbomba. Kam se hrabe Panela Andersén nebo Karma Elektro (_) (_) … učitelka (vlastně ředitelka) nás odvedla do učebny, kde jsme ještě nikdy nebyli. Bylo to ve školním sklepě. Ona řekla, že komu je méně jak 15 může (což znamenalo že musí) jít domů. Samozřejmě, že mi 15 bylo a tak jsem byl rád, že mohu zůstat, dokonce jsem zapoměl na večerní foodball. Zbylo nás tam tak dvanáct, šest kluků a šest holek, začínalo to vypadat docela dobře. Ředitelka mrkla a v jednom rohu se objevila postel s Karmoelektrou (Karmou Elektrou) a v druhé vana s Britany Spreasovou. Ups! Ředitelka asi uměla čarovat nebo co, ale to bylo v tu chvíli jedno. Takovouhle krásnou čarodějnici, která umí vyčarovat jakoukoliv krásnou holku (a pro ženské asi zase chlapa) a navíc vyučuje sexuální výchovu by asi stejně nikdo neupálil a navíc jako čarodějnice by se upálení stejně vyhnula. A stejně už se čarodějnice nepálí 🙂 což je dobře, protože by jí byla škoda. Ředitelka ukázala na mě a řekla, vyber si jednu z nich a za ní běž, můžeš si s ní užít. Prvně jsem chtěl jít za Karmou Elektrou, ale pak jsem se uvědomil, že je přece jen o hodně starší, že je pro mě lepší Britney, která je tak stejně stará jako já.
Šel jsem tedy za Britney. Ředitelka se mě ještě zeptala, jestli jí chcu ve vaně. Řekl jsem že radši v posteli. A tak se Britney objevila v posteli. Pak se mě ředitelka ješte optala jestli jsem v pohodě, já jsem řekl že ano a tak to jelo. Byl jsem sice trochu nervózní z toho jak se na mě všichni dívají, ale ředitelka mě uklidnila a řekla že ostatní prožívají to samé s jinými slavnými osobnostmi. Pak ředitelka i všichni zmizeli a já jsem zůstal stát sám s Britney v místnosti. Na stole ležely Durexky, ale nějak sem si jich nevšímal. Byl jsem trochu vyděšen, hladina adrenalinu se zvyšovala, Britney se ke mě přibližovala a já se přibližoval k ní… Upss.
Cítil jsem, jak mě chytá za ruku, moje smysly nestíhali všechno zaznamenávat. Začala na mě mluvit a česky !!! Česky ? Divte se nebo ne, ale opravdu na mě mluvila česky. Dlouze mě políbila a řekla líbej mě, tak sem jí líbal i když sem se celý chvěl vzrušením. Pomalu jsme lezli do postele, začínala se svlékat, já taky, chtěl jsem do ní. Leželi jsme teď vedle sebe, pomalu to začínalo být dost zajímavé. Objal jsem jí a najednou sem si všiml, že objímám plyšového medvěda. Britney zmizela, místo ní se vedle postele objevila stojící ředitelka. A řekla, s neznámou holkou a bez kondomu. Začal jsem jí vysvětlovat, že jí znám z televize, takže pro mě zase tak neznámá není, ale ředitelka trvala na svém. A tak moje sexuální hra skončila. Ředitelka zmizela a já jsem v místnosti zůstal sám. Jak daleko se asi dostali mí spolužáci, kolik z nich asi použilo kondom nebo jinou antikoncepci. Proč jsem si nevzal jen ten kondom ??? Asi jsem debil. Řekl jsem si, chtěl jsem to všechno vrátit zpět. Byl jsem naštvaný na ředitelku, že to tak rychle ukončila. To se přece nědělá, takovouhle zátěž na mou psychiku – nejprvne mě nechá dojít k tomu nejzajímavějšímu co jsem kdy v životě mohl zažít, ale než jsem to stihl zažít, tak to ukončí…
Ale moje myšlení se teď vzdalovalo od Britney k jedné holce, na kterou jsem si vzpoměl a do které jsem se kdysi zamiloval. Dlouho jsem jí neviděl (no dlouho – jeden a půl roku, ale i to je strašná doba) – byla to jedna francouzka (samozřejmě tak stará jako já) která u nás na táboře minulý rok trávila prázdniny. Tehdy jsem se do ní opravdu velmi zamiloval, ale o tom někdy jindy v jiné povídce. Ona se zase nejspíše zamilovala do mě, byli to krásné prázdniny. Kolik hodin jsme spolu strávili. Jenomže pak se začal blížit konec léta a tak když odjížděla pryč (zpět) stihli jsme si slíbit, že si budeme psát. Napsal jsem jí, ale ona neodepsala. Čekal jsem, ale pořád nic.
