Archiv pro rubriku: Názory

Končí Pragokoncert s podporou menších nezávislých médií?

Podpora malých a nezávislých médií v Pragokoncertu zřejmě končí, protože po 10 letech vzájemné kooperace našeho hudebního portálu Rockmag.cz a Pragokoncertu jsme se letos při žádání akreditací pro naší redaktorku na Masters of Rock a Metalfest dozvěděli v rámci zamítavé odpovědi toto: Musíme upřednostnit velká média a rok od roku je Vaše “konkurence” větší.

Nevím zda paní z Pragokoncertu myslí, že je konkurence více (protože rockových magazínů spíše ubývá) nebo, že těch pár přeživších se zvětšuje a zvětšuje, každopádně nás to mrzí, ale budeme si to pamatovat a třeba to těm nabubřelým agenturám někdy vrátíme 🙂 netýká se to jen Pragokoncertu…

PS:
Legrace je, že nadále zasílají tiskové zprávy s žádostí o vydání. Aneb udělejte nám reklamu zadarmo ve svém periodiku 🙂

Můj dobrej rok aneb mám za sebe radost

Je to na dobrý cestě. Hodně věcí, který jsem chtěl udělat v prvním kvartálu roku sem stihl už v lednu. Do toho ještě dodělávám podklady pro účetnictví, což vždycky trošku zdržuje a ubírá čas na práci. Nedávno sem spustil stránky pro Spolek výtvarných umělců Vysočiny a restauraci U Smrčků, jak to tak vypadá zakázek na webovky bude dost.

Z nekomerčních projektů jsem letos chtěl v prvních třech až čtyřech měsících spustit web o cirkusech – Cirkusoviny.cz ; dále web o kulturním a zábavném dění v Polné – Polna-City.info ; vydat sbírku básní a dodělat čtvrté pokračování hry Fuckstory. Dva první body sem stihl v lednu, mám se za to rád 🙂 a těší mě to.

Navíc sem snížil svojí náročnost na životní potřeby a návykové látky (snažím se nekouřit a omezil sem noční život), chci žít lépe, zdravěji a až na drobné úlety se mi to daří. Navíc si myslím, že z chyb se člověk učí, takže je potřeba občas nějaký ten úlet, aby si člověk připomněl, že cesta vede jinudy. Každý den se trošičku polepšuji,… ne moc, ale chci být lepším člověkem, ovšem jsem jen lidská bytost, takže sem na sebe hodnej, když něco trošku podělám.

Mám hodně plánů pro tento rok. Pracovních i osobních. Tak doufám, že mi to neposere nějaká zdravotní či osobní komplikace nebo neočekávaná světová katastrofa, rozpad EU, válka nebo eskalující uprchlická krize.

Jinak si myslím, že to bude dobrej rok. Můj dobrej rok.

 

Chceme “Islám v ČR nechceme”

Tak se to včera povedlo, buď sluníčkářům, islamistům nebo politickým oponentům pana doktora Konvičky, každopádně byla zrušena facebooková stránka Islám v ČR nechceme. A já patřím k těm, co se jim to nelíbí. Vlastně jsem se až do jejího zrušení bránil se na svém blogu k tématu imigrantů vyjadřovat, ale tak nějak to i mě vyburcovalo k tomu stvořit pár řádků k tématu… Cenzura se mi nelíbí.

Ještě jednou tedy…

Facebooková stránka IVČRN s více než 160tisíci sympatizanty byla zrušena. A nechám stranou, co bylo jejím obsahem. Jde o to, že měla obrovské množství fanoušků a hlásala to, co si myslí většina našeho národa… a já vlastně z velké části taky. A že si většina národa myslí, že islám je špatnej, že tady nemá, co dělat a že s větším množstvím věřících v něj u nás vzroste kriminalita nebo budeme mít více problémů, to je pravda. Zatím nám to nikdo nevyvrátil. Jen se snaží umlčet ty, kteří takové zprávy lidem podávají, viz třeba IVČRN, tím se ale problém s příchozími ekonomickými “imigranty” nevyřeší, jen se přilévá olej, víte kam…

To zde ale vlastně také nechci řešit. Spíš takovýto český dobroserství těch, kteří jsou tak demokratičtí, humanističtí, tolerantní, milující a všeobjímající, až jsou schopný páchat zlo a myslet si, že dělají něco dobrého. Vlastně na tom byl založen i komunismus (a podobné ismy). Ne všichni udavači udávali proto, že chtěli škodit, oni při své debilitě prostě mysleli, že konají dobrou věc a pomáhají. No a nyní je to podobné, viz citace z:

https://www.facebook.com/ivcrn.news/photos/a.513719328756037.1073741827.513697425424894/790150081112959/?type=3

“Možná vás bude zajímat, že FB stránku IVČRN nahlašovalo “jen tak, z principu” měsíc co měsíc každý den kolem TISÍCovky lidí. Tisícovky “hodných lidiček”, přesvědčených že demokracie se tvoří pomocí udávání, šikany a umlčování jiných názorů.”

