Archiv pro měsíc: Červen 2020

Textová hra Nostalgia

Když sem procházel internet, zjistil sem, že je zde sice strašně moc informací o mnou vydané textové hře Fuckstory, respektive o sérii tří vydaných a jedné nevydané textové hře Fuckstory (recenze, odkazy, karty v databázích a podobně), ovšem ale, co se týče mnou vytvořené textové hry Nostalgia, která vyšla v roce 2003, tak o ní tu moc informací není.

Bylo to jednak zapříčiněno tím, že sem sám hru Nostalgia dostatečně oproti Fuckstory nepropagoval, ale pak také tím, že oproti sérii her Fuckstory je Nostalgia jednodílná a pak samozřejmě tím, že rozdílně od Fuckstory není hra sama o sobě veselá. Spíše taková podzimně melancholická, což popravdě přiznejme si, není zrovna nejlepší vstup do života.

Každopádně ale tuto věc nenechávám jen tak být a rozhodl jsem se vám zde textovou hru Nostalgia představit blíže.

Hra vyšla v roce 2003 a ve své době si zase tak špatně nevedla, respektive, když se dařilo Fuckstory, tak spousta lidí si stáhla i hru Nostalgia. Dnes sice zpětně na herních webech není hodnocena příliš dobře (například plnehry.idnes.cz), ovšem tato hodnocení byla často na weby, kde se tyto články nachází dodána až později, kdy o herní styl “textové hry” již byl jen zanedbatelný zájem.

Příběh hry, která je poměrně rozsáhlá je, jak jsem již nadnesl nostalgicky ponurý, i tak ale nebude nouze o setkání s dívkou podobně jako u Fuckstory. Více možná napoví příběh hry:

„Přišel podzim – nostalgický, barevný, chladný a krutý. Sedíš v autobuse, je pátek a před sebou máš celý víkend. Jedeš za svým tátou. Od té doby, co se vaši rozvedli, ho moc pravidelně nevídáš. A vesnice, ve které si kdysi bydlel a v níž si chodil od šesté třídy do školy, zdá se ti najednou nějak cizí – jen vzpomínky a čas. To vše je ještě podbarveno podzimně naladěnou krajinou, do níž z nebe padají slzy a ve které od rána ještě nezmizela mlha. Jsi v druháku a nebydlíš tu více než dvě léta. Smutně a přitom napjatě vyhlížíš a zkoumáš, co se tu zase změnilo a co zůstalo stejné. Cestou k bývalému domovu vyhledáváš v obličejích kolemjdoucích nějakou známou tvář, nějakou jistotu, že sem ještě patříš – ale marně. Ani ta cesta z autobusové zastávky, se už nezdá tak automaticky stereotypní, jako kdysi. Najednou vnímáš stromy a keře, kolem kterých jsi kdysi bez povšimnutí prošel…“

Recenze na FreeHry.cz mluví ve srovnání s Idnes.cz celkem lichotivěji, u redakce dostala 91 procent a u čtenářů 73, z toho už bych se radoval… 🙂  Autor recenze píše: “Nostalgia mě přímo nadchla svým příběhem. Mnohé textovky jsou totiž splácané během pár minut, nejsou totálně promyšlené, jsou prostě všechny stejně stereotypní. Pakliže budete Nostalgii pozorně hrát, resp. číst, totálně vás pohltí. Máme totiž tu čest s precizním skloubením ponuré atmosféry podzimních dnů, vzpomínek na staré časy, beznaděje a přitom komických komentářů a zvratu, jenž končí šťastně. Ale nepředbíhejme událostem, možná by totiž bylo zprvu záhodno osvětlit onen příběh.”

