Archiv pro rubriku: Počítačové hry

Bludiste

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku.  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Bludiste

Píše se duben 2000 a já si prohlížím staré zdrojové kódy a v tom narazím na zdrojový kód toho úplně nejstaršího Sektoru s označením Sektor 0, tento Sektor nikdy nevyšel a už ani nevyjde.
Důvod je jednoduchý a vlastně není jen jeden, ale je jich více – Sektor ( 0 ) nikdy nebyl dodělán a zkompletován, informace v něm jsou již zastaralé, technologie v které byl dělán se už nepoužívá… ale přece jenom se mi hodil, našel jsem v něm několik recenzí, které ještě mohu využít, pokud je trochu upravím a předělám (je v nich totiž mnoho chyb…). Jednou z těch recenzí byla retro recenze na velmi starou slovensko/českou logickou hříčku z osmdesátých let nazvanou Bludiste a určenou pro běh na počítačích Robotron. Tak tady je… (užijte si jí)

Tato hra existovala na jednom starém počítači, jenž používal pouze Ascii znaků. Zdálo by se že jakákoliv grafika i obrázky, byly úplně vyloučeny, ale přesto se na něm objevilo několik her, které využívaly takzvanou Semigrafiku (grafiku ze znaků ASCII sady). Což bylo celkem nápadité. Na jedné disketě velikosti pět a čtvrt palce jsme měli tehdy doma několik desítek her např. Hanoi, Hanoy, Člověče nezlob se, Boby sachy, Auto, Rallye, Jamy, Sextest, Suphad, Ladder, Conway 2, Sirky, Trifidi, Kone, Cykly, Chaser, Catchum, Kalaha a také hru Bludiste o které jsem se rozhodl napsat. Nejprve se na začátku hry objevil návod jak danou hru hrát, poté se na obrazovce objevila mapa bludiště sestavená z ASCII znaků. Také jste tam viděly rozmístění světových stran a místo kde se nacházíte. Dole bylo napsáno snaž se projít bludisko bez pomoci. Když jste stlačili klávesu, vykreslila se před vámi chodba z různými odbočkami a nahoře bylo napsáno jestli jste natočeni k jihu, severu, východu a nebo k západu a když odbočíte kam budete natočeni. Bez podívání do mapy, bylo velice těžké dostat se ven. Proto jste se mohly na ní podívat ještě asi pětkrát a zjistit tak, kde se zrovna v danou chvíli nacházíte a jak se můžete dostat k východu. Pokud jste prošli bludište, počítač Vám pogratuloval a mohli jste jít do dalšího kola (bludiště) Nevím v čem tato hra byla napsána, ale dva nejpoužívanější jazyky na počítači Robotron byli jazyky Basic a Pascal a jeho odrůdy. Také jsme měli kvůli tomu doma několik příruček o těchto jazycích. Na počítači Pécé jsem moc dobrých bludišt neviděl. Samozřejmě existují, ale jsou většinou nic moc a navíc zabírají velmi mnoho. Někdy je to jenom jedno bludiště a když si dáte hru znova, tak Vám naskočí opět stejné bludiště takže to hned omrzí. Škoda, že už jsou ty doby pryč. Doby, kdy se mi v pohodě na obyčejnou disketu vešlo 100 her, které byli sice velmi, velmi jednoduché, ale byli zábavné, díky tomu že si u nich člověk mohl odpočinout a přitom se nepřilepit na monitor, jak tomu je u dnešních SUPER pařeb.

David Havlíček

Diskmag Sektor slaví 20 let

Přenesme se nyní o 20let nazpět, cca do roku 1998. Tehdy byly stolní počítače obrovské bedny s disketovými mechanikami, sem tam dokonce s CD mechanikou a z dnešního pohledu nebyly až tak zajímavé, pokud nejste počítačový nadšenec nebo jejich sběratel. Výstupním zařízením pak byl v té době nějaký CRT monitor a co jste si nedonesly domů na disketě či CD, to jste v počítači neměli. USB a internet byly rozšířeny jen velmi vzácně nebo vůbec.

A tak v té době existovaly místo internetových magazínů, takzvané diskmagy – čili diskové magazíny. O co šlo? Diskmag byl časopis v elektronické podobě šířený na disketách či CD. Některé diskmagy pak měly to privilegium a vycházely na CD přílohách papírových časopisů. A v té době jsme si s kamarády řekli, že to taky zkusíme. A tak se stalo.

