Archiv pro rubriku: Počítače

Já a počítače

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Já a počítače
K počítačům jsem se dostal už jako malý, kdy jsem měl k dispozici starý stroj o dvou 5 a 1/4 disketách. Ten počítač se jmenoval Robotron a k němu jsem měl na jedné z disket hromadu převážně českých her. Počítač pracoval pouze v textovém režimu, ale přesto mě okouzlil spolu s videohrami na tolik, že jsem si začal kupovat různé herní časopisy a později i odborné, studoval jsem každý detail tohoto fenoménu a přál si nějaký rychlejší stroj. Když se mi pak dostala do ruky 486ka bylo mi asi jedenáct a to už jsem z toho měl trošku větší rozum, takže jsem se naučil programovat a směle jsem začal vydávat společně s mými kamarády i samostatně vlastní hry a prográmky.

Dodnes působím v několika vývojových softwarových teamech, z nichž některé dodnes existují – například Dragon´s Studio, Kapr Software nebo Studio LU.

V současné době se zabývám kromě práce pod Windows/Dos také Linuxama a píši pro různé dborné magazíny a časopisy.

V čem programuji:
Bat, Basic, Pascal, Visual Basic, HTML, Java a C++

Softwarová tvorba:
——————
1. Databáze
Největší mnou vytvořená databáze nese název Kapr. Kapr je software sloužící jako evidence informací o softwaru české a slovenské výroby. U každého programu v databázi je editováno několik základních informací (název, pro který je operační systém, druh šíření, cena registrace, jméno a kontakt na autora, na kterém se nachází CD, případně jaká je jeho internetová stránka) a popis. Kapr navíc obsahuje recenze a texty o českých a slovenksých programech, databází smajlíků, http a ftp adres, informace o počítači, mnoho nastavení, včetně skinování a umožňuje třídit data podle mnoha kritérií a filtrů.

2. Hry
Těch jsem už taky pár vytvořil – představuji vám zde dvě menší hříčky na ukázku. První z nich je textová hra Fuckstory II, což je příběh teenagera, který nemá rád školu a miluje holky a ta druhá pařba nese název Požírač a jedná se o arkádu, v níž musíte s usmívajícím se smajlíkem projet různá bludiště a herní scény, nenarazit do žádné zdi a posbírat všechny vajíčka poházená po obrazovce. K dispozici je 70 levelů a editor pro tvorbu vlastních.

3. Ostatní programy
Utility, šetřiče obrazovky, výukové programy, hobby prográmky, drivery, knihovny a mnoho dalšího softwaru, to vše bych zařadil do této kategorie, podobně jako různé animace, legrácky (nejznámější je asi Samej Problem I a II) a multimédia. Většina z těchto aplikací je rozházena po českých webech a ani já sám nevím, kde je vše možné nalézt.

4. Weby
Vytvářím různé internetové stránky a weby. Asi nejzajímavější je portál o rockové muzice Rockzona.Com a web pro světoznámý cirkus Carini.

Distribuce a propagace
———————-
Jsem pověřen propagací několika slovenských titulů Studia LU na českém území. Za zmíňku stojí například dokonalý program Know-All, který dokáže mezi sebou převádět známé i neznámé fyzikální veličiny v různých jednotkách, obsahuje periodickou tabulku prvků a hromadu dalších vymožeností.
Nejužitěčnější pak asi bude LuSener, což je kvalitní a pohodlné internetové vývojové prostředí umožňující vyrobit si vlastní profesionálně vypadající portál/redakční systém a tedy i vlastní web.

Betatesting:
————
Mimo jiné se také zabývám betatestováním her a programů pro různé české a slovenské vývojářské týmy, tedy hledáním, případně odstraňováním chyb ve vyvíjeném softwaru. V době kdy jsem tvořil tyto stránky, jsem betatestoval napříkad textovou hru Normal Scool Day nebo akční hru Smash the Granny od týmu Reload Games.