Dokonce jsem v seriálu o textových hrách dohledal pro mě již zapomenutou věc, že jsem chystal i druhé pokračování. Ale zůstalo tehdy jen u slov a nápadu, nikdy sem popravdě nezačal ani tvořit kód hry. V článku z podzimu 2004 se píše:

“V současné době autor připravuje gamebookovou hru, v níž se vžijete do role osmnáctiletého Petra, jemuž se od začátku nového roku nic nedaří a tak vlastně žije jen ve vzpomínkách na lepší časy. S rodiči si přestal rozumět už dávno a tak bydlí u své babičky. Navíc ho teď vyhodili ze školy a o práci ne a ne zavadit. Jeho holka se s ním po dvouletém vztahu rozešla a začala chodit, jak už to tak bývá, s jeho největším nepřítelem. Kapela, pro kterou žil a do které vkládal mnoho nadějí, se mu rozpadla po ostré hádce s ostatními členy, většinou kamarády, kteří se k němu teď otočili zády. Navíc jim dluží dost peněz za vypůjčené auto, které v podnapilosti rozmlátil.

Úkolem hráče bude zlepšit a urovnat Petrův život, vyřešit stávající problémy a nepřidělat si další. Ve hře nebude nouze o rvačky, chlast, sex a krutou realitu dneška.

Hra je tentokrát pod hlavičkou Kapr Software primárně vytvářena pro operační systém Linux. Bude doplněna obrázky a na pozadí by měla hrát rocková muzika. Název Nostalgia 2 je zatím jen pracovní. Jak autor dodává: „S původní Nostalgií nemá hra téměř nic společného a tak možná bude vydána pod jiným názvem.“ Uvažuje se o názvech “Rebel na útěku” nebo “Poslední napřímení”.

Později by měla být gamesa předělána i pro operační systém Windows, aby si ji mohli užít i ostatní uživatelé. Vývoj je v současné době v počátcích a proto čekejme, jak vše dopadne. Dokončení hry je plánováno na červen příštího roku.”

Odkazy na hru Nostalgia naleznete zde:

Recenze na Plnehry.cz
Recenze na FreeGame.cz
Recenze na Freehry.cz
Recenze na HerniSvet.cz
Zmíněna je hra i na Wikipedii u článku o Fuckstory
Návod na Textovky.cz
Článek o druhém nerealizovaném pokračování

Hru lze stáhnout:
Download instalačního souboru zde z blogu
Download zabalené hry v RAR ze z blogu
Download hry na Dwn.cz
Download hry na Textovky.cz
Download hry na Stahuj.cz
Download hry na Slunecnice.cz

K rozchození dnes je ovšem potřeba DOSBox

http://www.stahuj.centrum.cz/…/systemove_na…/ostatni/dosbox/

Screenshoty ze hry:

Školník

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku.  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Školník

Téměř každé ráo, při vstupu do školní budovy, potkávám na chodbách školy muže středního věku a menšího tělesného vzrůstu. V prvních dnech mě tento muž přivedl k úvaze, kdo se to vlastně za touto, ve školních prostorách zjevující se tajemnou postavou skrývá. A nebyl bych to já, záhada byla rozkryta a odkryta – on to školník. Jeho veselá tvář jakoby nás uváděla do nového školního dne. Duše prváka pookřála, žádná uřvaná baba s kýblem a hadrem na holi, ale sympatický člověk příjemného vzevření, muž s oduševnělým výrazem v ležérně holené tváři, s jistým zdravým vztahem k dnešnímu mladému, teprve se do života klubajícímu pokolení. Jeho široký lišácký úsměv tomu napovídá. Nikdy ho nezastihneme zlostně se obořujícího se na kohokoliv z nás absolventů a absolventek. Nikdy se nepřihodí, aby si z pozice svého postavení vyléval jakékoliv své duševní hnuti na nás zástupcích teenagerů. Oči mu rozverně svítí a to i v zimním období, třebaže, zatímco my, studenti, jsme se ještě ráno převalovali v postelích, on už zdatně a obětavě shrnul a odklidil haldy sněhu z chodníku před školou. Určitě tuto věc nepovažoval jen za nedkladnou součást pracovní náplně, jistě tuto činnost vykonával s hřejivým pocitem zadostiučinění, že udělal velkou věc proto, aby se ráno studentky nebrodily ve svých modních obuvnických kreacích v závějích sněhu, a aby studenti nedočkavě běžíce vstříc učebnímu procesu, neuklouzli na zmrzkách. A z takových na první pohled malých záležitostí se skládají velké věci potřebné pro náš ústav a právě proto jsou potřeba takoví šikovní, práce se neštítící lidé, jakým je náš školník.