Tehdy se zrodil Sektor. Bylo nám tenkrát kolem 10 až 12 let a z prvotních pokusů vydávat jednoduché papírové ziny o počítačích jako Leveler, přes elektronické magazíny v textovém souboru jako Games nebo Megamaxi, jsme si v roce 1998 řekli, že zkusíme vytvořit opravdový samospustitelný diskový magazín a začali tvořit v QBasicu diskmag s názvem Sektor. Toto nulté číslo nikdy nevyšlo, ale o rok později se nám povedlo ve Visual Basicu stvořit první funkční číslo a propašovat ho na CD přílohu časopisu Level. A další čísla vycházela až do roku 2000 (nejen na CD příloze Levelu, ale i dalších tehdejších počítačových časopisů). Později byl původní program nahrazen jiným enginem od programátora Petra Provazníka (AMC), který již využíval technologie HTML, přesto běžel ve vlastním interface…

Když se na diskmag Sektor podívám zpětně, musím říci, že jsme byly celkem šikovní. Na to, že jsme byli vlastně ještě děti v počínajícím věku puberty… Sektor byl kontroverzní záležitost, ale stal se pro mnohé kultem a hlavně pro nás je to obrovská srdcová záležitost plná nostalgie!

Vyšlo dohromady pouhých deset čísel. Koketovali jsme i s online verzí na www.sektor.cz — no každopádně, je to dnes už asi jen kus zapomenuté počítačové historie, ale pro nás, co jsme na Sektoru dělali je dobré si toto výročí připomenout. A proto tu Sektor veřejně oslavuji. Pokud budete mít zájem. Můžete se mrknout, jak jsme si před dvaceti rokama “hráli”….

Stahujte zde:
Sektor číslo 1
Sektor číslo 2
Sektor číslo 3
Sektor číslo 4
Sektor číslo 5
Sektor číslo 6
Sektor číslo 7
Sektor číslo 8
Sektor číslo 9
Sektor číslo 10

 

  

Jinak stránky Sektoru z roku 2005 jsou zde:
http://sektor.wz.cz/index.htm

A Sektor je dokonce i na Facebooku:
https://www.facebook.com/Sektor-144907869048228/

Podzim s nádechem Nostalgie…

Když už je ten podzim, tak připomínám mojí dnes už zapomenutou, ve své době ale celkem úspěšnou, podzimní textovou hru NOSTALGIA vydanou někdy před 15ti rokama – některé její recenze a možnost stažení zde

http://www.hernisvet.cz/free-hra-0000000214-Nostalgia-texto…

http://www.freegame.cz/hry-ke…/…/textove-hry/nostalgia/11230

Kostkostop – hra od Davida Havlíčka

V roce 2000 jsem měl mít jiné starosti, než programování. Ale okolnosti tomu chtěly, abych zrovna, když sem se měl učit na přijímačky na střední, jsem se nejvíce věnoval právě tvorbě her a programů. Prostě jsem si nějak v té době oblíbil vývojový nástroj Visual Basic a tvořil jednoduché hry a hříčky, abych si prubnul, co dovedu já a co mi vlastně ten majkrosoftí zázrak dovede stvořit.

No a tak jsem si vyzkoušel udělat jakousi jednoduchou počítačovou variantu, kdysi populární televizní soutěžní hry Videostop. I když popravdě řečeno, sem vlastně v té době asi ani neznal pravidla oné televizní soutěže. Jen sem měl v hlavě konečnou vizuální podobu soutěžní hry a pravidla si tak nějak vymyslel. A na základě toho poté stvořil tuto dávno již zapomenutou počítačovou gamesu jménem Kostkostop.

Tu jsem se vám zde rozhodl dnes ve svém (právě těžce popůlnočním) nostalgickém okénku představit a vlastně i nabídnout ke stažení a následnému vyzkoušení.

A o co že vlastně ve hře jde?

