Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku (a chvilku potom). Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:
Reinstalace
Inspirováno skutečnou událostí/lépe řečeno toto není povídka, toto je holá realita:
Zuřím a teče ze mně pot,… Nesnáším počítače! Už je to tady zase! Dva dny člověk ztratí jen na blbém přeinstalovávání woken a potřebného softwaru, společně se zálohováním a opětovném nahrání dat na hadr. Ne, to není pravda! Je to neskutečně kruté!
Každému z vás se jistě stalo, že se vám pošahal počítač. Lépe řečeno můj Windows/Wirdows jednoho srpnového dne na konci velmi krátkých letních prádnin sice naběhl do grafického režimu, zobrazil pozadí na pracovní ploše, ale to bylo všechno. Pak už jen dokázal vykreslit klasické dialogové okno “Program provedl neplatnou operaci a bude ukončen”. A který to byl program, který provedl neplatnou operaci (což je hovadina sama o sobě, protože která operace je neplatná – to Dos nehlásil)? Ano hádáte správně, neplatnou operaci provedlo jádro systému Wokna a Explorer. Což je k smíchu i k pláči zároveň.
Takže mi nezbylo nic jiného, než se pokusit o oživovací pokusy. Nejprve jsem tedy zkusil Stav nouze, ale co se nestalo? Windows i tam hlásily: “Program provedl neplatnou operaci a bude ukončen”. A tak jsem zkoušel spouštět Win.Com s různými parametry, odstraňovat drivery, uvolňovat různé bloky paměti a přesovat je jinam, ale znáte to, jako na potvoru se nic nezdálo dobré a tak nezbylo nic jiného než zformátovat hadr.
Jenže ještě než jsem ho zformátoval, tu byl jeden veliký/obrovský problém. Na hadru bylo asi 10 GB nezálohovaných dat, které jsem nechtěl ztratit takže co teď. Jo jo, reinstalace Windows, tedy smazat Windows a znovu nainstalovat. A nebo, což se mi zamlouvalo i nezamlouvalo dohromady, jet si koupit nový harddisk, alespoň takových 240 GB, aby se tam toho příště hodně vešlo a na něj všechno zálohovat a první hadr pak jednoduše zformátovat. Z těchto dvou variant jsme si vybrali s bráchou tu první, protože byla podstatně levnější i když pravda poněkud složitější.
Když jsem smazal kompletně Windows a všechny systémové soubory k němu přidružené. Zjistil jsem, že jsem si omylem smazal i ovladače od CD romky, které byly v adresáři s Woknama, takže mi neběžela CD-romka. Naštěstí jsem s bratrem našel po oživovacích pokusech přes MSCDEX, který nechtěl vzít na vědomí mojí Samsung CD-Romku, ovladače od CD romky, která byla na naší starý P166 mašině. Zbývala poslední naděje, že se tahle romka chytne na starý ovladače od Teacu. Povedlo se, takže romka běžela a tak jsme se pustili do klasické instalace Windows. Když se nám asi na dvacátý pokus povedlo překousat se přes instalátor (jednou se mu nelíbila paměť, jednou se kousl asi v půlce instalace), tak jsem byl šťastnej jak lečo.
Windows naběhly ve svých přenádherných 16 barvách v rozlišení 640×600 a protože jsem uznal, že pokud chci harddisk formátovat je zbytečné instalovat všechny ovladače dvakrát a rozhodl se, že nainstaluju vypalovačku. A ouha vypalovací program neznal mojí vyplalovačku, takže zase sranda na dvě hodiny a hledání ovladačů po různých CD čkách.
Když se asi po dvou hodinách povedlo nahodit zkurvenou vypalovačku, tak mě čekala práce zálohovat na ráno zakoupená RW asi 10 GB obrázků, fotek a softwaru natahaného z internetu + moje hry + moje dokumenty + další data určená k zálohování. Jak jistě víte, vypalování na RW je u většiny vypalovaček značně pomalé v porovnání s vypalováním například na klasická CD, takže to je práce na několik hodin.
To už jsem byl fakt skoro nepříčetnej a můj flegmatický brácha, který mi při hledání ovladačů na vypalovačku řekl “Že ho to nezajímá.” a šel si číst, mi pěkně ležel v žaludku, protože on mě nechá udělat všechnu tuhle těžkou práci a pak bude počítač taky používat. Říkám mu: “Pojď mi alespoň na druhý počítač pomoc zkontrolovat jestli jsem to tam hodil vše.” A on na to jen: “Klídek!” a dál si četl. A popravdě čte si ještě teď, zatímco já píšu tenhle dokument. Právě vypaluji a pak mě čeká ještě větší facha než byla doteď, protože budu muset zformátovat hadr a zprovoznit celý systém + nainstalovat všechny potřebné programy, tak jen doufám že to zvládnu do konce dnešního večera, který jsem mohl věnovat mnoha jiným záslužnějším činnostem, než je znovu zprovoznění počítače, nehledě na to, že mě to čeká tak za dva roky zase, protože Wokna mi pravidelně klekaj už léta. Tak mě napadá, kolik času už jsem ztratil a kolik času už ztratily všichni uživatelé tohohle operačního systému dohromady. Kolik by to asi bylo životů? Co by za tu dobu mohli udělat? Kolik her by asi mohlo vzniknout? Povídek? Kolik by si místo toho mohli najít partnerů? Kolik písniček a akordů by se naučili na kytary? Kolik rybiček by vychovali? A kolik gólů by koply do branek.
Copak není jiná varianta? Ale je. Jmenuje se Linux a k němu přidružené kvalitní grafické nadstavby jako třeba KDE, myslím že si jí brzy nainstaluju a budu vás informovat o jeho výhodách. Včera jsem zkoušel prezentační CD Linuxů – Knoppix s již zmíněnou grafickou nadstavbou KDE a musím uznat že kvalitami dosahuje Windows, nehledě na to, že si umí vyhledat ovladače úplně sám (pokud zrovna nemáte nějaký nový hardwarový výstřelek), dokonce přehrává v klidu DVDéčka, byl mnohem stabilnější než pětadevadesátky, byla tam hromada přidružených programů včetně kvalitních objektově orientovaných vývojových prostředí, kvalitních her (i 3D), textových, grafický editorů, systémových utilit a emulátorů a co je hlavní a nepřehlídnutelné Linux i KDE jsou poskytovány ZDARMA. KDE je navíc multiskaningová nadstavba, což znamená, že umožňuje pouštět podobně jako Windows nebo MacOS více aplikací najednou a přepínat se mezi nimi, což například v Dosu nešlo (doufejme, že dlouho očekávaný Dos 2000 někdy vyjde a že ho jeho tvůrci nezavrhli během vývoje). Jo a ještě KDE podporuje i češtinu a mnoho českých programátorů tvoří pod Linuxama, takže kdo se obává, že by na něj tučňáci mluvili cízí řečí, může zůstat klidný.
Co tedy říct na závěr. Že mě Wokna pěkně nasrali a že si asi doopravdy nainstaluju jinej operační systém… Třeba Dos, MacOS emul, BDOS koupím OS/2 nebo si zprovozním již zmiňované Linuxy.