Škola zlomených srdcí

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku.  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

 

Škola zlomených srdcí
Mám tři oblíbené seriály : Simpsonovi, Přátelé a australský seriál Škola zlomených srdcí.
Tento seriál už dávno překročil 200stej díl a podle mě je o hodně zajímavější jak Beverly Hills 90210, nebo Pobřežní hlídka a další  seriály, na které se raději nedívám, abych neumřel nudou.

V tomto seriálu odehrávajícím se na střední škole se vystřídalo již mnoho postav (možná si někdo vzpomene Bolton, Katarina, Charlie), ale bylo jich i hodně před tím, vím jak vypadali, ale jejich jména už si nepamatuju.Nedávno tam ještě byli tyto postavy Drazic, Anita, Gemma atd..), seriál vypráví o hádkách mezi učiteli a žáky (občas je to sranda, jak jsou správně drzí na učitele, taky za to někdy slíznou nějakej ten trest jako měsíc po škole atd., někteří z žáků mají občas problémy se zákonem, Drazic měl například roční podmínku), seriál také vypráví o lásce, ale hlavně je tam ta správná nálada.

Webovky a eshopy – pravidla a ceník

Jelikož sem často narážel na to, že zákazníci si mysleli, že když sem jim řekl nějakou cenu webových stránek, budu jim za tu cenu doživotně dělat u webové stránky servis a správu a udělám tam v té ceně cokoliv, co je napadne, včetně školních úkolů pro děti, rozhodl jsem se to nějak řešit.

Přestože totiž na začátku například říkali, že jim jde jen o jednoduchou webovou prezentaci pro firmu o pár stránkách, na konec sem se s nimi musel dohadovat, že práce kterou si posléze na stránkách začali vymýšlet, nebyla nikde dohodnutá a že je to nad rámec dohody. Rozhodl jsem se tedy vytvořit jakýsi soupis pro zákazníky, aby věděli, co za své peníze mohou očekávat a co je již nad rámec.

 

Výsledek je zde:

Webová prezentace, informační web

Postavený na systému WordPress

Cena je (placeno třetím stranám):
1) Hosting – dle ceníku Wedos.cz, případně jiné hostingové služby.
Většinou okolo 500 Kč / rok s DPH
2) Doména – dle ceníku Wedos.cz, případně jiné společnosti prodávající domény.
Např. Doména CZ: 175,45 Kč/rok s DPH

Máte-li již hosting nebo doménu, lze použít stávající službu.

Objednávku domény a hostingu v opačném vyřídím sám, přijdou vám faktury od třetích stran, které zaplatíte.

Až bude doména a hosting u třetích stran zaplacena, přicházím na řadu já:

Moje práce:

3500,- Kč / jednorázově (1500,- Kč záloha předem – platí i pro vyřízení domény a služby Webareal.cz)

V ceně mojí práce je:
– Zaregistrování domény a objednání hostingu
– Propojení domény se službou Webareal.cz
– Vytvoření a nastavení šablony, dle společné konzultace
– Vytvoření položek v menu, dle dodaných požadavků (max 15)
– Vytvoření obsahových stránek a jejich vyplnění dle dodaných a vámi vytvořených podkladů
– Vytvoření sledování návštěvnosti stránek (Google Analytics nebo Toplist.cz)
– Vyvoření profilu na Facebooku
– Propojení FB profilu se stránkou
– Nastavení zobrazování stránek v mobilním telefonu (responsivní web pro přenosná zařízení)
– Přidání stránek do vyhledávání Google.cz / Seznam.cz
– Nastavení emailové schránky

Další práce (nadstandart):
250 Kč / 1 započatá hodina

například:
– tvorba grafiky
– další obsahové stránky
– další vylepšení stránky jako odkazy na Sociální sítě, multijazyková verze stránky, formuláře do stránek, kalendáře akcí)
– školení v oblasti zprávy systému WordPress
– řešení technických problémů

a mnoho dalších

Eshop

– Postavený na systému Webareal.cz

Cena je (placeno třetím stranám):
Webareal.cz (3150,- Kč ročně + DPH / varianta standart)
Viz – https://www.webareal.cz/cenik.html
Doména: 175,45 Kč/rok s DPH

Objednávku vyřídím, přijdou vám faktury od třetích stran, které zaplatíte.