Je to jednoduché, ve třech polích se střídají náhodně puntíky jedna až šest, stejně tak jak jsou vyobrazeny například na hrací kostce. No a vy pomocí tlačítka stop musíte stihnout zastavit toto střídání ve chvíli, kdy dvě či tři zmíněná herní pole obsahují totožné hodnoty, tedy stejné množství puntíků. Nic více, nic méně. A to pořád dokola. Hra nabízí statistiku, kolikrát se vám povedlo trefit shodu hodnot jednotlivých herních polí.
Možná to zní složitě, ale věřte, že princip hry pochopíte během pár vteřin, pokud se ji rozhodnete spustit a hrát.

Kostkostop umožňuje také nastavit tvar puntíků, barvu a další věci. Dnes s odstupem času si myslím, že o to mi vlastně asi tenkrát při tvorbě hry šlo nejvíce – naučit se pracovat s nastavením grafických objektů, z nichž jsou tvořeny puntíky a uložení tohoto nastavení… 🙂

03

02

01

Pokud by jste měli zájem si tento můj pravěký počin vyzkoušet, je následující odkaz pro vás jako stvořený…

Hra Kostkostop je ke stažení zde

Patnáctka – hra od Davida Havlíčka

Jak tak koukám, v lednu sem tu blogoval jak divej a teď nic. Zkusím to trošku napravit a dnes přidávám místo jednoho blogového článku rovnou dva.

Tentokrát budu pokračovat v představování svých starých her a prográmků, které jsem stvořil a tvořil, když sem byl mladý a hezký… (teď už jsem jenom hezký skoro třicátník) .

Dnes se koukneme na hru Patnáctka…

01 02 03 04 05

Prostě někdy kolem roku 2008 sem vytvořil svojí variantu známé logické hry Loydova patnáctka (program k ní vznikl již dříve pro jiné účely), byla to vlastně dosud moje poslední hra, kterou jsem stvořil. A ač mám neustále chuť, zase nějakou hru udělat, více méně jsem se k tomu nedokopal, což je škoda, protože mě to bavilo a nápady by byly, ale co naplat, času je málo a nekomerční hry sice lidi stahujou, ale neplatí za ně a na nějaký větší herní projekt za prachy nemám poslední roky koule:) i když možná brzy něco zase přijde.

Loydova patnáctka je logická hra, v níž máte za úkol sestavit obrázek rozdělený na 15 částí, pomocí jednoho vynechaného pole, do kterého můžete vsouvat vybrané části jakéhosi “puzzle”. Jedná se o gamesku, která procvičí vaše logické myšlení a navíc pomůže ukrátit nudné chvíle vašeho života. Tento logický rébus se dočkal řady variant a existuje i ve fyzické podobě. Za komunistů se například prodávala plastová hračka, kde byly polička označená 1-15, která byla rozházená. A podobným způsobem měl hráč za úkol sestavit tato políčka od 1 do 15ti…

V mojí verzi hry sestavujete obrázky, které stvořila moje “známá” ze Znojemska, Gabča Štorková. Věděl jsem, že ji baví kreslit, tak jsem ji požádal, zda by nebyla ochotna dodat do hry několik svých obrázků, souhlasila a tak můžete ve hře obdivovat její tvorbu.

Tuto hru si lze stáhnout zde …

Až když byla hra už nějaký čas venku, dostala se ke mně informace, že ne ze všech pozic lze hru sestavit. Respektive, pokud vezmu sestavený obrázek a budu jej míchat tím způsobem, že budu jednotlivá políčka vsunovat do prázdného pole, tak jej lze sestavit zpět. Pokud ale políčka zamíchám tím, že je přeházím, jak budu chtít, existují prý pozice, z nichž obrázek nazpět sestavit nelze. Jelikož moje hra k míchání používá algoritmus s druhou metodou míchání (je snazší ji naprogramovat), je možné, že tato chyba se v ní někdy vyskytne.

Někdy v té době, kdy vznikla moje off-line hra Patnáctka, kterou jsem napsal ve Visual Basicu jsme s bráchou spustili také on-line verzi této hry, která běží dosud a kde si můžete nahrát obrázek, který posléze sestavujete. Můžete si tak vytvořit svojí tématickou verzi hry Patnáctka a odkazovat na ní ze svých stránek. Hra se dodnes nachází zde: http://patnactka.pitevna.cz/

A aby toho nebylo málo svojí off-line verzi hry jsem ještě modifikoval pro různé kapely, s tím, že jako obrázky slouží fotky kapel a tyto verze hry Patnáctka pak měly ony kapely ke stažení na svých stránkách. Některé verze hry pro kapely vznikly vlastně dříve, než verze s obrázky od Gabči Štorkové….

