Archiv pro měsíc: Listopad 2020

DS Sirky aneb kdo vezme poslední – prohrává verze 1.0

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

DS Sirky aneb kdo vezme poslední – prohrává verze 1.0

Určitě každý z nás někdy slyšel o hře:
– Kdy je na stole určitý počet zápalek.
– Střídají se dva hráči (někdy i více).
– Každý z nich může vzít 1, 2 nebo 3 sirky.
– Kdo vezme poslední sirku prohrává (někdy vyhrává).

Takových her, už bylo vyrobeno mnoho i na počítače PC.
A já jsem právě dnes podobnou hru doprogramoval, dodělal a zkompiloval.
Hra běhá ve Windows 95/98 a nese naprosto originální název “Sirky”
Je to sice už můj druhý pokus o vytvoření podobné hry (první byl v Dosu,
ale nebyl dodělán), ale za to je o hodně lepší.
Ve hře vás doprovází hudba, kterou si lze nastavit, na výběr máte tři skladby,
ale pokud udělám další verzi, možná přibudou i další.
Můžete si tu zvolit i počet sirek s kterými budete začínat.
Střídáte se s počítačem, který je ovšem chytřejší jak vy a tak vás na 99%
dokáže porazit.
Kdysi by to byla pecka, ale dneska ??? Nic moc.

Hru si lze stáhnout zde

SimCity

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

SimCity
Byla jednou jedna krajina a tou krajinou protékala řeka. Byla to krásná krajina, ve které by se lidem dobře dařilo. Velké pastviny, lesy, bažiny i rybníky v ní byly. A tak jednou přišli nějací lidé a na jednom břehu postavili domek. A protože se jim tam vedlo dost dobře, přišli do těch míst jejich příbuzní. Zabydleli se v oněch zeměpisných končinách, líbilo se jim tam. A protože se jim tam líbilo. Řekli o tom mnoha známým. A jak čas běžel, objevovalo se v těch místech více a více človíčků, a ti lidé se zde usazovali. Tak se ze samotky stala vesnice a z vesnice městečko a z městečka město a z města velkoměsto (CITY). Jenomže ti lidé museli někde pracovat a tak se stavěli továrny. Ale co s měnou, kterou lidé v továrnách vydělali? Nic. Museli se postavit obchody, ve kterých se něco prodávalo. A za to pak ti lidé utráceli peníze. A když si koupili třeba televizi a chtěli se na ní dívat, tak neměli elektrický proud. Pak pan starosta nechal postavit elektrárnu, kde onen elektrický proud lidé vyráběli. A přitom za to dostávali peníze. A když pak elektrárna (Černobyl II) explodovala, museli rychle postavit mnoho požárních stanic a zaměstnat hodně požárníků, kteří by šli tuto jadernou katastrofu likvidovat. Likvidátoři katastrofu zlikvidovali. Město postavilo novou jadernou elektrárnu (Černobyl III) a ta už nehavarovala. Mnoho lidí bylo po první jaderné katastrofě nemocných, ale jen lehce – někteří svítili a jiní měli tři hlavy nebo jedenáct prstů. Bylo nutné postavit nemocnice. Lidé se přemisťovali z místa na místo pomocí automobilismu nebo vlaky, díky nově postavené silinici a železniční dráze. Když už byla postavena požární stanice a nemocnice. Postavili si lidé i policejní stanice (a zaměstnali mnoho lidí, mající policejní IQ). A aby se mohli podívat do jiných měst za pomocí letecké dopravy, postavili si vlastní letiště. Čas od času sice nějaké letadlo, vrtulník nebo mimozemské plavidlo spadlo, ale lidé si nestěžovali. Když se nudili postavili si hřiště atd… atd.. atd… Toto téma (stavba města) si ke zpracování vybrala v roce 1989 společnost Maxis, vyrobila hru SimCity a ta jí rázem dostala na vrchol herního softwarového průmyslu. A tak firma Maxis vyrobila několik pokračování a mnoho dalších her na podobném principu (SimLife, SimAnt, SimFarm, SimSafari, SimTown, Sims, SimIsle) a další. Budu se tu však zabývat hrou, která je jednou z původních – hrou SimCity s nepsaným označením SimCity 1. Hra obsahuje některé prvky, které se pak objevují i v dalších pokračováních této prapařby (SimCity CD-ROM, SimCity 2000 a SimCity 3000). Hra nemá žádnou převratnou grafiku a zvuky. Není ani doprovázena žádnou heavy-metalovou muzikou, ale je celkem velmi dobře hratelná. Po spuštění této hry vás uvítá cedule. Hádejte s jakým nápisem? No přece s nápisem SimCity… můžete si vybrat, zda začít novou hru, načíst rozehrané (rozestavěné) město z disku nebo diskety a nebo hrát v již předdefinovaném scénaři postaveného města. Poslední ze zmiňovaných možností si zaslouží delší zmínku. Po vybrání této volby se totiž objeví menu již postavených měst, je tu například americké San Francisco z roku 1906, Dullsville z roku 1900, Detroit z roku 1972 nebo Boston roku 2010. Je tu také brazilské Rio de Janeiro roku 2047, japonské Tokio z roku 1957, německý Hamburg roku 1944 nebo švýcarský Bern z roku 1972. Každé předdefinované město má předem určený úkol, který musíte vyřešit. Například Hamburg z roku 1944 je vybombardován a vy ho musíte znovu postavit a obnovit jeho chod i bezproblémový život místních obyvatel. Ale vraťme se ke hře samotné. V SimCity se zobrazují potřebné informace i hra samotná v oknech, které lze přemisťovat a přesouvat stejně, jako ve Windows (které vznikly několik let po vydání této hry). V této gamese, jak už jsem se výše zmínil a jak už jste jistě všichni dávno pochopili, budujete město. K tomu slouží několik ikonek na levé straně hlavního okna obrazovky, zde vybíráte potřebné prvky a za jejich pomoci stavíte město v jednoduché krajině zobrazené v rámečku zabírající velkou část hlavního herního okna. Ze začátku máte určité množství financí, s kterým musíte vyjít a investovat ho tak, aby se vám finance nějakým způsobem vrátily – nemůžete spoléhat jen na daně. Postavíte parcely a na nich se začnou objevovat domy a později i výškové budovy (paneláky nebo mrakodrapy). Musíte postavit elektrárny, aby vyráběli elektrickou energii. Musíte postavit elektrické vedení, aby jste mohli dovézt elektrický proud z elektrárny do domů a později i do jiných budov. Stačí na jednom místě přerušit vedení proudu a všechny budovy do kterých dovádělo dané vedení proud budou bez elektřiny. To má vliv i na obydlenost v dané oblasti apod. Vše na sebe nějak navazuje. S vysokou kriminalitou, ubývá obyvatel. S postavenou policejní stanicí ubývá kriminalita. Při velké koncentraci fabrik na jednom místě ubývá lidí kvůli smogu apod. Můžete zde stavět letiště i přístavní budovy. Po postavení letiště se objeví letadlo a vrtulník, při postavení přístavu se na příslušné řece objeví loď. Můžete zde stavět silniční i železniční mosty přes řeky, je tu hřiště, jaderná i tepelná elektrárna (jaderná může explodovat a zamořit okolí), železnice, silnice, parky (i s kašnami), továrny, obchodní centra, policejní a požární stanice.. Vyčleňujete především parcely, co na nich bude, záleží většinou na počítači. Například postavíte parcelu pro továrny, ale které továrny se na daném místě budou nacházet vybere počítač náhodně. Vše je viděno z ptačí perspektivy a vše má jednoduchou grafiku. I přestože pokračování této hry, nesoucí název SimCity 2000, má grafiku několikrát lepší. Lze i v díle prvním pochopit, co je co. I v prvním díle se objevují v městech různé pohromy, jako příšera – monstrum, zemětřesení, požáry, bombardování nebo tornádo. Dění pohrom lze ale vypnout. Jsou tu okna se statistikami a různými grafy, které se týkají vašeho města. Je tu okno se zmenšenou mapou a informacemi o počtu obyvatel a vývoji obydlování. Je tu několik možností nastavení, město lze ukládat, načítat a nebo tisknout. SimCity nevyšlo jen ve verzi pro PC, ale i v předělávce pro Nintendo SNES. Tato hra je dnes skoro přežitkem, ovšem je zábavná i přes nevalnou grafiku a nicotné zvuky.