Až bude doména a služba standart u Webareal.cz zaplacena, přicházím na řadu já:

Moje práce:

4500,- Kč / jednorázově (1500,- Kč záloha předem – platí i pro vyřízení domény a služby Webareal.cz)

V ceně mojí práce je:
– Zaregistrování u služby Webareal.cz a objednání domény
– Propojení domény se službou Webareal.cz
– Nastavení kontaktních informací
– Nastavení šablony
a) již předpřipravené od Webarelu.cz
b) dodané klientem a kompatibilní se systémem Webareal.cz
– Vyplnění kategorií zboží (dle vámi poskytnutého seznamu)
– naimportování produktů v dodaném XML (kompatibilní s Webareal.cz)
– Vytvoření XML výstupu pro Srovnávače cen (Heureka.cz, Zbozi.cz)
– Vytvoření profilů pro srovnávače cen Heureka.cz a Zbozi.cz
– Zaregistrování XML výstupů do srovnávačů cen Heureka.cz, Zbozi.cz a další, pro které Webareal.cz umí vytvořit výstup
– Nastavení základních variant dopravy
– Přidání informačních stránek o firmě dle dodaných a již vytvořených podkladů klienta (např. O nás, Kontakt)
– Vytvoření sledování návštěvnosti stránek (Google Analytics / Toplist.cz)
– Vyvoření firemního profilu na Facebooku
– Propojení firemního profilu se stránkou
– Nastavení zobrazování produktů, stavů a cen, dle přání zákazníka
– Přidání eshopu do vyhledávání Google.cz / Seznam.cz

Další práce (nadstandartní):
250 Kč / 1 započatá hodina

například:
– přidání produktů dle zaslaných podkladů
– tvorba grafiky
– školení v oblasti zprávy systému
– řešení technických problémů
– párování zboží v Heureka.cz / Zbozi.cz (nastavení zboží, aby se lépe párovalo s podobnými produkty)

a mnoho dalších

Šílenost, aneb nekonečný sen 2

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku.  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

Tady je:

Šílenost aneb nekonečný sen 2
Byl jednou jeden zelený medvěd a ten se živil pouze zrním, stejně jako všichni ostatní medvědi a jiné šelmy, od té doby co se dozvěděli, že v mase může být nemoc šílených žen. Nejvíc mu chutnalo zrní značky Dragons Studio Polná… jednou se toho zrní tak přežral, že ho odvezly rovnou do pitevny. Tam ho pak dlouho pitvali a tak medvěd raději utekl a schoval se ve městě. Když ho konečně bažanti našli, sežrali ho, protože patří mezi masožravce. A tak skončil medvědův příběh. Bažanti ale s medvědem v břiše dlouho neběhali, skončili na talíři šéfreaktora Sektoru. Šefreaktor Sektoru patřil a patří mezi býložravce, ale tenhle bažant nebyl z masa, ale z perníku. Upekla ho totiž perníková babka z Bohnic. A co dělala v Bohnicích. Ukrývala se v místním zábavném parku, společně s ostatníma mentálně narušenejma. Jednou se šla podívat do zrcadla a tak se lekla, až se z toho zbláznila a převezli jí z Bohnic do jihlavské psychiatrické léčebny Na kopečku. Tam jí pak zakopali a převezli na krchov, kde jí zase vykopali. A jestli nezemřeli, tak tam kopou dodnes. Ale to už je jiná historie. Největší problém byl totiž s fanynkami skupiny Luminetik, oni nás totiž nehctěli pustit na koncert, pořád nás odstrkovali a tak jsem se naštval, zamával křídly a přelétl jsem společně se svými kamarády a kamarádkymi (pardon kamarádkami) dav. Vystoupení skupiny Luminetik se mi nelíbilo, skupina Žofie byla totiž mnohokrát lepší. Jejich písnička Nedělej si vrásky se mi líbí dodneška. Když už jsem začal s tou hudbou, chtěl bych říct, že nejvíc se mi líbí v současné době Mrazík od FM Factory a spol. a Podléhám od Chynaski (pardon Chčinaski, vlastně pardon Chinaski, ÁNÓ Chinaski je správně.) A co vy, do koho děláte? Do prdele? No to snad ne – tam mě neposílejte. Kdo mě posílá do prdele, toho nemám rád. Nyní už ale necháme těch nesmyslů a budeme pokračovat v onom krásném realistickem příběhu. Takže kde jsme to skončili? Ah, už vím. Ten vodník se tak lekl, až mu začalo kapat ze šosu (a z nosu taky) a tak nám napsal úvodník do tohoto čísla. Úvodník tedy nepsal klajmen, ale doktor mistr Dj Vodník ze skupiny Kanibalos. Kdo pochybuje, ať mi e-mailne na e-maily: gill_brates@huhnice.cz nebo resident_parnik@hotposta.gom. Když už jsme u těch e-mailů, znal jsem jednu slepici a ta měla e-mail – mala_divna_chlupata_anezka_z_pardubic_@to_je_ale_hrozne_zajimava_a_velika_blbost_co.uk.
Ten vodník se pak rozplynul v davu a místo něho se tu objevily zelení medvědi, o kterých už jsem se na začátku tohoto příběhu zmínil. A co bylo pak? Zapálil jsem si cigáro a čekal až za mnou přijde moje holka, čekal jsem marně, žádnou jsem totiž neměl. A jak jsem tak kouřil, propálil jsem si kalhoty. A co jsem s nima udělal? Vyhodil jsem je z okna, už jsem je nechtěl, měli díru na nevhodném místě. Kalhoty dopadly na zem a daly se na zběsilý úprk, zastavil je až jedoucí kamión. Chcete svézt, zeptal se řidič kalhot. Ano chceme, řekly a naskočili do vagónu. Jeli tak dlouho, až se jim z toho zamotala hlava. Řidič z toho byl tak smutný, že na mostě zastavil a skočil dolů. Padák otevřel na poslední chvíli a když dopadl na střechu továrny, vlezl do ní a zařval přepadení. Všichni se lekli a utekli pryč, jen řidič zůstal v klidu, naházel všechny výrobní stroje do pytle a upaloval ke svému kamiónu. Kalhoty už tam nebyly. Co tedy měl řidič dělat, odjel pryč a už se do této nehostinné a ošklivé zimní krajiny nikdy nevrátil…

Šílenost, aneb nekonečný sen

Píšu už asi od 12ti let, recenze, články, rozhovory… A spousta těchto mých literárních výplodů z mého “pravěku” není nikde k dohledání. A tak sem si říkal, že je postupně některé zveřejním alespoň zde na svém blogu. Buďte proto tolerantní k chybám stylistickým i těm pravopisným, byly psány ještě v době, kdy sem na takové věci nedbal, o to víc sem chtěl tvořit a dát o sobě vědět… Takhle sem psal ještě dávno, než sem měl občanku.  Některé ty věci jsou celkem perly, jiné spíš k pousmání, ale je to doklad toho, že sem se tenkrát jen tak neflákal. Jeden takový článek vám zde právě přináším:

 

Tady je:

 

