Školník

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku.  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Školník

Téměř každé ráo, při vstupu do školní budovy, potkávám na chodbách školy muže středního věku a menšího tělesného vzrůstu. V prvních dnech mě tento muž přivedl k úvaze, kdo se to vlastně za touto, ve školních prostorách zjevující se tajemnou postavou skrývá. A nebyl bych to já, záhada byla rozkryta a odkryta – on to školník. Jeho veselá tvář jakoby nás uváděla do nového školního dne. Duše prváka pookřála, žádná uřvaná baba s kýblem a hadrem na holi, ale sympatický člověk příjemného vzevření, muž s oduševnělým výrazem v ležérně holené tváři, s jistým zdravým vztahem k dnešnímu mladému, teprve se do života klubajícímu pokolení. Jeho široký lišácký úsměv tomu napovídá. Nikdy ho nezastihneme zlostně se obořujícího se na kohokoliv z nás absolventů a absolventek. Nikdy se nepřihodí, aby si z pozice svého postavení vyléval jakékoliv své duševní hnuti na nás zástupcích teenagerů. Oči mu rozverně svítí a to i v zimním období, třebaže, zatímco my, studenti, jsme se ještě ráno převalovali v postelích, on už zdatně a obětavě shrnul a odklidil haldy sněhu z chodníku před školou. Určitě tuto věc nepovažoval jen za nedkladnou součást pracovní náplně, jistě tuto činnost vykonával s hřejivým pocitem zadostiučinění, že udělal velkou věc proto, aby se ráno studentky nebrodily ve svých modních obuvnických kreacích v závějích sněhu, a aby studenti nedočkavě běžíce vstříc učebnímu procesu, neuklouzli na zmrzkách. A z takových na první pohled malých záležitostí se skládají velké věci potřebné pro náš ústav a právě proto jsou potřeba takoví šikovní, práce se neštítící lidé, jakým je náš školník.