Jedno takové malé město do této hry lze nalézt v adresáři UTILS v archívu SimCity.rar

David Havlíček (dhm@centrum.cz)

Zde jsou cheaty na hru z Game-cheateru od Jiřího Kalouse (ke stažení na WWW.GEOCITIES.COM/TIMESSQUARE/RING/1438 nebo na MOVE.TO/GAME-CHEATER nebo WWW.GEOCITIES.COM/FERSSON):

Podržte Shift a napište ‘FUND’ – získáte $10.000. Při každém třetím pokusu
dojde k zemětřesení, takže to používejte předtím, než postavíte město.
Během zemětřesení můžete touto fintou získat až $80.000, protože když už
zemětřesení je, nevyvoláte ho samozřejmě znovu. [možná Shift+FUNDS]

Tip:
Nastavte občanské daně (citizen’s taxes) na 0%. Potom před vybíraním daní
(prosinec nebo listopad na fast rychlost) rychle zvyšte daně na 20%. Ihned po
vybrání daní tuto hodnotu vraťte zpět na 0%. Občané si budou myslet, že ne-
platí daně !!!

Pro město s více penězi (více než $10.000):
A:\> DEBUG jméno_souboru.CTY
– E D25
FF
– W
– Q
A:\>
(Nenastane neštěstí, ale roky se zvednou, což nelze odstranit)

Pro město s $2.000.000.000
A:\> DEBUG jméno_souboru.CTY
– E D24
7F
– E D25
FF
– W
– Q
A:\>
(Nenastane neštěstí, ale roky se zvednou, což nelze odstranit)

A teď něco od Tomáše Kodríka:

Hexeditujte save soubor, ve kterém máte uloženo město.
Najděte řádek 0C20, páté políčko a napište (změňte původní hodnoty na):
FF FF FF FF FF
Celkem pak budete mít 16,777,215 dolarů!

Shareware pro Windows stručně

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Shareware pro Windows stručně

Nějakou tu shareware či freeware hru má doma snad každý pařan.

Já se tu budu zabývat jen stručně několika takovými hrami, které
běhají pod OS MS WINDOWS 95/98.
Tato stránka bude postupně doplňována.

Název hry: Noughts and Crosses
Kdy to bylo vyrobeno: 1993
Autor: Pentti Moilanen
Popis: Celkem dobře vyrobené piškvorky s několika
stupněmi obtížnosti, s různými možnostmi nastavení.
Hrací pole lze přibližovat, oddalovat …
Velikost: 60 kB

Název hry: Rats!
Kdy to bylo vyrobeno: květen 1997
Autor: Sean O´Connor
Popis: Perfektně provedená hra,
v níž máte za úkol hubit krysy.
Krysy pobíhají v bludišti a mají dvě barvy
modrou (kluci) a růžovou (holky).
Když se kluci a holky najdou začnou tvořit
potomky, kteří jsou sice nejprve šediví a
množit se nemůžou, ale až dospějí jsou nebez-
peční.
Vy jim do labyrintu dáváte jedy, bomby, atomov-
ky, stopky, plyn a další věcičky, čímž se snažíte
zmenšit jejich populaci a nakonec je zničit úplně.
Hra je velmi dobře ozvučená, obsahuje několik
úrovní, které jsou postupně složitější.
Prostě perfektní sharewarová pařba.
Velikost: 579 kB

Název: Crazy Gravity 2.2D
Kdy to bylo vyrobeno: 1996-1997
Autor: XLM Software – Axel Meierhofer
Popis: Opět perfektně provedená hra.
Pokud si někdo z vás vzpomene na hru gravitace,
která se kdysi pařila snad na všech počítačích
tak možná pochopíte část hry.
Jde o to do ničeho nenarazit, létat a vystačit si
s palivem, nepřistát tam kde nemáte, převážet sudy
z určitého místa k vám, s tím že můžete přistát jen
na plošině k tomu určené.
Určitě by to bylo na dlouhou recenzi, ale nechce se mi s
tím psát.
Hra má dobré grafické zpracování a zvukové efekty, bohužel
nehraje hudba.
Mnoho kol i v DEMU.
Obsahuje také editor misí.
Velikost: 3,30 MB

Název: Sirky aneb kdo vezme poslední sirku prohrává
Kdy to bylo vyrobeno: Srpen 1999
Autor: David Havlíček – Dragons Studio Polná
Popis: Velmi jednoduchá hra, která už má
opravdu mnoho variant a tak se nelze divit,
že Polenské Dragons Studio Polná (tedy my),
vyrobilo další veriantu.
Jde o to brát sirky, můžete brát 1, 2 nebo 3
sirky a střídáte se s počítačem.
Kdo vezme poslední sirku prohrává.
Velikost: 158 kB