Zde jsou některé verze ke stažení:
Patnáctka – Argema
Patnáctka – D.A.D.
Patnáctka – Daimonion
Patnáctka – Gallen

Požírač – hra od Davida Havlíčka

Nedávno jsem tu tak nějak slíbil, že zde začnu retrospektivně vytahovat své staré počítačové hry a programy.  Měl jsem totiž nějaký záchvat nostalgie a začal jsem se hrabat ve své skoro už zapomenuté tvorbě z let dávno minulých. Nejprve jsem představil hru MicroTris a dnes bych vám chtěl ukázat jinou svou jednoduchou gamesku s názvem Požírač, kterou jsem začal dělat na přelomu let 2000 a 2001 ve Visual Basicu. Bydlel jsem tehdy v Jihlavě, měl jsem se připravovat na přijímačky na střední školu, což mě pochopitelně vůbec nezajímalo a nebavilo, a tak jsem místo toho dělal hry a programy.

Dochoval se z toho herní freewarový produkt Požírač, který jsem i dokončil. Jedná se o jednoduchou gamesku, v níž ovládáte neustále se pohybující smajlík, který nesmí narazit do zdi ani okraje obrazovky. Přitom tento smajlík musí vysbírat všechna vajíčka na obrazovce, pokud se vám to povede, pokračujete do dalšího levelu.

pozirac1

Vzpomínám si ještě, že jsem chtěl tehdy vytvořit kvalitního hada ve stylu her Snakes (ovlivnil mě rovněž hodně kvalitní, ale dnes již zapomenutý český remake s úplně stejným názvem Snakes), ale jelikož to byl moc rozsáhlý projekt, záhy sem si ho významně zjednodušil a tak vlastně začal vznikat Požírač.

pozirac2

Nikde, pokud vím, se to ve hře nezmiňuje, ale když v menu gamesy Požírač stlačíte písmeno E, zapnete si editor, v němž si můžete vytvářet vlastní levely do hry.

pozirac3

O hře se psalo i v dobovém internetovém netisku… ( i když nepříliš lichotivě):
http://www.freegame.cz/hry-ke-stazeni/zdarma/arkady/pozirac/11054

pozirac4

No a kdyby jste měli zájem si hru vyzkoušet, tady je ke stažení …

 

MicroTris

Nedávno jsem měl takovou nostalgickou náladu a vzpomínal na to, co jsem kdy vykonal, udělal a stvořil. A vzpomněl sem si na svojí softwarovou tvorbu z let dávno minulých a něco málo z ní nasdílel i na svůj facebookový profil. Ovšem řekl jsem si, že v tom budu pokračovat a nějaké své old programy a hry občas hodím i sem na svůj blog.

A tak tedy nyní i tak činím, protože důležité je začít, udělat první krok. Představuji vám remake populárního tetrisu, který jsme stvořili v roce 1999 s mým bráchou Kamilem…

Hra se jmenuje MicroTris

O hře se na webu FreeGame.cz píše:
“Další z řady klonů populárního tetrisu, tentokrát jde o českou předělávku hry z roku 1999. Je napsaná ve Visual Basicu a umožňuje nastavit obtížnost či řady od začátku hry. Navíc obsahuje i příjemný hudební a zvukový doprovod a pěknou grafiku kostiček. Hra jistě pobaví při dlouhých zimních večerech… jen musíte mít rádi tento styl gamesek k přemýšlení.”

Hra má dnes bohužel problém se spuštěním v novějších Windows, ale pomocí nějakého hardwarového emulátoru jako je VirtualBox si ji můžete na svém moderném PC spustit i dnes.

Obrázek hry

Hru si lze stáhnout zde

hra Itch!

Tak jsem si včera v noci nainstaloval a spustil na PC hru ITCH! Koupil jsem si ji – rozumějte: nechal jsem si ji koupit – k Vánocům 2015 společně s pár hrami pro PS3. Tahle gameska byla ve výprodeji v Tescu za neuvěřitelných 29 Kč (0,99 Euro). A jak má zkušenost praví, někdy jsou v herních výprodejích docela skvosty… A Itch! to pravidlo potvrzuje.