Rozhovory
———
Občas se mnou někde vyjde rozhovor ohledně mojí softwarové tvorby, mrkněte se ZDE:

www.plnehry.cz
www.freehry.cz

Já a Linux

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom).  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Já a linux

Na mém počítači se již nějaký pátek nachází jedna z distribucí stále populárnějšího operačního systému Linux. Tentokrát v distribuci nazvané Mandrake. Nainstaloval jsem si ho na konci posledních dní letních prázdnin 2003 společně s Windows. Podělal se mi tenkrát počítač, přesněji řečeno, přestaly mi šlapat okna a já jsem se rozhodl, že vyzkouším nějaký jiný operační systém, než tradiční Dos/Win, protože upřímně řečeno, wokna mi vzhledem k celodenní reinstalaci počítače lezly krkem a představa, že mi takhle skolabují minimálně jednou za rok, mě přiváděla k šílenství. A protože zrovna tou dobou byla na Level DVD příloze prezentační verze Linuxu nazvaná Knopix (případně Knoppix), což je produkt, který umožňuje vyzkoušet si Linux pouhým nabootováním z CD romky a který si navíc dokáže vystačit jen s RAM pamětí vašeho počítače, neváhal jsem a vyzkoušel prezentačku s tím, že pokud mě to zaujme, seženu si plnohodnotnou verzi Linuxu.
Přátelé, kteří byli tomuto pokusu vyzkoušet něco nového přítomni, to odzývali s tím, že wokna jsou lepší. Knopix se docela dlouho bootoval a pak naskočil textový režim Linuxů, který hodně vzdáleně připomínal Dos. Až když se mi povedlo spustit grafický systém X Window, tak pochopili, že ten Linux by taky nemusel být špatný. Chvíli jsem si s tím hrál… zaujalo mě to a tak jsem si za pár dní instaloval na svojí patnáctistovkovou mašinu plně funkční Mandrake Linux 9.1.
Ale hezky popořadě. Vezmu to nyní z pohledu uživatele, který dosud používal převážně Windows, takže:
První, co mě zaujalo, byla pohodlná instalace v češtině a možnost používat na jednom počítači kromě Linuxů i Wokna. K tomu slouží prográmek, který se zobrazí krátce po spuštění počítače. Jmenuje se LILO a zde si lze vybrat, zda spustit Linux nebo Windows. Linux si dokázal najít ovladače pro většinu hardwaru počítače i přesto, že devadesát procent hw pro něj nebyla vůbec navrhována. Jediný problém nastal u mého modemu, který je Linux nekompatibilní, takže přestože má Linux mnoho aplikací pro internet, tak já osobně se na něj pomocí svého modemu asi nepodívám – docela to naštve, ale snad se s tím nějak vyrovnám 🙂
Systém X Window (grafické uživatelské prostředí Linuxu) velmi připomíná klasická Windows, je zde něco jako hlavní panel, pracovní plocha, ikony, zástupce, něco jako nabídka start, v pravo dole hodiny a rezidentní programy, aplikace (zde nazývaní klienti) běží podobně jako u Windows v oknech (tedy až na full-screenové režimy u her a jim podobných), no prostě a jednoduše, uživatel Windows se zde hned neztratí, problémy však po delší době používání přeci jen přijdou, ale o tom níže.
Další co asi hned zaujme je obrovské množství softwaru dodávaného hned s instalací Mandrake. Když si vzpomenu na těch pár her, které jsou dodávány v klasické instalaci Windows musím se smát, ale na druhou stranu nainstalovat v Linuxu jakýkoliv další program je pro začátečníka úkol nadlidský a zde musím zase uznat, že Windows v tomto ohledu poráží Linux na plné čáře, protože jak víme, u Windows stačí jednoduše párkrát kliknout a je to hotovo. Zkrátka obojí má své pro a proti.