Scorpion´s Wincheater

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Scorpion´s Wincheater
Nevíte si v nějaké hře rady? Zasekli jste se v dvacátem sedmém levelu a už dva měsíce se z něj nemůžete dostat? Vždycky vám v Doomovi dojdou náboje dřív, než zničíte svého úhlavního nepřítele? Neustále si lámete hlavu jak porazit nepřemožitelného šéfa, který se nachází na konci čtvrtého poschodí ve vaší oblíbené arkádě? Tak právě pro vás tu je skvělé a reálné řešení v podobě největší současné české databáze cheatů, podvodů, podfuků, kódů, hesel, passwordů, návodů a eggů do her, programů a mobilů. Ten program se jmenuje Scorpions WinCheater a je následovníkem dosovského cheateru, jehož zrod sahá až do roku 1996. Tehdy se člověk, jménem Honza Svatoš, rozhodl napodobit svůj zahraniční databázový vzor a vytvořit českou databázi cheatů, aniž by tušil, že v budoucnu bude tento program dlouhodobě jedním z nejúznavanějších softwarových produktů české freesoft scény.
V současné době se na tvorbě databáze, kromě Honzy Svatoše, podílí již několik lidí. Nedílnou součástí zrodu nových verzí Scorpion´s Cheateru je především ing. Miroslav Moucha, šikovný a houževnatý člověk, který vytváří velikou část databáze cheatů i návodů. Nebýt jeho, program by, dle slov Honzy Svatoše již možná dávno zanikl. No a to by byla veliká škoda, protože právě softwarové produkty, jako Scorpion´s WinCheater dokazují, že české a slovenské programy jsou konkurence schopné programům vytvořeným v zahraničí.
Pak je tu ještě několik dalších stálých autorů, kteří tvoří přídavné knihovny a pak desítky, možná stovky čtenářů, kteří přispěli do databáze svým textem. Na tvorbě databáze se totiž může podílet každý uživatel, například tím, že pošle cheaty, které ještě v databázi nejsou – nejenže touto činností pomůže k rozšíření databáze, ale navíc popostrčí vpřed i mnoho frustrovaných a zaseklých hráčů.
Program Scorpions Cheater tvoří čtyři hlavní knihovny. Nejzákladnější z nich je knihovna nazvaná “Cheaty”, která obsahuje v současné době cheaty do třech a půl tisíců her, což je množství opravdu převratné a především nemalé. Další knihovnou jsou “Návody”, kde aktuálně pařani naleznou návody a tipy do čtyř set sedmdesáti her – mnohdy se jedná o návody, které by při vytištění zabraly i několik desítek stránek. Třetí knihovnou, patřící do základního Scorpion´s WinCheater balíčku, jsou Easter Eggy, kde se nachází cheaty do programů – v aktuální verzi je tam asi 111 položek. Poslední ze základních knihoven je oddechová databáze plná vtipů, legrace, srandy a veselých básniček. To však není zdaleka vše, kdo chce může si na internetu stáhnout další zajímavé knihovny. Například Návody+, kde jsou návody doplněny o mapy a obrázky, jejichž zobrazení je umožněno díky kvalitnínmu enginu, o němž se blíže zmíním níže. Dále si můžete stáhnout knihovnu s Playstation cheaty nebo třeba Eggy do mobilů. V budoucnu přibudou jistě i další zajímavé knihovny, ale dost již obsahové části a vrhněme se na samostatný program.
Programová část Scorpion´s WinCheateru je opravdu velmi dobře provedena. V textech se mohou vyskytovat obrázky, odkazy i barevná zvýraznění. Vše lze tisknout a do pozadí si můžete nastavit obrázek nebo můžete změnit kompletně celý vzhled programu pomocí podporované skinovatelnosti. Nové skiny i SkinEditor lze rovněž stáhnout ze stránek programu. Další zajímavou výhodou programu je možnost přepnutí do celoobrazovkového módu. Při aktualizaci nemusíte stahovat celý program, stačí si downloadnout pouze příslušné knihovny a tím ušetřit za zelefon. Výhod je opravdu mnoho a do budoucna určitě přibudou další. Grafika programu je taky přívětivá a profesionálně vzhlížející a Scorpion´s WinCheateru rozhodně ostudu neudělá, ba naopak – sedí k němu.
Internetové stránky programu jsou další výhodou, protože jsou spojeny s dalšími službami a možnostmi pro uživatele. Program i databáze jsou neustále aktualizovány a tak si každý měsíc můžete stáhnout novou verzi databáze a čas od času i nový program. Na internetových stránkách si také uživatelé mohou napsat o cheaty, které shánějí a autoří se je pokusí do další verze zařadit. Je zde ke stažení i Dosovská verze, je tu množství informací o současnosti i historii. A hlavně nesmím opomenout on-line verzi cheateru, která je další výhdou pro příznivce Scorpion´s softwaru. Prostě a jednoduše, Scorpion´s Cheater je program, který by měl mít každý hráč na harddisku svého PéCé, takže dost řečí – neváhejte a stahujte! Doporučuji.

Scorpion´s Cheater 22.0

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Scorpion´s Cheater 22.0
Pokud se v nějaké hře nemůžu dostat přes nějaký zádrhel a potřebuju do oné hry hry kód, tak neprohlížím zbytečně všechny různé herní magazíny, neserfuju po herních webech a nehledám zdlouhavě potřebný cheat nebo návod. Vše co potřebuji mám totiž na svém hadru (nebo hárdu), lépe řečeno v jednom z programů, který na tom mém disku už roky bydlí. Je to jeden z mých oblíbených databázových programů, jmenuje se Scorpion´s Cheater, existuje již ve verzi 22.0 (12/2001) a skládá se ze čtyř různých modulů – prvním z nich je Scorpion´s Cheater verze 22.0 (cheaty, kódy, levely passwordy, podfu(c)ky, podvody, tipy, triky a extra bonusy na 2400 her), dalším z modulů je Scorpion´s Helper verze 17.0 (návody, rady, taktiky, strategie a průvodce do 304 games), pak je v programu modul Scorpion´s Easter verze 1.6 (podfuky do programů – např. do Wordu, Excelu, Corelu) a posledním modulem je bonusová databáze vtipů a legrace Scorpion´s Joker verze 6.5 (na 650 vtipů, velké množství legračních básniček, srandovní SMSky a další), pro vstup do posledně jmenovaného modulu však musíte zadat heslo, které objevíte po pečlivém prohlédnutí celého programu. Toto heslo se v každé verzi obměňuje.
Historie programu Scorpion´s Cheateru sahá až do roku 1996, ten rok se programátor Honza Svatoš rozhodl vytvářet v C++ jakousi malou databázi cheatů pro sebe a pár svých přátel. Časem se však program díky svým kvalitám dostal na veřejnost (byla to verze 3.5), uživatelé této verze si vyžádali pokračování a tak vznikl Scorpion´s Cheater 4.0, který se objevil na známé pražské veřejné BBSce Infima. Vývoj nestagnoval, vznikaly verze 5.0, 6.0….9.0, některé se prodávaly, jiné byly FREEWARE a šířily se po vlasti i u sousedů na Slovensku. Od verze 10.0 se pak Scorpion´s Cheater stal definitivně freewarovým programem a od té doby v něm dále přibýají cheaty a návody nekontrolovatelnou rychlostí. Ve verzi 15.0 byl program kompletně přeprogramován, kvůli chybám s volnou pamětí. V současné době je program psán v programovacím jazyce DJGPP C++ (32ti bitový extender) a po programové stránce dosáhl opravdové dokonalosti, co se jeho technické stránky týče. Cheater se dodnes objevil na mnoha různých CD přílohách časopisů a získal si přízeň desítek tisíc českých a slovenských uživatelů. Vývoj programu však nekončí a program se stále vylepšuje. Navíc v současné době existuje i jeho on-line verze na stránkách www.cheater.cz, kde lze kromě obsahu klasického Scorpion´s Cheatru nalézt i trainery. Program se také nyní předělává z Dosu pod MS Windows, takže se snad brzy dočkáme i jeho Windowsácké varianty.
Co tento databázový program umí dále? Hned vám to povím. Scorpion´s Cheater obsahuje nápovědu, statistiku databáze, šetřič obrazovky, kamufláž a další vymoženosti. Kromě prohlížení si všechny ty cheaty a návody můžete nechat vytisknout. Podporováno je několik kódování češtiny – bez diakritiky, Kameníci, Latin2 a Win CP1250, to se hodí, pokud je vaše tiskárna omezena pouze na některý z těchto kódů, já osobně upřednostňuji Latin2 a z nutnosti pak také Windowsácké CP1250. Můžete si nechat seřazovat data podle vybraných filtrů – pouze změněné, podle názvu nebo podle obsahu, je tu vyhledávání a mnoho dalších možností. Co také určitě zaujme uživatele je bohatá dokumentace programu, v níž si můžete přečíst informace o programu, o historii a vývoji databáze, o technické a programové stránce tohoto softwarového produktu, dopisy uživatelů a odpovědi na ně, informace o tom co se připravuje do budoucna, o registraci, pozdravy od autora, informace o tom kdo a čím přispěl do databáze (spolupracovníci), kontaktní adresy, informace o kompletních změnách v jednotlivých verzích, nejčastější otázky a odpovědi a tak dále. Jsou tu také různé pomocné texy o tom -jak HEX editovat, co je debuggování, co je parametr a jak balit holky :-), je tu minislovník pojmů a zkratek z počítačové oblasti, seznam internetových adres počítačových firem z celého světa a stránek různých zajímavých, nejen českých, projektů a vyhledavačů. Navíc jsou tu také recenze několika herních serverů. Grafické provedení programu je takové, že program sice běží v textovém režimu Dosu, používá však vlastní fonty a tudíž se v něm objevují i obrázky. K tomu všemu si ještě můžete změnit písmo a upravit si tak celkově vzhled programu. Texty a články jsou také pěkně upraveny a texty jsou doplňovány semigrafickými efekty.
Pokud znáte nějaký cheat, kód, podvod nebo vytvoříte návod, zašlete ho autorovi na e-mail scorpions@seznam.cz a pomozte tak vytvořit ještě větší databázi cheatů, než kterou Scorpion´s Cheater je. A teď už stahujte.