Ano, tisíce lidí opět konají udavačské “dobro”, protože hlásit by se to mělo… Holt už máme u nás takovou tradici… A když k tomu dáte lidem nástroje a ucho, co je vyslyší…

Přežijeme rok 2016?

Ačkoliv jsem optimista a mám od tohoto roku kladná očekávání, občas mi na mysl vleze podivná úzkost z toho, zda tato očekávání letos nezhatí nějaká světová pohroma, kterou si jako lidstvo zapříčiníme sami. Konfliktů jede na světě několik, dnes už i nedaleko. Když navštívím některou ze sociálních sítí či otevřu jakékoliv médium, vyskočí na mě imigranti nebo nějaká zpráva o ubírání svobod ve světě a jeho větší militarizaci.

Rozkládající se neomarxistická EU má nakročeno k cenzuře těch, kteří upozorňují na nedostatky a na problémy, které sama EU neumí, nechce či nezvládá řešit. Uprchlická krize neustává, nabírá mnohem větších obrátek a odhaduje se, že zatím do Evropy přišla jen desetina těch, kteří se sem chystají. Uprchlíci žádající o azyl v německém Kolíně sexuálně napadnou v masovém měřítku ženy a policie studenou vodou kropí v zimních měsících demonstranty, kterým se to nelíbí a přišli na toto téma vyjádřit svůj názor.

Letití kamarádi se sou dnes schopni rozhádat na nože kvůli lidem, z nichž někteří ještě do EU ani nepřišli. Protože jeden je tady nechce a druhý chce. A podobně to vypadá v celé EU, jednotlivé země nejsou schopny se shodnout na společném řešení a tak se nám po EU nekontrolovaně pohybují kvanta lidí, kteří sem přišli ze zemí, které nám nejsou kulturně ani hodnotově ani zdaleka blízké. A nelze se divit, že pokud systém na toto nemá řešení a není schopen chránit vlastní lidi před těmi příchozími, ztrácí důvěru lidí.

Na Facebooku včera byla zablokována stránka iniciativy Islám v ČR nechceme s více než 160tisíci příznivci, přičemž stránky propagující extrémní formu politického islámu nevadí. Přibývá demonstrací, jednotlivé země přemýšlejí o uzavření hranic, použití vojenské síly, hrozí občanské nepokoje a možná i občanské války, které se mohou vyhrotit v Evropě i v ozbrojené střety mezi jednotlivými zeměmi, kvůli odlišným názorům. A to jen skrze uprchlickou krizi. A vyřešení konfliktu v Sýrii je zatím v nedohlednu.

A to je jen uprchlická krize. Pokud k tomu připočteme geopolitické ambice Ruska, USA a zatím se probouzející Číny, může se během roku rozhořet ještě něco mnohem horšího. Ekonomický růst taky není jistota a v kombinaci s dalšími problémy může svět opět upadnout do recese… atd. atd.

A k tomu všemu ještě včera umřel David Bowie…

Show must go on

Když rekapituluji právě končící rok, shledávám, že pro mě byl rok 2015 úspěšný, plný zážitků. Poznal jsem se s novými fajn lidmi, cestoval i pracoval jsem tak, jak jsem chtěl. Tenhle rok mě bavil. A to i přes pár hořkých zklamání a slz, které jsem musel spolknout, ale show musí pokračovat. Člověk se musí alespoň pokusit věci změnit, přestože se zdají nemožné, ale když to nevyjde, musí to umět přijmout s pokorou. A to dělám…

Nyní sbírám síly pro další boj s rokem 2016, jsem v útlumu, relaxuji…

Ale plánů, cílů a snů pro další rok je nemálo. A já se hrozně těším na tu práci nebo spíše na tu cestu, protože když člověka něco baví, nevím, jestli to jde nazývat práce…

A co vám přeji?