V hlavní nabídce, která je rozdělena do několika sekcí (např. Aplikace, Dokumentace, Kancelář, Multimédia, Nastavení, Sítě, Terminály, Zábava, Záložky, Rychlé prohlížení, Nápověda…) můžete najít takřka vše, co by mohl běžný uživatel od svého operačního systému vyžadovat + jak už jsem zmínil – hromadu her a programů, které vás budou vaším užívaním Linuxů provázet. Jsou tu programy sloužící ke kompresi dat, k vypalování, různé textové editory (pro všemožné účely), finanční software, komunikační aplikace, programy pro publikování, sledování systému, souborové nástroje, textové nástroje, kalkulačky (i věděcká), vývojové prostředí Python, zpřístupnění, adresář, časový plánovač, grafy, prezentace, příslušenství, správce úloh, tabulkové procesory, grafické a multimediální programy, přehrávače, hromada softwaru pro internet, terminály a různé hry rozčleněné do několika podkategorií (arkády, deskové, hračky, karty, sporty, strategie, ostatní).
Co také nelze jen tak přejít je obrovské množství nastavení všeho druhu včetně vzhledu oken a prostředí, práv pro jednotlivé uživatele, zakázání přístupu do různých programů apod.
Další věc, která zaujme je ta, že Linux dokáže pracovat s různými souborovými systémy, takže dokáže číst i z části disku na které máte nainstalována Windows. Naopak to ovšem nejde. Windows vaši linuxáckou část hárdu nepřečtou. Tedy alespoň pokud nepoužijete speciální software, který už pro Windows také existuje.
Různých vymožeností je tu spousta – pokud chcete například rychle vypnout program (třeba když zlobí a neposlouchá uživatele), stačí stisknout CTRL+ALT+ESCAPE, kurzor myši se vám změní na smrtku a pak už jen zbývá kliknout na okno programu určeného k vypnutí a program je pryč.
V Linuxech jsem se š»oural několik dní, hrál si s nimi a objevoval je. Jenže pak mě to přestalo bavit. Některé věci se mi zdály příliš složité (viz například zmíněné složité instalování nového software), taky jsem zjistil, že se některé programy často koušou a jejich načítání, případně i jejich chod nebo dokonce i samotné spouštění operačního systému je někdy příliš dlouhé.
Taky mně začala lézt na nervy odlišná stromová struktura disku, členěná úplně jinak než ve woknech, která byla pro mě – starého uživatele Windows a Dosu ze začátku úplně nepochopitelná. Do některých částí nemáte přístup, do jiných částečný a jinde si naštěstí můžete dělat, co chcete. Například na kořen CD romky se dostanete pomocí cesty – file:/mnt/cdrom a někdy ještě musíte zvolit “Připojit”.
Přesto vše si však myslím, že Linux je velmi kvalitní operační systém, který by si zasloužil mnohem více pozornosti uživatelů, než se mu dostává. Kdyby totiž existovalo více uživatelů a práce s Linuxem by se učila i ve školách, vznikalo by pro něj také více programů a teprve dostatek kvalitního software dělá z operačního systému operační systém pro masy lidí. Do té doby je pouze laboratorním pokusem pro nadšence, kteří si chtěj vyzkoušet něco nového…