I když fakt je, že se jedná pouze o jednoduchý logický rychlík německo-rakouské produkce společnosti Bigben Interactive a pravděpodobné zaniklé firmy JoWooD. U nás pak distribuovaný firmou SeVeN M s.r.o., ovšem tento logický rychlík je fakt návykový. Ne sice více, než-li Tetris, což na bookletu s českým popisem, avizují. Ale pominu-li tuto nadsazenou reklamu, je nutné uznat, že jsem se od hry nemohl odtrhnout.

Úkolem hráče je spojit čtyři blechy stejné barvy do sloupce, do řady či do čtverce. Tyto blechy následně zmizí. A vy za to získáte body. Nové blechy se rodí neustále a každou z nich, pokud není duhová, lze posunout po hrací ploše pouze jednou. A v každé z úrovní je úkol těžší, blech více, druhů barev více… Je to sranda. Hra má navíc různé herní módy a tak si zábavy lze užít více než dost…

hra Itch! (obrázek pochází z www.cdh.cz)
hra Itch! (obrázek pochází z www.cdh.cz)

Probudil sem v sobě pařana: Den poté

Tak sem téměř propařil noc. Ale jinak, než u mě bývá zvykem. Propařil jsem noc ze včerejška na dnešek, hrál další a další demoverze na svém pro mě novém PlayStation 3 a objevil dvě další hry – které asi budu chtít zakoupit v plné verzi. Ne sice hned, ale jednou jo. Rozhodl jsem se, že si na ně zkusím nějak našetřit. Buď nějakou další speciální prací a nebo tím, že třeba párkrát vynechám návštěvu hospody či nebudu kouřit (když se mi to povede). Každopádně ty dvě hry se jmenují…

1. Mortal Kombat IX
Tolik příjemného násilí. Tolik drnosti. Super mlátička jak za starých časů. Mám teď objednaného Tekkena 6, takže pokud mě i po tom Tekkenovi budou dál bavit mlátičky, vidím to jednou na možné zakoupení full verze Mortal Kombat IX.

2. Sonic & All-Stars Racing Transformed
Jednou z mých nejoblíbenějších a nejzábavnějších her na Nintendo WII je gameska Super Mario Kart, kde jezdíte s hrdiny od Nintenda v různých roztodivných vozítkách po úplně neskutečných a nějakým šílencem vymyšlených závodištích a drahách a navíc své nepřátele můžete vyřadit ze hry použitím různých zbraní, které formou bonusů během jízdy sbíráte. No a Sonic & All-Stars Racing Transformed je jakási verze Super Mario Kart od Segy s tím rozdílem, že se vše motá tentokrát kolem hrdinů her od japonské společnosti Sega. A jako bonus tu nejenom jezdíte autíčky, ale zazávodíte si i v motorových člunech či si zalétáte v oblacích. Obtížnost mi přijde trošičku vyšší, ale zábavné to je až, až…

Navíc obě hry lze hrát v multi-playeru, což je obrovské plus.

No a dneska už mi je trošku zdravotně líp, takže jsem se musel začít věnovat práci a na hraní už neměl tolik času. Ale přeci jen, den ještě nekončí…

Za 29 Kč jsem si koupil v Tescu hru ITCH! pro PC z roku 2003, která na bookletu slibuje, že se jedná o opravdu kvalitní logický rychlík, tak to jdu zkusit. Uvidím, co z toho vyleze.
Kdyby to někoho zajímalo: http://www.cdh.cz/pc/Itch-14583/

Probudil sem v sobě pařana

Jo, byl to dobrej kauf. Asi. Teda pro mě určitě. Koncem září jsem se rozhoupal a rozhodl se pořídit si PlayStation 3. A protože nejsem příznivce toho, kupovat věci, které již nejsou technologickými novinkami, z první ruky, vydražil jsem PS3 na Aukru za cca 3700,- Kč i asi se sedmi plnýma hrama. Což už nebylo málo peněz, začínalo se asi na 2500,- Kč (a to mě nalákalo), ale na konec jsem se rozhodl, že to těm ostatním přihazujícím nenechám a koupil PS3 i za ty skoro čtyři litry.

