Ano. Práce mám zase až nad hlavu. Ale nějak se mi poslední dobou nechtělo dělat nic navíc, měl sem k práci “jen tak bez jistého kšeftu” nepřekonatelný odpor, prostě kopr na druhou, takže to co sem pracovně v lednu nahnal při mých záchvatech kreativity a činorodosti, to sem v únoru zase vylajdal.

Ale musím s tím lenošením skončit, mám seznamy úkolů a seznamy seznamů úkolů, a tyto úkoly tam přibývají denně. Do toho se mi konečně začali zase ozývat zájemci o tvorbu webových stránek. Je to divný, ale v lednu sem nestíhal a v únoru se skoro nikdo neozval. Začíná mi sezóna stánkového prodeje, musím se na to začít připravovat…

V únoru sem po večerech dost pařil, občas si dělal výlety, dlouze vyspával, hrál hry. Fajn relax, to nepopírám, ale už sem skoro bez lováků, takže hurá do práce.

A myslím, že teď už zase budu í víc blogovati… 🙂

Asi mám teď zas takové období. Výhoda tohoto blogu je, že můžu psát, když se mi bude chtít. A mě se teď moc nechce. Prostě nemám psací nápady, ani touhu datlovat nějaké texty. Ale makám, makám jak šroub na jiných věcech. Člověk by se asi měl věnovat zrovna tomu, co ho v danou chvíli baví. A to dělám. A tak nepíši. Ale věřím, že se to zase brzy změní. Takových období už sem měl hodně a vždycky to pro tento blog dopadlo tak, že pokračoval dále…

A tímto příspěvkem jsem vám chtěl aspoň dát vědět, co se zrovna děje, že tu nejsou tak časté aktualizace.

Včera sem si dal pár piv a k tomu pár vodek a dneska celej den nefunguju. Má to sice tu výhodu, že jsem si hezky poležel a čuměl na filmy, ale stála mi tu práce, kterou budu dohánět zítra a celý víkend. A vlastně už vůbec nechci pít a kouřit, snad výjimečně, když to bude mít trošku smysl – třeba narozeninová oslava nebo zakončení hodně úspěšného dne, případně párty s hezkou slečnou, ale jinak už sem na celonoční pařby asi dost starej a nějak mi už docvaklo, že to nemá smysl…

Už budu hodnej.

Tak od včera mi je třicet. Nečekal sem to tak rychle, ale zatím nepociťuji ani žádnou depresi, ani stařeckou demenci, takže to asi bude zatím v pohodě…

Měl sem v úmyslu sice narozeniny oslavit prací, ale večer mi to přišlo trošku divný sedět na třicetiny doma a vyrazil sem do víru našeho nočního maloměsta společně s kamarádem. Po návštěvě dvou hospod, sme se zastavili na končící ples a pokračovali na diskotéce, která je nedaleko a vydrželi tam až do cca 6ti ráno. Jedné hezké slečně moc děkuji za společnost, začalo mě to vlastně bavit, až když se na objevila na diskotéce, do té doby sem přemýšlel spíš jen, zda neutýct dom a nevrátit se k nějaké pracovní záležitosti, nějak poslední roky tenhle styl hudební nezábavy nezvládám…

Tak nebo tak. Je mi třicet. Je to dobrej mezník na to začít už konečně žít. Žít lépe, zdravěji, efektivněji a někam se pohnout s životem. A na tom všem teď pracuji. Vlastně už od začátku roku. Na štěstí se cítím letos dost optimisticky i pozitivně naladěn a pracuju na svém lepším já, viz některé mé příspěvky zde o tom, jak neztrácet čas zbytečnostmi či sebepoškozováním toxiny a stresem a udělat si vlastně takový pohodový život. Sice podle toho úplně nežiji, ale letos se mi celkem daří dobře fungovat tak, abych se tomu alespoň dost přibližoval. A bude to ještě lepší.

Všechno chce čas. Ale to půjde… Život začíná po třicítce.

 
A zvládl jsem to včera líp než Joey…

aneb pokračuji v Suchém únoru

Tak jsem se na začátku letošního roku poměrně dobře nakopl a fungoval jak dobře seřízené hodinky, hodně pracoval a dařilo se mi udržovat jakousi pravidelnost. Jsem člověk neuspořádaný, často impulsivní a snad i tak trošku bohémský a proto se to rovnalo malému zázraku.

Měl sem ze sebe radost (a vlastně stále mám), co sem všechno stihl a že jsem si celkem našel i čas na některé koníčky jako třeba hraní počítačových her, procházky po venku, čtení knih či třeba blogování.

Dařilo se mi i pracovně a stihl sem udělat dost věcí. A velký podíl na tom měl fakt, že jsem nekouřil a téměř nechodil ven do hospod a skoro vůbec nepil alkohol. Maximálně jsem zašel na kafe nebo si s někým vyjel na jídlo. Peníze za nevykouřené cigarety jsem si dával stranou a opravdu jich tam za těch pár dní/týdnů bylo poměrně dost, takže jsem si mohl dovolit koupit i nějaké drobnosti, které jsem si odpíral.

Ráno mě nebolela hlava, lépe se mi stávalo a i dobře pracovalo a zbýval čas na výše zmíněné aktivity, protože jsem neprospal dopoledne a činný sem byl i o víkendech.

Jenže člověku se občas zasteskne po posezení s přáteli a protože to posezení s přáteli po delším čase začne být celkem nuda bez alkoholu a člověk je líný odejít, začne popíjet, dá si cigárko a už je zase tam, kde byl.  Není mu dobře, rozhodí si režim, nebaví ho něco dělat, nic nestíhá… Párkrát jsem to teď zopákl a mám opravdu možnost srovnání.

Vracím se zpět k tomu životnímu stylu z ledna,… Pokud možno žádný alkohol, žádný cigára. A když, tak jen v minimální míře. Je to opravdu lepší!