Bludiste

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku.  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Bludiste

Píše se duben 2000 a já si prohlížím staré zdrojové kódy a v tom narazím na zdrojový kód toho úplně nejstaršího Sektoru s označením Sektor 0, tento Sektor nikdy nevyšel a už ani nevyjde.
Důvod je jednoduchý a vlastně není jen jeden, ale je jich více – Sektor ( 0 ) nikdy nebyl dodělán a zkompletován, informace v něm jsou již zastaralé, technologie v které byl dělán se už nepoužívá… ale přece jenom se mi hodil, našel jsem v něm několik recenzí, které ještě mohu využít, pokud je trochu upravím a předělám (je v nich totiž mnoho chyb…). Jednou z těch recenzí byla retro recenze na velmi starou slovensko/českou logickou hříčku z osmdesátých let nazvanou Bludiste a určenou pro běh na počítačích Robotron. Tak tady je… (užijte si jí)

Tato hra existovala na jednom starém počítači, jenž používal pouze Ascii znaků. Zdálo by se že jakákoliv grafika i obrázky, byly úplně vyloučeny, ale přesto se na něm objevilo několik her, které využívaly takzvanou Semigrafiku (grafiku ze znaků ASCII sady). Což bylo celkem nápadité. Na jedné disketě velikosti pět a čtvrt palce jsme měli tehdy doma několik desítek her např. Hanoi, Hanoy, Člověče nezlob se, Boby sachy, Auto, Rallye, Jamy, Sextest, Suphad, Ladder, Conway 2, Sirky, Trifidi, Kone, Cykly, Chaser, Catchum, Kalaha a také hru Bludiste o které jsem se rozhodl napsat. Nejprve se na začátku hry objevil návod jak danou hru hrát, poté se na obrazovce objevila mapa bludiště sestavená z ASCII znaků. Také jste tam viděly rozmístění světových stran a místo kde se nacházíte. Dole bylo napsáno snaž se projít bludisko bez pomoci. Když jste stlačili klávesu, vykreslila se před vámi chodba z různými odbočkami a nahoře bylo napsáno jestli jste natočeni k jihu, severu, východu a nebo k západu a když odbočíte kam budete natočeni. Bez podívání do mapy, bylo velice těžké dostat se ven. Proto jste se mohly na ní podívat ještě asi pětkrát a zjistit tak, kde se zrovna v danou chvíli nacházíte a jak se můžete dostat k východu. Pokud jste prošli bludište, počítač Vám pogratuloval a mohli jste jít do dalšího kola (bludiště) Nevím v čem tato hra byla napsána, ale dva nejpoužívanější jazyky na počítači Robotron byli jazyky Basic a Pascal a jeho odrůdy. Také jsme měli kvůli tomu doma několik příruček o těchto jazycích. Na počítači Pécé jsem moc dobrých bludišt neviděl. Samozřejmě existují, ale jsou většinou nic moc a navíc zabírají velmi mnoho. Někdy je to jenom jedno bludiště a když si dáte hru znova, tak Vám naskočí opět stejné bludiště takže to hned omrzí. Škoda, že už jsou ty doby pryč. Doby, kdy se mi v pohodě na obyčejnou disketu vešlo 100 her, které byli sice velmi, velmi jednoduché, ale byli zábavné, díky tomu že si u nich člověk mohl odpočinout a přitom se nepřilepit na monitor, jak tomu je u dnešních SUPER pařeb.

David Havlíček

Art Studio

 

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku.  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

 

(Magic byla moje přezdívka v diskmagu Sektor, který sme s kamarády vydávali v letech 1999-2000)

 

Art Studio (pro ZX Spectrum)