Aby jste se taky těšili na rok 2016. Aby všechno v roce 2016 bylo v pohodě. Hlavně aby bylo zdraví a klid, ostatní přijde samo.

Dávám sbohem Ti Fejsbůku, YTube a vám ostatním

Na úplném konci letošního října, sedíc v jedné z místních vináren, jsem zapíjel den blbec a s přibývající hladinou alkoholu sem měl čím dál větší potřebu spamovat zeď fejsbůku. Seděl sem totiž v poloprázdné hospodě a chtěl mít nějakou interakci s okolním světem. Se světem, který nebyl ten večer v hospodě přítomen.

Bohužel v tom alkoholickém poblouznění na mě nějak razantněji zapůsobilo to, co jsem věděl už dávno.  Že fejsbůk má hrozně špatnou zpětnou odezvu, tedy, že cokoliv napíšete má většinou jen málokdy více komentů a lajků. A tak jsem se rozhodl udělat takový pokus a na zeď umístil tento příspěvek:

“Fejsbuk nema zadnou zpetnou vazbu. Mam cca pres 800 “pratel”, napisu tu treba tenhle status. A dle myho nazoru se dostane tak k 20ti lidem… Nema cenu tu byt a nebo tu neco psat…

Tohle je muj soukromej test, jestli ma cenu vubec lezt na fejsbuk,…

Kdo si precetl tenhle status, dejte lajk..

Myslim si, ze vas moc nebude a to potvrdi muj nazor, ze fejsbuk je vlastne jen velka ztrata casu… A parodie na setkavani se v realnym zivote.

Zlatej Orkut a podobne socialni site..

Stridal sem zakladni skoly, chodil sem na stredni skolu, znam vetsinu muzikantu na Vysocine a mam kvanta pratel po cele CR a je mi divny, ze lajky a komenty mam vzdy stejne jen od par pratel, ktere vidam stejne skoro denne…A mam tezky podezreni, ze k tem ostatnim se moje statusy proste nedostavaji..

Pokud se k vam tenhle status dostal, dejte lajk nebo jej komentujte… at vim, jak to je a nebo neni.”

A výsledkem bylo do druhého dne asi 115 lajků, což jsem nečekal. Znamená to zřejmě, že se k většině lidí asi vaše statusy dostanou, ale tito na ně jen minimálně reagují, protože k těm 115 lidem se můj status na konec dostal a když sem si ten lajk vynutil, tak mi ho mí přátelé i dali. Byl jsem sice i trošku potěšen, že na jednou to funguje a můj status dostává lajky, ale bylo to i tím, že si o ně vyloženě řekl, což není to, co bych chtěl.

Když například nasdílím nějakou jinou zprávu, článek nebo napíšu cokoliv, nikdo nezareaguje. Je to logické, kdyby všichni komentovali statusy všech svých přátel, tak nedělají nic jiného a to je právě ten začarovaný pudl v celém fejsbůku. Pokud nejste jen konzument cizího obsahu, očekáváte reakce od lidí, ty se k vám nedostávají a dostavuje se pocit frustrace a nenaplnění očekávání z interakce s ostatními tvorstvem na planetě…

Je jasné, že každý to má jinak, podle toho, jak moc facebooku používá a jak jej používá, na druhou stranu každý člověk má jinou schopnost stát se na užívání čehokoliv závislý. Jsou lidi, co jsou schopni udržet kouření cigaret ve stavu, že si zapálí dvě cigarety denně, jiní hulí tři krabičky za večer a s fejsbůkem to bude podobné. Bohužel to mám s cigaretami stejně jako s fejsbůkem, když se k němu dostanu, špatně se od něj odlepuji. (A kouřím taky aspoň krábu denně)…

Kromě toho Facebook a Youtube jsou pro mě a většinu freelancerů obrovským žroutem času. Přijdete na jeden z webů, chcete na něco mrknout a po půl hodině zjistíte, že si prohlížíte něco úplně jiného a k důvodu návštěvy těchto webů jste se ještě nedostali.

Navíc posty na FB člověka dost stresují, poslední dobou to je samá válka atd. Můžete namítnout, že si zprávy i lidi, od kterých odebírám obsah mohu vybrat a filtrovat, ale proč ho tedy pak vůbec používat? Respektive – proč se zbytečně stresovat negativními zprávami?