 

Scorpion´s Cheater

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Scorpion´s Cheater
Když chci … Tak znova: Když potřebuji kód do nějaké hry, tak neprohlížím zbytečně všechny časopisy Level, Score, Excalibur, Joystick a podobně. A ani nestrkám Level CD do mechaniky, abych v Level Cheatru našel cheat na požadovanou hru. Taky neprohledávám všechny možný kouty, jestli se tam nenachází nějaký návod atd. Mám k tomu totiž software, který žije dočasně na mém hadru (nebo hárdu). Jedním mým zatím oblíbeným je program Scorpions Cheater, který se skládá ze tří částí. První z nich je Scorpion´s Cheater který je již ve verzi 11.0 a obsahuje cheaty, hesla a podvody do 1100 her to je dost a k tomu všemu na některé hry je opravdu mnoho kódů. Oproti některým cheatrům obsahuje i hry méně známé, což je samozřejmě plus a u hodně her jsou zde doplňovány o nové kódy (v této verzi jich přibylo 100 nových a 10 jich bylo doplněno). Druhou částí je Scorpion´s Helper který existuje už ve verzi 4.0. Zde zase naleznete návody, popisy, průvodce a mapy do 56 her, s toho 12 nových. Najdete tu návody na různé adventury, dungeony … jako například Polda, 7 Dní a 7 Nocí, Argo Adventure, Dr. Šílenec, Dungeon Master II, Posel Bohů a mnoho dalších.I když nejsou samozřejmě všechny, chyběla mi tu například stará Elvíra od společnosti Accolade, což byla dost dobrá pařba na svou dobu asi tak před 10 lety tam byla dobrá grafika a zabírala přes 5 MB, ale o ní jindy v Retru. Třetí a poslední částí je Scorpion´s Joker ve verzi 3.9, kde najdete 404 vtipů pro pobavení a odreagování.Ale nemůžu se tam dostat chce totiž heslo … Píšu zde o verzi z března 99 a samozřejmě už existuje nová verze s více cheaty, podvody, mapami – možná, návody a vtipy. Jsou tu také různé informace o programu, o tom kde sehnat další verze programu (samozřejmě na netu), o Cheateru 2000 (což má být největší sbírka všech čítů, kódů, hesel, tipů, triků, návodů, map, tabulek, trainerů, save pozic do her, FAQů a UHS souborů kterou kdy kdo dal u nás v Čechách dohromady více informací na www stránkách autora), o kontaktu, o historii, o ohlasech, první pomoc, minislovník, o konkureci (o dalších cheatovacích programech, měl by tam tedy být i náš DS Cheater, ale není tam), informace o www stránkách počítačových firem a časopisů. Program obsahuje nebo umožňuje například kamufláž (kdy se zobrazí příkazový řádek), šetřič obrazovky, filtr, nabídku písem (opravdu zajímavé, nevím jak to naprogramoval ???), nastavení barev písma, barvy pozadí, menu pro tisk atd. Tento prográmek musí mýt zajímavý zdrojový kód (pokud je napsán v Pascalu tak možná vím jaký používá unit), má také nahozenou vlastní znakovou stránku, klávesnici a kód (nejspíš). Autorem programu je Honza Svatoš, program si lze stáhmout na: http://come.to/scorpions www.geocities.com/TimesSquare/Realm/9978 (ta samá stránka, ale záložní) http://freeweb.coco.cz/scorpions (česká síť – funguje od 12.12.1998) Pokud budete vědět nějaké cheaty či návod který/é v cheatru nejsou můžete je zaslat (raději v elektronické podobě autorovi) stejně tak můžete napsat i o konkurenčních programech. Tento program byl původně shareware, ale nyní je z něj FREWARE. Pokud si myslíte že by sel hod vám mohit tak si ho stáhněte.
– Magic –