Nejen na PC jsou grafické editory.
Grafické editory existovali už kdysi dávno, svědčí o tom, vcelku kvalitní bitmapový grafický  editor pro již zmíněný počítač. Nesl název ART STUDIO a zapakovaný zabíral 18.9 kB.
Uměl toho opravdu mnoho a je určitě lepší než Malování pro Windows či Zebra pro Dos.
Ovládal se stejně jako dnešní editory šipkovým kurzorem, který se však ovládal klávesami
či joystickem.
Pokud jste však chtěli například psát, kurzor se změnil.
Obrázek šel vytisknou, bylo tu mnoho textur a mohli jste si vyrobit vlastní.
Byla tu lupa, která mohla zvětšit obrázek v požadovaném měřítku.
Písem a jejich nastavení tu bylo také mnoho, byl tu i editor písem, kde jste si mohli vyrobit vlastní.
Písmo šlo otočit na stranu, posunovat nahoru a dolů, otočit po hlavě apod.
Šlo tu kreslit klasické objekty jako čáry, kruhy.
Kromě nastavení rastru tu šla nastavit nejen barva papíru, ale i jeho textura.
Obrázek nebo výřez tu šel vystřihnout a zkopírovat do paměti a pak se dal kopírovat, vytvářet jeho duplikát, otáčet, otáčet po hlavě, zaměnit strany atd.
Nechce se mi tu s tím vypisovat.
Šla tu vybrat barva a měl mnoho shodných funkcí s dnešními grafickými editory.
Nechyběl tu ani sprej s možností nastavení hustoty atd.
Obrázek tu šel uložit i načíst.
Prostě a jednoduše, i kdysi na starých počítačích pracovali kvalitní grafické editory,
jenž jsou ale dnes již zastaralé.
Zde už jen pár obrázků:

David “Magic” Havlíček

Program Kapr – databáze programů české a slovenské výroby

V dobách, kdy internet nebyl všude a všudypřítomný, vycházela většina programů na CD či disketách. Napadlo mě tehdy vytvořit jakousi databázi (seznam) programů české a slovenské výroby, kde by bylo zapsáno, kde se takový program dá najít (například na které CD příloze programu), případně i na kterých stránkách a tak … moje vize byla vytvořit jakýsi seznam české a slovenské počítačové tvorby.

Dnes s odstupem času mi přijde, že tenkrát vznikalo mnohem více amatérských programů a her. Mluvím teď o konci devadesátých let a začátku nového milénia. Ovšem to už byl takový zlom, protože se s oním příchodem mílénia blížilo i hromadné využívání internetu – a tedy dostupnost jakéhokoliv softwaru ze světa pro všechny. Nejvíce těchto českých a slovenských amatérských programů vznikala tedy ještě dříve během devadesátek.

Proč si myslím, že tehdy (a mnohá léta předtím) bylo mnohem více těchto amatérských programů? Zřejmě proto, že právě díky neexistenci nebo nepřílíš obsáhlému internetu nebylo možno dohledat příslušný software či kvalitní konkurenční software a tak si ho naši autoři sami napsali. Navíc často odpadala frustrace, kterou by dnešní tvořiči měli, kdyby zjistili, že nemá cenu daný software tvořit, protože již existuje a to často v takové podobě, že jeho kvalit v amatérských podmínkách bude těžké dosahovat. A navíc proč tvořit něco, co už je? A tak si myslím, že dneska už těch freewarů a sharewarů není tolik…

Jedndouché hříčky a prográmky stejně nenajdou téměř žádné uživatele, když si každý může během pár vteřin on-line pustit složitá trojrozměrná herní dílka a komplexní multi-funkční multiplatformní aplikace. Je to škoda. Někdy mi ta doba amatérského tvoření počítačového obsahu chybí.

Program Kapr jsem začal tvořit  někdy ve čtrnácti, tuším. Tehdy ještě pod názvem DISCS (databáze informací o softwaru české a slovenské výroby) a vydrželo mi to cca 5 let. Prostě sem vzal nějaký program, prolezl jej a zapsal jeho existenci do databáze. Protože se mi ale nelíbil ten krkolomý název DISCS, časem jsem ho přejmenoval na “češtěji ” znějící nízev Kapr. Vyšlo několik verzí programu DISCS/Kapr … tehdy mě jeho tvorba bavila, … některé programy do databáze mi posílalo i několik spolupracovníků, později i sami autoři. Proto, abych to všem spolupracovníkům zjednodušil, vytvořil jsem i editor nových položek, který sem šířil s programem.