O tom, že se někteří uživatelé stávají na FB závislými a že nedostatek zpětné vazby a interakce s ostatními, přestože se vaše příspěvky mohou dostat k většině vašich přátel, má za následek špatné dopady na vaší psychiku, existují dokonce už i nějaké výzkumy a tento fakt je popsán v řadě článků, viz například:

http://magazin.aktualne.cz/tyden-bez-facebooku-mene-stresu-a-vice-socialni-interakce/r~2e5e7c28886411e58f1e002590604f2e/

http://www.zive.cz/clanky/bez-facebooku-budete-podle-studie-stastnejsi/sc-3-a-180399/default.aspx

http://www.zet.cz/tema/facebook-propojuje-lidi-ale-neprinasi-vetsi-pocit-stesti-tvrdi-studie-849

http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/zajimavosti/facebook-krade-lidem-pocit-stesti-zjistili-vedci.html

Před nedávnem jsem si navíc udělal seznam toho, jak být šťastnější. Sice jsem nedocílil realizace všech bodů – ale jdu si za tím, věřím, že to půjde uskutečnit.

Vypůjčil sem si pro život jedno krédo ze seriálu Californication – “Každý den se trošičku polepši…” a podle toho se snažím žít.

Následně o pár týdnů později jsem si vytvořil ještě seznam jak neztrácet čas a být šťastnější, i ten tu brzy zveřejním. Všechno spolu souvisí, stejně jako  tyto dva seznamy. Mám je napsané před sebou nad počítačem. A první z bodů druhého seznamu je:

  1.  NO FB

A tak jsem to udělal. Stáhl jsem si do Chrome plugin na blokování adres a zablokoval si jej na PC. V mobilu jsem si jej ponechal, protože když se budu nudit někde na zastávce, chci si ponechat tu možnost číst si cizí příspěvky. Messenger mám v mobilu, takže mi lidi mohou dál psát a já na ně reagovat.

Zjistil jsem, že jak téměř nepoužívám od 1. listopadu na PC Facebook a nedávám na svou zeď příspěvky (běžně sem jich dával i několik denně a pak sledoval reakce lidí) a téměř nesleduji příspěvky jiných, cítím se šťastnější a mám více času věnovat se úkolům, přátelům na živo nebo cílům. Možná i proto jsem teď mohl napsat tento příspěvek na svůj blog.

Sice jsem ten svůj zákaz párkrát porušil a přístup si na pár minut odblokoval, ale většinou se tak stalo ve chvílích volna a nebo z čiré a čisté nutnosti, dát něco vědět pomocí některé z facebookových skupin (například jsem pořádal akci a bylo nutné nějak napostovat event akce), ale zase jsem si na konec facebook blokl a vrátil se k spokojenému bezfacebookování.

Stejně tak jsem si zablokoval Youtube.

A protože jedním z bodů na mém seznamu, jak být šťastnější je i omezit vliv špatných zpráv. Přemýšlím, že si zablokuji zpravodajské servery.

Už sem vlastně začal a nastavil si, že když napíšu centrum.cz skočí mi to rovnou do mailu, aniž by mi hlavní stránka centrum.cz nabízela zprávy o tom, kde se zrovna někdo odpálil nebo kolik muslimskejch dětí umrzlo v Saudský Arábii.

Takže sbohem FB, YTube atd.

Každý to cítí jinak, ale pokud pociťujete jako já závislost na FB a YTube nebo máte pocit, že se necítíte dobře z jejich užívání, zkuste můj návod a tyto servery si blokněte. Třeba zjistíte, že to funguje a že se dá žít lépe, pokud je nebudete používat nebo jejich užívání rapidně omezíte.

Přeji hezký podzimní den. HOWGH!

Dlouhovláska

Tak jako, řekněme, že prostě jsem ten typ chlapa, co má rád hlavně ženy s dlouhými vlasy. Asi se nebudu v tomto směru rozepisovat nějak blíže, ale tuhle jsem našel na  Ytube (kde je vlastně všechno) sajt jedný ženy, která umí se svými krásnými a poměrně dost dlouhými vlasy spravit fakt nádherný účesy,…  tak jsem si o tom musel napsat…. kór když jsou skoro tři a přišel jsem nalitej z hospody, tak tedy pro všechny ženy, zde je inspirace:

https://www.youtube.com/channel/UCUGaz6ttiNnOKs8PgEFaO7w

 

Kauza zbytečně aktivní policajt

Ještě se zde vracím ke včerejšímu incidentu, kdy se pardubický policista  v civilu – dle médií – člověku přecházejícímu na červenou, ohlásil slovy: “Máte mozek? Nebo jste slepý?”, poté se mu legitimoval rychlým zamáváním nějaké placky a pak jej zpacifikoval…

Jeho kolegové přispěchali, jak jsem už zde předvídal včera, s obhajobou tohoto jejich psychicky vyrovnaného a angažovaného soudruha. V domnění, že přesvědčí masy o své pravdě, možná vydá podobné prohlášení i sám ministr vnitra….