Šílenost, aneb nekonečný sen
Kůň si koupil housku za 2 kopyta, jenže byla kyselá, protože byla z cukru, který někde mlynář zasel do zeleného oleje, ve kterém létala spící žirafa. Protože si zapnula svůj počítač, ve kterém dávali Eso, které uváděla populární dívčí skupina BACK STREET GIRLS (úspěšná svým velešitem “Ty si můj teta”. Pak ale letadlo spadlo a tak ho ti kojoti v čelem s Erlem Synkem Háchou sežrali za studena, což se ovšem nelíbilo krokodýlu Paegasovy a tak vyhlásil válku společnosti Kalhotky a jiné nástroje pro Kutily (majitelem je známý Gill Bates), Jenomže se Honza naštval a zabil zlou princeznu Panelu Anderzolovou a vzal si krásného draka, kterého si princezna chtěla dát k obědu. Problém byl v tom, že drak měl velké poprsí a tak věčně padal ze skály a asi proto mu vytekl mozek do potoka ze kterého se napil Duke Nukem, což mělo za následek, že se zamiloval do slečny Lary “Škáry” Croftové, z té lásky splanula hra Tomb Raider, kterou Vám přináší čas od času počítačové firmy CORE a EIDOS. Ten sýr byl však úplně dobrý a zdravý a tak se princ udusil slzným plynem. Další den ho ovšem živého nalezl Jazz Rozkrajovač a tak ho snědl a s otravou ho pak převezli do fakultní nemocnice v Pražském výstavišti, kde se konala matějská pouť, na které byl také Original Cirkus Envisible Studio, který však časem zkrachoval, protože po zemi se toulal jiný cirkus, který byl asi tak 100x lepší, ten cirkus se jmenoval Original Cirkus Dragons Studio Polná a jeho hlavní atrakcí byl diskmag Sektor. Ale vraťme se zpět. Kůň si pak ještě koupil cigarety belnald a pivo malbolo, jenomže to hned snědl a tak to zapil Warcraftem ?
Omyl.. Chci říci Starcraftem. Pak se jim ale v cestě objevil jakýsi magazín WOMAN AND LIFE. A tak si ho celý přečetli. Shakespearovy se to ale nelíbilo a tak se dal do psaní nové hry – Quake 3 Area. He ? Ta disketa se do tak malé jednotky nevešla a tak žalovala CDROM za poškozování osobní svobody. CDROM dostal dvě hodiny nepodmíněně a tak se tam objevil virus ILOVE YOU (mailuju tě – ). Blbec. Řekl jsem si a nakopl ho do zadku a on prolítl skleněnou výplní na zahradu, odkud se dal úprchem pryč. Doběhl až k řece, jenomže u té řeky stál Mr. President a zpíval písničku I GIVE YOU ME HEART. Pak přišel soudruh Ramstein a řekl DU HAST MICH mistře presdiente. Mr. President se lekl a skočil do řeky, odkud plaval až do malebné vesničky na Vysočině – do Polné. Tam z vody vylezl a vydal se do redakce diskmagu Sektor. Přišel k redakci a zazvonil. Otevřel jim keinmen a řekl jim FUCK YOU ich habe gern PRODIGY. Mr. President sklopil hlavu a šel plavat dál a tak plaval, plaval až doplaval do čističky, kde je vytáhli a poslali je transportem do nově zbudovaných kolonií na marzu. Mimozemšťani si na ně už dělali zálusk. Pak přišel bájný Magic a zachráníl Mr. President ze spáru čtyřprsťáků (a nevšiml si, že omylem zachránil FUN FACTORY) a tak se musel pro Mr. President vrátit. Když se vrátili, udělali společně koncert v Polenské sportovní hale, jenomže tam přišlo pouhých 800000 diváků. Polenšti flórbalisté uspořádali protest na počest nově postavené školní prádelny, která se nyní nachází v prostorách nové školní jídelny. Ale co ? Řekl jsem si a upaloval jsem k lesu, kde stál černokněžník a volal stůj nebo zastřelím kačera donalda, řekl jsem že mi to nevadí a tak vytáhl Britney Spearsovou, to už mi vadit začalo, vzal jsem jí a donesl jsem jí domů, kde sem s ní později udělal dlouhé rozsáhlé interview, jenomže jak víte Sektor už pak nikdy nevyšel a tak mám interview pouze na svém NOTEBOOKU. Poté jsem Britney Spearsovou vzal a dovedl jí ke Casanovovy, který z ní byl přímo nadšen, proto mi asi také dal těch pět kubánských doutníků a balíček Pepsi kol. Zdálo se to až šílené a tak jsem šel za svojí holkou a nevšiml si, že je doma s jiným klukem, nasral jsem se, vzal jsem teleport a teleportoval je oba do minulosti. Trochu se mi po mé holce stejskalo, ale co ? Byla to štětka..
Pak jsem si ale koupil centrifugu a udělal jsem s ní turné po spojených státech a kanadě. Ve Znojmě se mi však centrifuga překlopila a vypadlo z ní tolik lidí, že by se nevešli ani na Václavák. Pak sem potkal toho koně a on mi řekl, že si koupil housku za 2 kopyta, jenže byla kyselá, protože byla z cukru, který někde mlynář zasel do zeleného oleje, ve kterém létala spící žirafa. Ten kůn byl však nějakej divnej a tak brzy dodělal a ambulance ho odvezla do krchovské nemocnice nemocnice. Lara Croft a Duke Nukem mi jednoho dne napsali, že mě zvou na oslavu 325 dní jejich lásky. Trochu sem jim záviděl. Protože láska, je láska když chodí holky s klukama a Lara s dukama. Nakonec jsem tam ale přijel. Lara se tam zamiloval do mě, Duka poslala ke dnu společně s Titanikem a my jsme si to léto docela užili.