Pořád nic !?! Napsal jsem jí ještě jednou, třeba jí to poprvé nepřišlo – třeba maj bordel na poště. Ale zase nic. Tak jsem toho nechal, dál jsem se o to nepokoušel, ale doteďka mi vrtá hlavou proč mi neodepsala. Chtěl bych se s ní setkat. Nejde mi o sex. Ale o obyčejný flirt, říkal jsem si. Když vtom se objevila říďa, asi uměla číst myšlenky, nebo co ? Řekla mi, že mi umožní opravdové setkání s ní, nic virtuálního, jako s Britany, bude to opravdové setkání. Začala hromadit velké množství energie mezi svýma rukama. Cítil jsem velikou sílu, která od ní vycházela. Řekla mi, ať jí podám ruku, tak jsem natáhl svou ruku k její -> blik, letěl jsem velikým světelným tunelem a najednou konec, nacházel jsem se v nějakém malém francouzském městečku, před jejím domovem, když vtom ona otevřela dveře a vyšla ven. Když za sebou zavřela, otočila se a tak mě uviděla. Asi se lekla, jak kdyby viděla ducha. Co tu děláš, zeptala se. “Ale sem tu na, ehm na tom, na vejletě a dneska večer odjíždím, tak sem se tu chtěl stavit, u tebe. Ona na to “Já jsem chtěla teď jít ke kamarádce, ale tak pujdeme, teda pojď se mnou do Madagaskaru, to je jeden takový bar.” Tak jsme šli, zase až na druhý konec města a povídali jsme si, najednou jsem se zastavil a zeptal jsem se “Proč jsi mi neodepsala.” Ona na to “Chceš slyšet pravdu ?”, “řekl jsem že jo”. Tak mi začala vyprávět něco o tom, že když se vrátila domů, usmířila se svým bývalým klukem do kterého se taky kdysi zamilovala nebo co a že si řekla, že to nemá cenu, láska na takovou dálku, jen přes dopisy. Když jí pak ten kluk nechal, zdálo se jí už blbé mi psát nebo co ? Moc sem to nepochopil, tak dobře francouzky jsem zase neuměl, ale to mi tak nějak stačilo 🙁 začal jsem se cítit nějak divně, jako, že kdybych se tam teď neobjevil, mohlo to být lepší pro oba. Vždyť jsem na ní skoro zapoměl a ona na mě taky. Proč jsem se teď vlastně připomínal. Ale ona mě vyvedla z omylu, stoupla si přede mě a objala mě, chytl jsem jí a objal jí taky. Říkala mi potichu, něco jako, že to chtěla vrátit zpátky, ale že nevěděla co mi napsat, po takovéhle dlouhé době. Najednou se mi z hlubin duše vylilo to co jsem cítil, když jsem se s ní před rokem loučil. Byl jsem rád, že jí zase vydím po dlouhé době a tak jsem jí řekl, že teď jsme spolu a že si klidně můžeme psát dál. Objal jsem jí kolem boků, ona mě zase přes ramena a šli jsme do toho baru. Přišli jsme k takovému velikému centru a tam vlezli do nějakých malých dveří. Hrála tam hudba, disko-techno, měli tam kulečníky, elektronické šipky.. videohry, jukeboxy, byla tam skateařská dráha. Bylo tam hodně mladých francouzů i francouzek – ony ty francouzky jsou dost pěkný holky 🙂 vlastně :-O bylo tam dost našich vrstevníků. Opravdu dobře vybudované centrum pro mladé. Něco takového mít u nás, napadlo mě, vždyť mi se můžeme tak leda flákat po venku a čas od času zajít na diskotéku. Sedli jsme si, objednali si nějaké pití. Povídali jsme si, řekl jsem jí, jak je u nás, vyprávěl jsem jí francouzky české vtipy, což zrovna nebylo nic jednoduchého, ale francouzštinu jsem ovládal dost dobře, takže se i trochu zasmála. Ona to byla dost pěkná holka, tak se nedivte, že sem se do ní asi znova zamiloval.. a tak jsme tam seděli, bavili se.. a když nám došla slova, tak jsme se tam na sebe jen tak dívali. Ona navrhla, co takhle si jít zatancovat, neměl jsem nic proti. DJ hžavil gramodesky a mi jsme šli na parket.. čas jak se zdá ubíhal velmi rychle, protože se objevila ředitelka, která řekla že budu muset končit, protože končí hodina. Tak jsem se s ní rozloučil, slíbili jsme si, že si budeme dopisovat a odešel jsem, když vtom jsem zmizel v záblesku světla a objevil se ve škole, mezi svými spolužáky. Každý měl nějaký zajímavý zážitek, to bylo zřejmé a tak jsme odcházeli v dobré náladě ze školy. Dalšího dne, jsme zjistili, že ředitelka odešla neznámo kam a že ředitelem je jménován Jan Prokeška pro staleté zásluhy při práci ve školství. Napsal jsem té mé krásné francouzce, ale neodepsala. Je to pravda – ženská je prapodivnej tvor.