I kdyby ho tam ten policajt oddělal, věřím, že by se určitě našli kolegové , kteří vydají nějaké takové prohlášení. Já osobně jsem třeba do dneška vůbec netušil, že má policie blog na obhajování svých přešlapů, ale je tomu tak, čtěte zde:

http://policejnidenik.cz/blog/kazdy-obcan-teto-zeme-ma-povinnost-uposlechnout-vyzvu-policisty-i-kdyz-je-v-civilu/

To, že muž udělal něco, co neměl a měl by zaplatit pokutu, o tom není asi moc, co diskutovat, ale nechci žít ve státě, kde mě vypatlaný benga zrubou za to, že odhodím třeba vajgla na ulici. Jestli se ode dneška kluci z pátý bé představujou slovy: “Jste slepý nebo nemáte mozek?”, tak se nedivím, že maj hovno respekt.

https://havlicek-david-blog.xrs.cz/policista-v-civilu…/

 

A zde jeden příspěvek z veřejné diskuse pod článkem na výše zmíněném policejním blogu, kde zatím lidé, a to mě těší, neztratili ještě dostatek soudnosti:

Policajti … takze:
1. v zahranici: by se choval policajt slusne a nemel by kecy o tom .. ‘mate mozek ..’ atd. a policaj v civilu by to neresil
2. ma se legitimovat a to ne jen ‘zamavat’ plackou pred oblicejem ze ktere neni nic videt
3. vsichni si moc dobre pamatuji Berdychuv gang (pres 40 policejnich kriplu) TOFLUV policejni gang v Brne a dalsi policejni hajzly zneuzivajici pravomoc a vrazdici, vydirajici a okradajici lidi a kde (i kdyz dopadeni) nepadly zadne vyjimecne tresty, divite se ze mate povest jakou mate??
4. pomahat a chranit: tzn. upozornit ze prechazi na cervenou, uvedom si, policejni DEBILE, ze ten clovek na tebe MAKA! a ty ho skrtis na prechodu POLICEJNI BUZNO
5. nech si kecy o Interpolu tady se bavim o prechazeni na cervenou, s tim se mi vybavuje pripad z Plzne kde policejni hazl rovnou vytahl pistoli a zacal na chodce strilet
6. zamyslete se nad sebou a prestante, mili Policajti brecet, jak vas nemaj lidi radi – divite se?

Policista v civilu zasahoval proti chodci na červenou, ten skončil na zemi

Že náš stát vytváří prostředí, v němž se krásně pracovně daří všem sviním, které chtějí někoho buzerovat a šikanovat skrze svojí pozici, formální autoritu a funkci, to je bohužel smutná pravda. S politikou ANO a ČSSD bude tento trend bohužel ještě narůstat. Máme už docela blízko k době, kdy za komunistů, kdo měl správnou funkci vám mohl vlastně docela solidně zničit život třeba jen proto, že se vám na vás či vašich blízkých něco nelíbilo.

Tito zakomplexování jedinci, když se potom dopustí nějaké absurdity, mají bohužel za sebou dost paragrafů i kolegů, kteří se jich zastanou a dají jim za pravdu. “Ano, konal jsem dle zákona,” může potom tvrdit dotyčná úřední osoba a v klidu dál pokračovat ve své funkci – člověka, který spíše škodí, než-li pomáhá. Tak jako někteří bachaři z dob komunismu či nacismu omlouvají bití a chování se ke svým vězňům s tím, že nedělali nic, co by se příčilo zákonům té doby nebo alespoň běžné praxi.