Seru na cigára i chlast

Popravdě řečeno, miluju hospodu, miluju alkohol a rád si zapálím cigaretu.
Ale v dlouhodobém horizontu mi to nedělá dobře.

Mám v životě taková období. Když je mi dobře, chodím na pivo, rád si zapálím. No ale někdy je holt dobrá nálada a tak to člověk přepískne, místo čtyř piv si jich dá sedm a ráno mu není hej. Do večera se spraví a jde znovu. Protože zrovna třeba svítí slunce a zahrádky lákají k navštívení, do toho ještě přijde nějaká ta smska od party a kamáradů, tak se prostě společenský jedinec jako já neubrání a zase vyrazí. Návštěvu hospody člověk zopakuje několikrát za sebou. Někdy si dá těch piv méně, někdy akorát, někdy to přežene a pak následuje období “není mi dobře”…

A pak člověk zpytuje svědomí, doufá že mu není nic vážného, žere dietu, dělá procházky a doufá, že neumře. Po cca čtrnácti dnech až třech týdnech se mi vždy udělá lépe a jdu znovu. S cigaretama sem na tom zhruba podobně. Kouřím, zvyšuju dávky, až sem na svých cca dvaceti třeba, pak se objeví nějaký kuřácký neduh a jedu zpětný chod až do úplného nekouření.

Teď sem se zase vesele propracoval do období, chci žít a alkohol a cigára nechci ani vidět. Ale měl bych u toho vydržet. Byl bych rád, kdybych nad sebou v tomto směru zvítězil. Už si fakt někdy připadám jako blbec… Vím totiž, že vždycky to pití a kouření, byť na začátku občasné u mě vede k několika týdenní párty (byť po večerech, protože přes den musím pracovat) a pak přijde únavový období, kdy se člověk necítí ani dobře, ani šťastně a navíc s detoxem na mě mává i blbá nálada.

A přitom to mám navíc s čím porovnat. Vloni na podzim i letos z jara se mi povedlo dostat se do stavu, kdy sem ani nepil ani nekouřil (nebo jen v úplně minimální míře, v nějaké neodbytné pracovně večerní schůzce) a bylo mi fakt líp. Ráno sem se budil plný energie, udělal sem víc, projekty šly jeden za druhým a zbývalo mi i víc času na různé jiné kratochvíle. Jenže člověku se po čase začne zase stýskat po společnosti, případně na něj dolehne nějaký větší problém a zasteskne se mu i po tom opojení měkkých drog, po tom stavu, kdy mozek vypne, tělo není v nepohodě a mozek není ve stresu. A kolotoč jede další jízdu ve stylu párty – detox…

Tak a teď si ještě umět poručit… (y)

Ale mám pocit, že bych to měl zvládnout a hlavně, že fakt bych to pro sebe udělat měl.

Mám teď spousty, plánů a cílů. Nechci běhat po doktorech. Nebo zjišťovat, co mi je a co není…

Takže budu hodnej… sliboval sem to na čarodějnice. A trvalo to měsíc. CHJO