Bylo s tím spojeno hodně trápení i srandy. Časem se povedlo “autorský” tým rozšířit o několik členů a jeden z nich dodal i kvalitní funkční nápovědu. Ani nevím přesně, proč to celé vyšumělo. Ale tak nějak k tomu asi dospěla doba. Internet se rozjel. On-line databáze programů umožňovali stahovat tisíce aplikací přímo z netu – viz stahuj.cz / slunecnice.cz / studna.cz / instaluj.cz atd. Nikdo už si nechtěl o programech jen číst a taky se mi blížila maturita (v roce 2005)… poslední verze programu s číslem 2.8 vznikla roku 2004. Ačkoliv sem tehdy uvažoval o nějaké on-line databázi programů a s bráchou začali tvořit i web Files.cz , na konec to nedopadlo a tak vlastně končí i příběh jednoho z mých dávných projektů…

Zde původní weby programu DISCS a KAPR na web.archive.org:

http://web.archive.org/web/20010621002718/http://mujweb.cz:80/www/Discs/

http://web.archive.org/web/20071014042304/http://lunet.sk:80/data/kapr.php?sekcia=uvod

a hlavní web je pak ke stažení zde  (10,1 MB)

Program lze stáhnout na většině databází softwaru jako je slunecnice.cz či studna.cz, například zde:

https://www.dobreprogramy.sk/kapr
https://www.instaluj.cz/kapr
https://www.stahuj.cz/podnikani_a_domacnost/databaze/ostatni/kapr/?&g[oz]=2.8
https://www.studna.cz/kapr-p-2553.html
https://www.slunecnice.cz/sw/kapr/

Popis programu, pod kterým byl prezentován zde:
“Program Kapr je kvalitní český softwarový produkt, který slouží jako databáze informací o softwaru české a slovenské výroby. Obsahuje přehledné informace o více jak tisíci českých nebo slovenských programech, hrách, utilitách a softwarových doplňcích. Dále program obsahuje malou databázi internetových adres, slovník počítačových pojmů (nedodělaný), databázi smajlíků a jejich významů nebo také recenze a texty o českém a slovenském softwaru. Prostředí programu si lze různě nastavovat a lze do něho vkládat i jednoduché skiny. Kapr má mnoho dalších zajímavých a užitečných možností.”

Pokud by jste si chtěli stáhnout program ode mě z blogu, zde je zabalená poslední verze s knihovnami a potřebnými soubory. Navíc spustitelný soubor je mírně upraven, aby se dal spustit (a jakž takž běžel) i na dalších PC. Ostatní verze bohužel na dnešním PC (a hlavně v nových Windows) optimálně nespustíte, pokud nepoužijete třeba Virtual PC nebo Power PC  s nějakou starší verzí Windows. A nebo spustíte, ale v podstatě nebude fungovat.

Takže, kdo chcete vyzkoušet program Kapr 2.8, stahujte zde:

Kapr 2.8 – final

 

Starší verze:

Kapr verze 1.0b (202 kB)

Kapr verze 1.1 (241 kB)

Kapr verze 1.2 (247 kB)

Kapr verze 1.3 (265 kB)

Kapr verze 1.4 (299 kB)

Kapr verze 1.5 (266 kB)

Kapr verze 1.6 (263 kB)

Kapr verze 1.7 (271 kB)

Kapr verze 1.8 (278 kB)

Kapr verze 1.9 (282 kB)

Kapr verze 2.0 (287 kB)

Kapr verze 2.1 (300 kB)

Kapr verze 2.2 (449 kB)

Kapr verze 2.2+ (465 kB)

Kapr verze 2.3 (558 kB)

Kapr verze 2.4 (614 kB)

Kapr verze 2.45 (626 kB)

Kapr verze 2.5 (662 kB)

Kapr verze 2.6 (666 kB)

Kapr verze 2.7 (844 kB)

Kapr verze 2.8 (1,01 MB)

 

a ještě zdrojové kódy pro Visual Basic a všechny zdrojové soubory z doby tvorby programu, co sem našel (cca 50 MB)

Diskmag Sektor slaví 20 let

Přenesme se nyní o 20let nazpět, cca do roku 1998. Tehdy byly stolní počítače obrovské bedny s disketovými mechanikami, sem tam dokonce s CD mechanikou a z dnešního pohledu nebyly až tak zajímavé, pokud nejste počítačový nadšenec nebo jejich sběratel. Výstupním zařízením pak byl v té době nějaký CRT monitor a co jste si nedonesly domů na disketě či CD, to jste v počítači neměli. USB a internet byly rozšířeny jen velmi vzácně nebo vůbec.