Dneska mě nepotěšil článek o tom, že v Pardubicích policista v civilu zasahoval proti člověku přecházejícímu na červenou a skončilo to tím, že jej tento policista zaklekl  a muž skončil ležící na dlažbě – viz tento článek: – http://pardubice.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A150414_161128_pardubice-zpravy_msv

O co šlo? Policista chtěl zastavit muže jdoucího na červenou, následně vznikl spor, jakým způsobem tento prohřešek řešit. Muž chtěl vidět doklady o tom, že dotyčný je opravdu policista, ten mu je sice na chvíli ukázal, ale když se muž dožadoval o opětovné ukázání dokladů, policistu to zřejmě ještě více nasralo a přikročil k mnohem brutálnějšímu postupu, kterému se lidově říká “donucovací prostředky”, muž skončil zakleknutý na dlažbě.

Dle videa mi to spíše přijde, že policista byl zbytečně horlivý, řešil naprosto absurdně něco, co by mohl přejít či nechat být, … samozřejmě, že má oporu v zákonech a soudruzi ve službě se jej jistě zastanou, možná se jeho nasazení na konec zastane i ministr vnitra, ale opravdu si tohle chceme platit ze svých daní? A opravdu chceme směřovat do stavu, kdy takovýto postup policie budeme brát jako standardní?

Blogování, sociální sítě a zpětná vazba

Pamatujete si časy, kdy měl blog skoro každý? Kdy každá třináctiletá slečna či vesnický jouda psali své postřehy ze života na svém blogu. Udělali pár zápisků a skončili, protože se jim nedostávalo zpětné vazby v podobě dostatečné odezvy čtenářů, případně odezva nebyla tak kladná, jak si představovali? Tak ta doba je zřejmě dávno pryč. Většina méně kreativních lidí toužících po internetové interakci s okolím přesedlala jen na sociální sítě, kde místo vytváření složitých vlastních autorských textů stačí vzít cizí výtvor, hodit si ho na zeď a čekat na “lajky” a “komenty”.

A tak jsme tu na blogovacích systémech zbyli zase jen my, grafomanští mohykáni, kterým nestačí jen sdílet s cizími lidmi vytvořené texty, ale sami světu předáváme své názory, postřehy, které rozepíšeme do celých článků, třeba jen proto, že se nespokojíme s krátkým dvouřádkovým výštěkem. Ano, blogovací prostředí se očistilo od těch, kteří chtěli být jen IN v době, kdy se prostě “blogovalo” o všem a všude, ale blogování pro ně bylo zbytečnou a namáhavou prací. Teď mají tito bývalí blogeři možná množství reakcí na facebookovém profilu na dvou řádkový status stejně veliký, jako měli dříve za dvou stránkový blogový příspěvek. A tak se ptám? Blogujeme – respektive – blogujete proto, aby někdo na vaše zápisky reagoval? Stojíte o to? Stojíte o zpětnou vazbu od čtenářstva? Chcete, aby vás za vaše texty pochválili nebo vám případně i nadávali? Trollujete (či trollíte) svými blogovými zápisky jiné tvory?

 

Já se přiznám k tomu, že já to vlastně dělám pro zpětnou vazbu a chci, aby se o mně a mém výtvoru vědělo. Mám v sobě sice od mládí tvůrčí přetlak, který se u mě projevoval již od dětství tím, že jsem psal a tvořil poezii i povídky, později recenze, vlastní počítačové programy a mnohá další svá díla, ale dokud mi to leželo někde na disku či ve stolní zásuvce nebylo to ono. Počítačové technologie mi (jako mnoha jiným lidem) umožnily své výtvory nabídnout okolí, podělit se a diskutovat o mých názorech s jinými. Až možnost publikovat svá sepsaná slova dávala oné tvořivosti další přidanou hodnotu. Ale dokud se tato přidaná hodnota neprojevuje reakcí okolí, je to stejné, jakoby článek ležel u mě v šuplíku nebo na HDD nepublikován.

 

A proto si dovolím na závěr takovou moji malou osobní myšlenku, že blogování na nějakém hojně navštěvovaném blogovacím systému jako je například Idnes.cz, je dnes pro člověka toužícím po reakcích okolí efektivnější, než postování statusu na sociální síti, které samozřejmě také využívám. Pokud ovšem nemáte tisíce přátel třeba na Facebooku, reakce jsou mizivé a většinou ani nejsou. Maximálně v podobě pár lajků nebo jedno řádkových komentů. Ale tady na Idnesu, ať vydám sebevětší blbost, hned tam během pár chvil je několik set přečtení, občas i nějaký koment a i ta karma jede nahoru. A navíc jej můžu nasdílet i na té zmíněné sociální síti…