Jsem hrdým majitelem Nintendo WII, ale jelikož nemám příliš času na herní kratochvíle a ani k WII se často nedostávám, dlouho jsem s PS3 váhal. Na konec jsem se ale přeci jen rozhodl, stejně bych ty lováky utratil za cigára a pivo a takhkle budu alespoň mít důvod sedět občas večer doma.

A jak jsem tušil, tak se stalo. K PS3 jsem se až doteď skoro nedostal, spíš jsem se věnoval WII a nebo s kámošem, když se stavil, jsme si zahráli něco na starých NES, ideálně Battle City, Super Contru a hlavně pak Tetris.

No ale co. Všechno má svůj čas. Koncem prosince mě znásilnila bolest v krku, kašel, rýma a další atrakce. No a když už sem fakt trpěl, tak mi doktorka z ORL řekla, že mám angínu (což sem tušil) a dostal sem antibiotika, které mi umožnily v posteli nejen proležet celý den, ale nějak u toho i fungovat a tak přišla moje oblíbená část života.

Poslední roky se totiž ke čtení, koukání na zajímavé filmy a hraní her vlastně dostávám hlavně když marodím. A tak vlastně mi to ležení s nemocí často ani tak neva. Navíc si někdy i odskočím a něco udělám, třeba teď píšu tenhle blogový post.

Dungeon Siege 2

Ano, přátelé. Tušíte správně, poslední dny věnuji zkoumání a hraní her na PS3. Pár her jsem si nechal koupit “Ježíškem” ve výprodeji v Tescu (byly tam kupodivu i docela zajímavé kusy), pár her jsem si pořídil přímo s PS3 v dražbě a hlavně už v konzoli bylo od předchozího majitele předinstalováno mnoho demoverzí. A další jsem si downloadl přes PlayStation Store. A právě toto množství různých games mi nyní zpestřuje mé nicnedělání v posteli.

Tekken 6

Připadám si tak krásně jako v dětství, kdy si člověk pořídil nějaký Level a proseděl celý víkend s demoverzemi na CD příloze. Zkoumal jednu hru za druhou. Ani nevadilo, že není celá a jde jen o demo. Na celou by stejně nebyl čas… a i když si člověk kolikrát řekl, že si full verzi koupí nebo někde obšlohne (v té době bývala ale i vypalovačka vzácnost), tak na to rázem pro další a další demáče zapomněl.

Haze

Aktuálně mám rozehrané dvě full hry – Haze a Borderlands 2 a rozezkoumáno asi 35 demoverzí – mezi nimi například Mortal Kombat 9, Driver: San Francisco či Dungeon Siege 2.

A na to, že se o některých nechvalně zmiňují některé recenze taky nedbám, rád si vyzkouším, jestli je to opravdu pravda nebo ze sebe chtěl redaktor udělat jen “velkého znalce umění”.

Takhle jsem si nezahrál už léta. Probudil sem v sobě spícího pařana. Myslím, že letos budu hrát mnohem častěji. Už jen proto, že bych některé z těch kousků rád dohrál. Ba co víc, rozhodl jsem se dohrát (nebo aspoň hrát) i některé mnou rozpracované hry na PC, které jsem si v průběhu let pořídil, nainstaloval a nikdy v nich nedošel do konce… Aktuálně mám na mysli hlavně legendární Machinarium, Dune 2000, dále pak Ednu, Poldu 6, Knight Shift a Turtix.

A tím to nekončí, v záchvatu hraní PS3, jsem si taky objednal v e-shopu SuperGamer.cz Worms Collection a Tekken 6 (na což padly moje úspory, ale zase jsem se (pokus 2016) rozhodl přestat kouřit – tak si na to třeba vydělám), aby když někdo z přátel přijde, byla možnost si dát i něco veselého v multi-playeru. Mám tu sice PES a FIFU, ale moc na ty sporty nejsem…

A právě probuzený spící pařan ve mně mi ještě poradil, že mám taky doma schovanou konzoli Overmax a spoustu her můžu mít v mobilu nebo hrát hry v TV z nabídky Samsung aplikací. No nic přátelé, jdu si vzít další antibiotika a pokračovat v hrání. Chtěl jsem jen, aby jste věděli, co se se mnou děje, protože možná o mně nějaký ten měsíc neuslyšíte… I když na to blogování si asi občas čas udělám.

HOWGH.

Borderlands 2