Říše goroganů

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Říše goroganů
Kdysi dávno, za devatero horami a devatero řekami, za devatero nížinami a devatero jeskyněmi a hlavně za velkým mořem se rozkládal malý ostrov. Na ostrově byli všichni podrobeni strašné diktaturské hrůzovládě knížete Aroganta. Arogant byl opravdu hrozný vládce, k udržení své hrůzovlády používal velké tupé potvory s velkýma ušima, čtyřma rukama a malým chobotem. Tyto potvory byli úplně hloupé, ale velmi fyzicky zdatné a hlavně veliké. A tak se s nimi Arogant domluvil. Potvory mu pomáhaly udržet vládu, pracovaly pro něj a on jim za to zajistil jídlo a pití (a to jim stačilo). Ty potvory se jmenovaly gorogani.
Arogant a gorogani žili na starém hradě, který se již skoro rozpadal. Arogant nebyl vždycky šlechtic a hrad nepatřil kdysi jemu. Byl to loupeživý rytíř, který kdysi hrad se svou družinou dobil, krále zabil, povýšil se do šlechtického stavu a zmocnil se trůnu. Kromě něj a goroganů žila na hradě jedna dívka. Byla opravdu velmi pěkná. Bylo jí 15 let a jmenovala se Adrien. Arogant jí vydával za svojí dceru, ale byla to dcera starého krále, kterého Arogant zabil. Ona to dlouho nevěděla a považovala Aroganta za svého otce. Avšak jednou se to dozvěděla od mudrce Gorogana Alchima, který byl jejím vychovatelem (zřejmě jediný chytrý gorogan na světě). Staral se o ní už jako o malé děvčátko, měl ji rád a tak ji jednoho krásného dne prozradil úplně všechno, co se událo, když se Arogant zmocnil trůnu a také vše o tom, co bylo kdysi předtím, než se objevil výše zmíněný padouch v blízkosti hradu. Adrien věděla, že nesmí na sobě dát znát, že něco ví, jinak by byl s mudrcem Goroganem konec, ale v duchu začala Aroganta nenávidět. A čím více se doslýchala, jak škodí chudým lidem, kteří jsou jeho poddanými, tím více v ní rostla nenávist. Nejraději by utekla pryč do podhradí, protože nebýt mudrce, nebyl by na hradě nikdo s kým by si mohla normálně promluvit. Jenomže utéci nemohla. Přes brány hradu nebylo možné se dostat, jelikož je střežili desítky goroganů. A i kdyby se přes ně dostala, příkop obklopující hrad byl plný vody přeplněné lidožravými rybami. A z druhé strany hradu bylo moře. A tak ležela Adrien často ve starých knihách mudrce Gorogana, četla si naučné knihy i příběhy o životě, fantastické pohádky o tom, co se nemůže stát a romantické povídky o lásce. Tam se taky dozvěděla většinu věcí o lidech. Jediný člověk, kterého kdy Adrien viděla byl Arogant a jeden člověk oběšený na hradním popravišti. A tak čas běžel. 16té narozeniny, 17té narozeniny, 18té narozeniny.. To byly její osudné narozeniny (ale osudné v tom dobrém slova-smyslu), protože se na hradě oslavovalo. No, oslavovalo?!? Aroganta, už gorogani přestávali bavit a tak si pozval nějaké lidi, zdaleka i zblízka. Ale pouze ty vybrané, co mu mohli něco dát. A tak se na hradě objevily desítky většinou bohatých, avšak nezajímavých lidí. Ale jako oslava narozenin to nevypadalo, připomínalo to spíš nějaké pivní slavnosti. Arogant se se svými hosty a gorogany ožral a tak jediným, kdo jí k osmnáctinám blahopřál byl mudrc Gorogan Alchim. Adrien bylo trochu smutno a tak si šla lehnout na noc do hradní věže, odkud byl krásný výhled na moře. Bylo už pozdě večer, když vtom jí něco vzbudilo. Bylo to světlo, vycházející z okna. Slezla tedy z postele a podívala se dolů na moře, kde spatřila loď. Plavidlo se přiblížilo až k věži a vylétl z něj velmi ostrý šíp s háky na kterém bylo zavěšeno lano. Šíp skončil zabodnut vedle jejího okna a loď se začala vzdalovat. Po laně lezl nějaký člověk, celý maskovaný. Pomalu se blížil k oknu. Adrien nevěděla, co dělat. Zda utéct dolů, počkat na něj, volat o pomoc nebo se schovat. A tak nakonec zůstala stát na místě.
Když vylezl, zaťukal na okno. Adrien chvíli váhala, ale nakonec okno otevřela. Postava vlezla do malé věžní místnosti. Chvíli ta tajemná osoba zůstala nehybně stát a dívala se na Adrien a ta se zase dívala na ní. Netušila, že tam před ní stojí Darles – král námořníků z malého sousedního ostrova, o kterém většina obyvatel Arogantova ostrova, ani sám Arogant nevěděli. „Co tu chceš?“ tázala se tichým hlasem. Darles si sundal kuklu z hlavy a řekl: „Popřát ti vše nejlepší k tvým osmnáctinám.“ Přiblížil se k ní a políbil jí. Ucukla, nevěděla jak má reagovat.
“Kdo jsi?” zajímala se. Král se představil a sdělil jí, že všechno o Arogantovi ví, že mu napsal mudrc Gorogan Alchim o pomoc a že hodlá zachránit její ostrov. Sdělil jí také, že Arogant ji hodlá příští týden obětovat čarodějnici Ytraméně. „Nevěřím Ti, Arogant je sice zlý, ale že by mě chtěl objetovat čarodějnici, něvěřím.“ „Věř mi,“ hájil se Darles, ale bylo to poslední, co jí ten den mohl sdělit, protože jeden gorogan je poslouchal za dveřmi, vtrhl do pokoje, Darlese zajal a uvrhl ho do vězení. Arogant se to dozvěděl a dozvěděl se taky, že Darles vyprávěl Adrien o jejím obětování. Byla to pravda, ale Arogant se jí snažil namluvit, že si Darles vše vymyslel. Ona však začínala čím dál více pochybovat o Arogantově pravdě a rozhodla se Darlesovi pomoc. A tak se dalšího večera vydala do hradního vězení. Skoro všichni gorogani spali a tak Adrien vytrhla jednomu klíč z hnát a pomohla Darlesovi uprchnout. Jeho svoboda však netrvala dlouho. Na nádvoří už stáli dva gorogani, kteří ji celou dobu sledovali. Oba provinilce chytili a vsadili do vězení. Dalšího dne Arogant sdělil Adrien krutou pravdu – že jí hodlá o den později obětovat čarodějnici, která si chce vzít její krásu a jemu za to věnuje nesmrtelnost. Mudrc byl strčen vysoko do věže bez oken a dveří se zazděným východem, aby jim nemohl pomoc. A Darles? Ten měl být v den obětovaní Adrien popraven.
A tak trávili večer i noc Adrien a Darles spolu sami v tušení své vlastní záhuby blížící se k nim rychlým krokem. Nejprve se snažili ven dostat, ale marně. A tak toho po dlouhé námaze nechali. Ve vězení bylo intimní šero a na zemi ležela pouze spousta slámy. Adrien se mu omluvila za to, že mu nevěřila. A tak tam usedli vedle sebe a povídali si o všem možném. On se jí líbil a ona jemu taky. Po chvíli únavné konverzace ji vzal za ruku, oba dva sedíc proti sobě, dívali se vzájemně na sebe jako onu noc ve věži. Jejich rty se pomalu začali přibližovat, následoval polibek, ona ucukla, odtáhla se o kousek dál a rozpustila si své předlouhé hnědé vlasy, které, když stála, sahaly až na zem. On k ní ale rychle přiskočil, sevřel ji a začal líbat ještě mnohem intenzivněji než předtím. Adrien se chvilku bránila, ale pak mu začala jeho polibky vracet. Oba začínali cítit tu lidskou potřebu. Začala se svlékat, on taky, leželi teď ve slámě.
Její velká ňadra, její krásný obličej, její krásné tělo, to vše Darlese pohltilo. Hladili se, cucali se – milovali se. Bylo to jako v pohádce. Uff. Ups. Good. Nebudu to tu popisovat, raději si to někde vyzkoušejte sami, protože v tomto příběhu jde o něco jiného – totiž o to, o co jde v každé správné pohádce, tedy vítězství dobra nad zlem. Dalšího dne ráno oba vzbudil rachot. Gorogani si pro ně šli dolů do jejich cely. Nebylo úniku, deset velkých tupých potvůrek, se chystalo odvést je na nádvoří, kde byla postavena šibenice a vedle ní planul obětní oheň. A co měli v plánu, to by i dodrželi, kdyby se nestalo něco zvláštního a nečekaného..Těsně před obětováním Adrien se snesl na nádvoří drak, veliký tak, že si na něj žádný gorogan nedovolil. Drak popadl Darlese a po malé chvilce také Adrien, posadil si je oba na hřbet a společně s nimi se vznesl k výšinám. Z té výšky ještě plivl na nádvoří oheň mezi vydešené gorogany i Aroganta samotného. Několik goroganů bylo velmi těžce popáleno od ohnivého žáru a Arogant dal povel k prohledání celé země. Spojil se s čarodějnicí Ytraménou a nechal udělat gorogany ještě silnějšími. Takže teď by si už na draka klidně troufli a možná by ho i hravě zvládli. Mezi tím drak letěl a letěl, až opustil ostrov a tak se na jeho hřbetě vznášeli nad mořem. Drak se představil lidským hlasem Adrien. Já jsem Packa, poslední drak na světě. Slíbil jsem kdysi Darlesovi za to, že mi pomohl z lovecké pasti a nezabil mě, že mu taky jednou pomohu a protože se prý dlouho neobjevil na svém ostrově, povolali mě jeho přátelé, abych ho našel a pomohl mu. Drak přistál na krásném ostrově, plném krásných rostlin a zajímavých zvířat. Ostrov lemovali pláže a na nich se nacházeli desítky lodí. Většinou rybářských, ale v dolní části ostrova