A tak v té době existovaly místo internetových magazínů, takzvané diskmagy – čili diskové magazíny. O co šlo? Diskmag byl časopis v elektronické podobě šířený na disketách či CD. Některé diskmagy pak měly to privilegium a vycházely na CD přílohách papírových časopisů. A v té době jsme si s kamarády řekli, že to taky zkusíme. A tak se stalo.

Tehdy se zrodil Sektor. Bylo nám tenkrát kolem 10 až 12 let a z prvotních pokusů vydávat jednoduché papírové ziny o počítačích jako Leveler, přes elektronické magazíny v textovém souboru jako Games nebo Megamaxi, jsme si v roce 1998 řekli, že zkusíme vytvořit opravdový samospustitelný diskový magazín a začali tvořit v QBasicu diskmag s názvem Sektor. Toto nulté číslo nikdy nevyšlo, ale o rok později se nám povedlo ve Visual Basicu stvořit první funkční číslo a propašovat ho na CD přílohu časopisu Level. A další čísla vycházela až do roku 2000 (nejen na CD příloze Levelu, ale i dalších tehdejších počítačových časopisů). Později byl původní program nahrazen jiným enginem od programátora Petra Provazníka (AMC), který již využíval technologie HTML, přesto běžel ve vlastním interface…

Když se na diskmag Sektor podívám zpětně, musím říci, že jsme byly celkem šikovní. Na to, že jsme byli vlastně ještě děti v počínajícím věku puberty… Sektor byl kontroverzní záležitost, ale stal se pro mnohé kultem a hlavně pro nás je to obrovská srdcová záležitost plná nostalgie!

Vyšlo dohromady pouhých deset čísel. Koketovali jsme i s online verzí na www.sektor.cz — no každopádně, je to dnes už asi jen kus zapomenuté počítačové historie, ale pro nás, co jsme na Sektoru dělali je dobré si toto výročí připomenout. A proto tu Sektor veřejně oslavuji. Pokud budete mít zájem. Můžete se mrknout, jak jsme si před dvaceti rokama “hráli”….

Stahujte zde:
Sektor číslo 1
Sektor číslo 2
Sektor číslo 3
Sektor číslo 4
Sektor číslo 5
Sektor číslo 6
Sektor číslo 7
Sektor číslo 8
Sektor číslo 9
Sektor číslo 10

 

  

Jinak stránky Sektoru z roku 2005 jsou zde:
http://sektor.wz.cz/index.htm

A Sektor je dokonce i na Facebooku:
https://www.facebook.com/Sektor-144907869048228/

Já a Ubuntu

Po stopadesáti letech sem zprovoznil počítač s Linuxem, kde mám nainstalovaný operační systém a chystám se mu letos trošku věnovat. Už jenom kvůli tomu, že potřebuju hodně dělat webové stránky a tak nějak mi k tomu přijde logičtější na některé věci používat Linux.

+ samozřejmě chci prubnout některé z řady her pro Linux… a těším se. Jdu zkusit Frozen-Bubble

 

www.ubuntu.cz/

Konečně obnoveny subweby na Cirkusoviny.cz

Jsou věci mezi nebem a zemí. Vloni sem spustil portál Cirkusoviny.CZ a na něm i podstránky Klubu přátel cirkusů a varieté + diskuse na téma cirkusů, varieté a lunaparků.