v zátoce se nacházelo i několik desítek lodí válečných, jakoby připravených k útoku na Arogantův ostrov. Ale žádný útok se nekonal. Místo toho se Darles zavřel do své tajné laboratoře ne svém hradě a vůbec nevycházel ven. Byl velmi zamilovaný do Adrien, ale věděl že ji chce získat čarodějnice Ytraména. Že se jí nevzdá. A že si najde způsob jak ji dostat. A tak Darles dny i noci přemýšlel nad tím, jak vyzrát nad Ytrámenou. Adrien si žila věru krásně v podhradí, v krásném domě, vybudovaném jen pro ní. Bylo jí pouze divné, kde je Darles a pociťovala lítost nad jeho nepřítomností. Jeho sluhové jí řekli, že odplul do veliké dálky na ostrov kentaurů a že se vrátí. Mezitím gorogani prohledávali svůj vlastní ostrov a hledali Adrien. Plenili vesnice, vraždili, zabíjeli. Kradli, ničili domy. Brali lidem, co u nich našli, brali jim úrodu, majetek. Vše končilo u Aroganta na hradě. Z některých lidí se stali otroci a ti pak museli jít opravovat polorozpadlý Arogantův hrad. Nebyla to snadná práce, šlo to pomalu. A tak AROGANT nechal udělat otroky z více lidí a dokonce si nechal rozšiřovat svůj hrad. Arogant se takovéhoto způsobu chování neštítil, byl to přece dříve loupeživý rytíř a známý násilník, vůbec mu taková pověst nevadila. Lidé se začali bouřit, ale gorogani všechna povstání zlikvidovala.
Mezitím se Darles na svém ostrově schovával před světem a přemýšlel. Nic vymyslet nemohl. Byl velmi zklíčený. Nechtěl Adrien ztratit, vždyť tak krásnou dívku jako je ona dosud nikdy neviděl a navíc ona měla podle draka Packy, který se vyznal v lidské povaze, dobré srdce. Jednoho dne se Adrien dozvěděla, že Darles neodjel, ale že je na ostrově a trápí se kvůli ní a snaží se vymyslet něco, co by vzalo moc Ytraméně. Dokonce se dozvěděla, kde je. A tak se rozhodla jít za ním. Nemohla se bohužel dostat přes stráže do hradu a tak musela poprosit draka Packu o pomoc. Drak ji přenesl na svém hřbetě na hradní nádvoří a tam už pokračovala sama. Došla k Darlesovi a přesvědčila ho, že lepší než se trápit a přemýšlet nad osudem, který je nezměnitelný prostými smrtelníky, bude lepší si užívat života, dokud je čas. A tak tu noc strávili spolu v hradních prostorech.
Dalšího rána, když oba vyšli ven mezi lid, se přihnala veliká bouře. Strašná bouře, kterou nikdo nepamatoval. Brala sebou všechno, co jí přišlo do cesty, až vzala sebou i Adrien. Bouře náhle ustala. Darles dal Adrien všude hledat, ale jakoby se po ní zem slehla. Nikdo jí neviděl, nikdo nevěděl nic o té krásce. Darlesovi bylo strašně. Věděl, že si ji nejspíše vzala Ytraména. Jenže, kde je její sídlo, žádný člověk nevěděl a i kdyby se našel někdo, kdo to ví, jak vyzrát nad jejími kouzly ? Čas běžel, Darles se vydala na cesty, hledal jí sám, ptal se všude, míjel tisíce lidí, potkal tisíce krásných dívek, ale žádná nebyla tak krásná jak Adrien, žádná se mu tak nelíbila a to ho strašně moc soužilo.
Toulal se velmi dlouho. Rok, dva, ale nenašel ji, přestože projel celou zemi tam i nazpět. A tak se jednoho dne vydal sám na moře a rozhodl se zůstat na vodě dokonce života. Vyplul, čas plynul na vodě jako stojatá voda… Dny, týdny, měsíce, roky. Až čtvrtý rok se vrátil, protože bez lidí mu bylo velmi smutno a zjistil, že Arogant se zmocnil i jeho ostrova. Darles přemýšlel co dělat a tak se vydal do hor, protože se mu jednoho dne na moři zdál podivný sen. Pamatoval si z něj jen to, že se má vypravit do hor a tak šel. Pospával v lesích a u prostých lidí, kteří byli nyní v podstatě pod Arogantovou nadvládou. Museli platit vysoké daně, tvrdě a těžce pro něj pracovat. Ytraména požadovala za pomoc Arogantovi, každý týden, obětovat jednu krásnou mladou dívku. Vše mělo strašné dopady na celý svět.
Jednoho dne, když se Darles potuloval u Kachní řeky, potkal starého mudrce Gorogana, který se nyní ukrýval před Arogantem v lesích.
Mudrc Gorogan mu poradil, jak vyzrát nad Ytrámenou. Podle starých pověstí se praví, že Ytraména se skrývá za velikou pouští. V písečné oáze smrti. Je téměř nemožné se tam dostat. Ale pokud se tam někdo dostane, stačí uzamknout knihu kouzel Xeria, která je její duší a Ytraména ztratí všechnu moc a všechna její strašná kouzla budou zrušena. Darles dostal od mudrce Gorogana láhev s nekonečným dnem, která mu měla zaručit, že neumře na poušti žízní a tak se Darles vydal k Ytrámeně. Šel a šel s pronajatým velbloudem pouští. Viděl tisíce tun písku, dunu za dunou, velké, malé, nikde žádný člověk. Pouštní bouře ho sužovali den ode dne více. Týdny, měsíce plynuly. Ve dne ho trápila veliká vedra a silně svítící slunce, v noci ho sužovaly polární zimy. Jednoho dne zahlédl v dálce oázu, ale když k ní došel, zmizela. Nejspíše nějaká FATA MORGANA.. a tak pokračoval dále. Po více jak roce se písečná krajina začala měnit v bahnitý terén a Darles putoval stále dálel. Bahno se mu lepilo na nohy, ale jemu už to nevadilo. Po bahnu ho začali štvát prapodivná zvířata, která v životě neviděl. Desítky ještěrek a hadů, které šly po něm. Musel je pozabíjet. Jednoho dne došel ke břehu velikého jezera. Na břehu stál kostlivec a řekl mu, že ho převeze, když mu dá něco cenného, řekl si o vodu. Darles se pokusil kostlivce zabít, ale byl nezranitelný. Stále si říkal o bezednou láhev se kterou putoval přes poušť a která mu umožnila přežít. Co tedy Darlesovy zbývalo, dal mu láhev a kostlivec ho převezl přes velkou vodní plochu. Darles vystoupil a šel dál, když vtom na něj zavolal kostlivec a řekl “Pojď sem.” Darles šel ke kostlivci a kostlivec mu podal bezednou láhev a řekl “Na, budeš jí potřebovat víc než já”.
Darles láhev vzal a kostlivec zmizel. A tak Darles putoval dále. Šel a šel a šel. Opět přes velikou poušť a když po třech měsících zahlédl v dálce velikou oázu z kostí, nevěřil vlastním očím. Prošel jí a za ní se nacházela příroda, kterou již dlouho neviděl. Lesy, pole, zvířata. Měl radost, že opět něco takového vidí. Dokonce tam bylo i čisté jezero. Tak tam skočil. To ho dost nabilo, ale nebyl tam dlouho, protože musel pokračovat a tak šel a šel. Až došel ke krásné chaloupce. Nebylo to nic tak hnusnýho jak JZD na kuří nožce, dalo by se spíše říci, že ta nemovitost vypadala celkem útulně. Darles se schoval do prázdného sudu, který na zahradě našel a pozoroval, co se děje, jak čarodějnice žije. Ytraména teď vypadala jako Adrien, vzala si přece její krásu. Měl co dělat, aby nevylezl. Musel se přemáhat a stále si říkat, že to není ona. Zjistil, že čarodějnice spí ve dne a v noci bdí a také to, že skoro vůbec neopouští svůj příbytek. A tak jednoho dne, když slunce vysvitlo nad obzorem a čarodějnice usnula, vydal se do domku pootevřeným oknem. Kniha Xeria ležela hned vedle jejího pelechu, ale klíč měla Ytraména na krku. Pokusil se jí ho sundat, velmi pomalu ho stahoval z jejího krku. Dařilo se, ale když strčil klíč do knihy, Ytraména se probudila. Strčila rukou do knihy, která spadla i s klíčem na zem. Darles skočil hned za ním. Ytraména vstala a v podobě Adrieny začala jejím hlasem “Nezamykej, já jsem Adrien, Ytraména je pryč. Když knihu zamkneš, zabiješ i mě. Darles chvíli váhal, ale pak si vybavil slova mudrce Gorogana. Knihu rychle uzamknul, Ytraména v podobě Adrien zmizela v záblesku světla za velikého řevu do země a tlak výbuchu odhodil Darlese do dálky tak, že upadl do bezvědomí.
Když se probudil, ležel v posteli. A na ní seděla Adrien, ještě krásnější než předtím. Povídali si. Pak odešla a přišla bez oděvů, lehla si k Darlesovi do postele a začala ho obnažovat. Pomilovali se, vždyť to hrozně dlouho nedělali. Dalšího dne odlétli na létajícím koberci čarodějnice Ytramény domů. Když se vrátili, pověděli lidu, že zrušili Ytráméninu moc a že gorogani jsou zase o hodně slabší a také to, že Arogant je opět smrtelníkem. Lidi se začali bouřit a tentokrát se jim povedlo dostat až na hrad a zabít Aroganta. Mudrc Gorogan přesvědčil ostatní gorogany, aby mu pomohli lidem vrátit vše zpátky do zajetých kolejí. Lidé i král Darles jmenovali mudrce Gorogana vládcem obou ostrovů. Všude bylo teď hodně práce, stavělo se, byly zrušeny daně. Gorogani se stali rovnoprávnými občany jako lidé a žili s nimi v míru. Mudrc Gorogan dal Adrien a Darlesovi na hradě vystrojit svatbu. To bylo slávy. Bylo tam mnoho lidí, goroganů, drak Packa i kostlivec tam byli. Svět se radoval. Pak Adrien a Darles odjeli do hor, pořídili si tam velký statek, se zvířaty. Starali se o ně, měli mnoho dětí a tak všelijak i jinak si užívali života..

David Havlíček (dhm@centrum.cz)

Ropné produkty

Jak se tak prodírám starými texty v mém PC, narazil sem na školní referát na téma ropné produkty. Třeba se někomu může hodit.

Ropa

 Ropa je kapalným zlatem země. V průběhu tisíců, ba milionů dlouhých let se v klidných zátokách pradávných moří usazovaly, kromě bahna i zbytky drobných živočichů a rostlin. Pod tlakem nadložních vrstev a především za nepřístupu vzduchu a účinkem bakterií se z těchto zbytků vytvořila ropa a zemní plyn. Tyto suroviny jsou dnes nejdůležitějšími surovinami na naší malé planetě a jsou příčinou mnoha mezinárodních sporů.

 Ložiska ropy jsou v celé zemské kůře pod pevninou a pod mořem. Další zvětšování tlaku vytlačilo ropu a plyn propustnými horninami na povrch. Většina ropy a plynu zůstala však nakonec zachycena pod vrstvami nepropustných hornin….

Celý soubor v DOC je ke stažení zde -> ropne-produkty

Robot RG712C

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

 

Robot RG712C

Další povedená předělávka legendárního PacMana. Tentokrát je ovšem v hlavní roli robot RG712C. Ten se snaží prchat v bludišti před několika mechaniky, kteří ho chtějí rozmontovat a přitom musí vždy vysbírat všechny baterie poházené po herní obrazovce.