Žel nějaký počítačový osud tomu chtěl, aby díky bezpečnostní chybě v programu JOOMLa, na kterém je web postaven, tento web shodil nějaký útok zvenčí. Stránky se mi sice povedlo nahodit rychle, ovšem diskusi a podstránky Klubu přátel cirkusů a varieté již ne.

Dostal jsem se k tomu tedy až dnes. Trvalo to, ale mohu hrdě ohlásit, všechny podstránky Cirkusoviny běží a tudíž se mohu věnovat samotnému webu Cirkusoviny.

Hurá, hurá, hurá…

Objednal jsem si od O2 nový modem a internet mi jede, ještě dříve než jsem ho zapojil

Tak mi nešel řadu dní internet od O2. O tom, co se stalo se lze dočíst třeba zde …

Tak jsme si s O2 dost psali, volali, messengerovali… napříkad moje posledni komunikace s O2 přes FB:

“Takze nekonecny horor “Super sluby O2” pokracuje… ted mi volal vas technik (prevkapive najata externi firma), mimochodem internet mi naskocil (coz je fajn, kdyz zrovna musim odjet), dozvedel sem se, ze resenim meho problemu je vratit nastaveni na puvodni profil, coz bylo nejakych 20 Mb/s… coz sice on pro me udela, ale nevydrzi to a pada to zpet na 50Mb/s … a to je vec, kterou resime uz 14 dni, uz sem asi 20 lidem od vas, zopakoval ze kdyz mi puvodni profil nastavite, tak to pobezi … a proste se to porad sere a sere, co s tim sakra muzu tady udelat? nic… dopisuju si a mluvim s lidma, ktery to zadaj do systemu a opakovane cyklicky porad resi to samy, dojdou vzdy ke stejnemu vysledku … tzn. ze mi to zase vypadne, zas vam budu volat, zas me nechate vsechno odpojit a zapojit, zas sem poslete technika a nechate me den bez internetu, technik to zase nastavi na 20Mb/s, vy to zase vratite zpatky na 50Mb/s, takze mi to zase spadne, ja vam budu zase psat… a takhle to budeme tocit rok?” –> uz ztracim nadeji, ze to jsou schopny vyresit, pricemz reseni vratit to na 20Mb/s jim rikam uz asi deset dni…”

A najednou sem se na call centru O2 dovolal někomu, kdo mi tu rychlost byl ochotný opravdu snížit. Jenže ono to zase vypadlo. Jakoby tam někde měli poznámku, nechce si koupit nový modem, který jsme mu nabídli, nechce rychlejší internet, takže nám nepodepíše smlouvu atd… Tak mu tam ten internet blokujte.

Tak sem jim kývl na ten nový rychlejší modem, aby mi jej poslali. Aniž bych ho zapojil -> používám stále původní modem. Den na to sem tam zavolal, že ať mi restartují port, což už párkrát dělali (a pomohlo mi to jen na pár hodin, než to zase vypadlo) a řekl jsem jim, že jsem si od nich objednal nový modem bla, bla a že bych chtěl jenom do tý doby, než mi přijde fungovat s tím modemem, co mám. Že mi ten restart portu, vždycky na pár hodin pomohl.

A světe div se, najednou to už skoro týden bez problémů jede (se starým modemem, který 14 dní podle nich mohl být také příčinou toho, proč mi nejde internet). Tak a teď mi povězte, je to proto, že jsem si od nich objednal nový modem (a tudíž mají vyhlídku, že jim podepíši z jara novou smlouvu)? Nebo se starý modem lekl, že bude nahrazen? A nebo je to náhoda? 🙂 A nebo, což je podle mě pravděpodobné, to prostě byl nátlak na mě jako na klienta, abych si pořídil rychlejší modem, který bude zvládat rychlejší internet a abych pak podepsal případnou další smlouvu na onen rychlejší internet… (y)  po kterém sem ovšem nijak netoužil.