Kolik vzniklo českých her i programů, to už asi nikdo nikdy nezjistí. Byly vytvářeny už v osmdesátých letech pro všemožné platformy – počínaje Atari, přes Commodore, PMD, IQ 151 až po ZX Spectrum a mnohé další. Jejich dnešní počet se může pohybovat i v několika desítkách tisíc. O jejich evidenci se několik let snažili dva projekty. Prvním z nich byla databáze Myšák, která se postupem času přerodila na nadšenecký server CeskySoft.CZ, druhým a podstatně mnohem větším projektem byl pak Discs. Ten byl později pro změnu přejmenován na stravitelnější a lépe vyslovitelné „Kapr“. Jeho vývoj je však od února 2004 ukončen a tak záleží jen na výše zmíněném serveru, jak se s evidencí českého software (a tudíž i her) vypořádá. Ale pojďme dále.
Některé gamesy vyvinuli jedinci, jiné napsaly amatérské skupiny, další pak obrovské firmy. Liší se od sebe v mnohém (například kvalitou zpracování i hardwarovými nebo softwarovými nároky) a na většinu z nich je nutno nahlížet jako na klenoty, protože málokdo ví, co bude pro budoucí generace zajímavé a co bude mít skutečnou hodnotu. Těžko sice porovnávat textovku pro ZX-Spectrum a nejnovější 3D střílečku pro PC, přesto se ale i u nás najdou lidé, kteří by sáhli raději po oné textovce. Důvodů proto mohou mít mnoho. Možná mají rádi dobrodružné příběhy nebo mají zálibu ve čtení, možná nesnáší 3D střílečky a nebo je prostě jen popadne nostalgický pocit a chtějí si zavzpomínat na staré dobré časy, kdy byly ještě mladí a chodili na zábavy.
I dnešní hra Robot RG712 je česká. A navíc i ona může v někom vyvolávat pocit nostalgie. Ptáte se proč? Je to jednoduché, jedná se totiž o další remake starého a přitom stále populárního automatového hrdiny PacMana. Ten se nám sice za ta léta stihl na Nintendu oženit s paní PacManovou (ano, opravdu vznikla hra, kde ovládáte PacManovu starou). Princip ale vlastně zůstává pořád stejný, jen zpracování je ve všech těch předělávkách jiné. V jedné ovládáte auto utíkající před policisty, jinde kočku prchající přes psy a jinde třeba zase zdrhá obchodní loď před piráty v rozběsněném moři. Ve hře, které se týká tento článek, se vžijete do role robota RG712C a vaším úkolem bude posbírat všechny baterie poházené v prostředí připomínajícím jednoduché bludiště. Ono se to může zdát jednoduché a také by to jednoduché bylo, kdyby ovšem s vámi nesdílelo bludiště několik šílených mechaniků, kteří se vás snaží chytit a následně také rozmontovat. Musíte před nimi tedy prchat (jak a kam se dá) a přitom sbírat baterie, které jsou pro vás, pokud je vysbíráte všechny, vstupenkou do dalšího levelu. Jednotlivá kola se od sebe liší jak použitím zdí, z kterých jsou sestaveny, tak i jejich rozmístěním.
V každé úrovni máte několik životů. Jejich počet lze zvýšit sběrem lékárniček rozmístěných po aréně. Celá gamesa se skládá přesně z deseti misí, ale projít je, jak víme z PacMana samotného i ostatních jeho předělávek, nebývá vždy úkol snadný.
Robota RG712C má na svědomí vývojářský tým RGC – Real Game Creators. Celá je udělána v GameMakeru a úroveň zpracování je taková, jaká je běžná u her napsaných v tomto oblíbeném nástroji k tvorbě jednoduchých a přitom zábavných games. Tým RGC v současné době vyvíjí na Mnemonicově WME Enginu rozsáhlou adventuru, takže se máme na co těšit. Ale než ji vydají, lze si čekání na ni zkrátit právě Robotem RG712C.
Kdo tedy chce, může si nyní stáhnout malé dílko od RGC a kdo nechce, může si ho stáhnout taky 🙂

Výrobce: RGC
Status: freeware
Sys. požadavky: –
Platforma: Windows
 Link ke stažení: http://www.freegame.cz/hry-ke-stazeni/zdarma/arkady/robot-rg712c/13062

Robert Fulghum: Už hořela, když jsem si do ní lehal

Tento jistě šikovný autor se narodil v roce 1937 a svou první knihu vydal až v roce 1988. Vyšla v prestižním nakladatelství Random House v New Yorku a jmenovala se „Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce“ (All i Really Need to Know I Learned in Kindergarten).

Drobné příběhy, úvahy, povídky, zamyšlení a filozofické postřehy z každodenního života si střádal léta do šuplíku.

Nikdy by snad žádná jeho kniha nevyšla, kdyby se redaktorce z Random House nedostal do rukou leták s textem, který je na začátku jeho prvotiny. Ona redaktorka Fulghuma vybídla k sestavení celé knihy, učinil tak a stal se rázem slavným…

 

Jeho povídky nejsou jen obyčejné příběhy, často po krátkém vylíčení toho, co se stalo, začne autor onu věc podrobně rozebírat a přidávat k ní své vlastní filozofické úvahy. Řekl bych, že Robert Fulghum je spíše než spisovatelem filozofem a proč také ne, vždyť i Sokrates tvrdil, že filozofem může být každý, vždyť stačí jen trošku přemýšlet…

 

Kniha „Už hořela, když jsem si do ní lehal“ je plná příběhů, které člověka nutí přemýšlet spolu s autorem a snad proto si myslím, že mi kniha dala mnohem více, než kdybych si přečetl například dílo některého z antických filozofů, ač si nemyslím, že by jejich díla byla méně hodnotná, ba právě naopak.

 

Nejvíce mě zaujaly příběhy:

John Pierpont zemřel

 V době kdy žil, byl John Pierpont neúspěšný člověk. Na co sáhl, to se mu nepovedlo a že toho zkoušel hodně. Byl právníkem, učitelem, obchodníkem, pastorem i politikem. Od jeho smrti uplynulo více než sto let, hodnoty se změnily a tak lze dnes říci, že neúspěšný nebyl. I výčet povolání na jeho náhrobku to potvrzuje a navíc složil hit, který zná téměř celý svět. John Pierpont napsal „Rolničky“.

 

Jestli jste

 Podrobně popsaný autorův údiv nad nepochopitelnou nadmírou lásky lidí ke psům. Nad tím, kolik peněz je za ně vynaloženo.

 Uvádí, že Američané za psy utratí asi sedm miliard dolarů za rok, že devadesát procent psů v USA žije lépe než ¾ lidstva a že většina „hafanů“ se má a jí lépe než 23 % dětí v téže zemi.

Jsou to údaje, které nás nutí tak trochu souhlasit s tím, že nadměrná lidská láska ke psům je více než podivná.

 

Seď klidně

 Rosa Parksová jednoho běžného dne roku 1955 cestovala z práce domů. Byla unavená a tak usedla na volné místo. Autobus se zaplnil. Lidé na ni začali křičet, ať se zvedne a uvolní místo ostatním.

 Neučinila tak a byla zavolána policie, zavřeli ji. Proč se nezvedla proč to po ní vlastně chtěli?

Jen kvůli odlišné barvě pleti a ona nechtěla být dále „negrem“, který si nechá šlapat po své lidské důstojnosti.

 Svůj malý boj ale vyhrála a tak se opět po čase hodnoty i konvence společnosti otočily a ulice, v níž ji kdysi policisté vytáhli z autobusu, se dnes jmenuje po ní.